Devadesát procent Katalánců bylo v referendu pro samostatnost. Parlament chce vyhlásit nezávislost

ČTK ČTK
Aktualizováno 6. 10. 2017 21:25
90,1 procenta Katalánců by si přálo odtržení od Španělska, vyplývá to z výsledků referenda o nezávislosti, které ale místní vláda neuznala. Referenda se účastnilo 43 procent voličů, téměř 2,3 milionu lidí. Podle listu La Vanguardia oznámením výsledků začala běžet 48hodinová lhůta, kterou zákon zablokovaný španělským ústavním soudem dává katalánskému parlamentu na vyhlášení nezávislosti. Katalánské úřady však oznámily, že jednání poslanců za účasti premiéra Carlese Puigdemonta se uskuteční až v úterý.
Katalánci stávkující za nezávislost. Ilustrační snímek.
Katalánci stávkující za nezávislost. Ilustrační snímek. | Foto: Reuters

Barcelona - Nejasnosti okolo vyhlášení samostatnosti a rostoucí ekonomický tlak Madridu dominovaly dnešnímu dění v Katalánsku, jehož vláda zveřejnila konečné výsledky nedělního referenda. Podle médií tím začala běžet 48hodinová lhůta, kterou má podle zákona katalánský parlament na to, aby vyhlásil nezávislost na Španělsku.

Katalánské úřady však již předtím oznámily, že jednání poslanců za účasti premiéra Carlese Puigdemonta se uskuteční až v úterý. Španělská vláda přiživila obavy Katalánců z ničivého ekonomického dopadu osamostatnění tím, že usnadnila firmám odchod z regionu, čehož ihned využila největší místní banka Caixabank.

Premiér Puigdemont požádal parlament, zda by jeho členy mohl v úterý odpoledne v projevu informovat o aktuální politické situaci, čemuž poslanci vyhověli. O den tím posunuli svou schůzi ohlášenou původně na pondělí, kterou zakázal španělský ústavní soud a od níž se očekávalo vyjádření zákonodárců k vyhlášení nezávislosti na základě výsledků referenda.

Katalánská vláda oznámila, že se hlasování zúčastnilo téměř 2,3 milionu lidí, což je 43 procent oprávněných voličů. Pro nezávislost hlasovalo 90,2 procenta. Výsledky se příliš neliší od předběžných údajů oznámených brzy po referendu, podle katalánského zákona zneplatněného ústavním soudem však jejich zveřejnění zavazuje parlament k vyhlášení nezávislosti do dvou dnů. Podle španělských médií se dosud představitelé separatistů nevyjádřili, zda budou chtít tuto lhůtu dodržet a svolají mimořádné zasedání dříve.

Španělská vláda, která považuje referendum i všechny snahy o nezávislost za neústavní, mezitím zesílila ekonomický tlak na Katalánce přijetím dekretu umožňujícího firmám přenést sídlo z Katalánska bez souhlasu valné hromady akcionářů. Jen několik hodin poté toho využila třetí největší španělská banka Caixabank i třetí největší španělský distributor plynu a elektřiny Gas Natural.

Podobný krok avizovaly i další velké podniky jako například pátá největší španělská banka Banco Sabadell, výrobce textilu Dogi nebo telekomunikační firma Eurona. Experti hovoří o značném ekonomickém riziku spojeném s katalánskou samostatností a mezinárodní ratingová agentura Fitch pohrozila Katalánsku zhoršením jeho úvěrové spolehlivosti.

Tyto a další hrozby stojí podle španělských médií za sílícími rozpory mezi separatisty v otázce okamžitého vyhlášení samostatnosti. Bývalý premiér Artur Mas, zapálený zastánce nezávislosti, v dnešním vydání listu Financial Times řekl, že Katalánsko dosud není připraveno na skutečnou nezávislost a mezi katalánskými vůdci se vede debata o tom, zda je na místě snažit se ji v těchto dnech vyhlásit.

"Zatím existují věci, které bychom k nezávislosti potřebovali a nemáme je," řekl Mas, podle něhož region potřebuje plnou kontrolu nad svým územím, přerozdělováním daní či vlastní nezávislý soudní systém, což mu dosud chybí.

Kromě dosud uplatňovaného rázně konfrontačního tónu zazněla z Madridu poprvé vstřícnější slova. Zástupce španělského ministerstva vnitra v Katalánsku Enric Millo se v televizním rozhovoru omluvil za policejní násilí v den referenda o nezávislosti, kvůli němuž utrpělo zranění na 900 lidí.

"Když vidím ty záběry a vím, že lidé byli mláceni, vytlačováni a jeden člověk dokonce hospitalizován, musím si to vyčítat a omluvit se jménem zasahujících policistů," řekl Millo. V nemocnici podle něho zůstává jediný člověk, který utrpěl vážnější zranění.

 

Právě se děje

před 9 minutami

Vítězkou ceny hudební kritiky Apollo se stala sedmnáctiletá písničkářka Amelie Siba. Ocenění získala za své loňské album nazvané Dye My Hair.

Zdroj: ČTK
před 31 minutami

Kanadský soud uznal útočníka, který najel v Torontu do davu lidí, vinným

Kanadský soud uznal vinným z desetinásobné vraždy a 16 pokusů o vraždu Aleka Minassiana, který v roce 2018 vjel v Torontu s dodávkou do chodců. Deset jich zabil a 16 zranil. Osmadvacetiletý muž se hlásil ke skupině lidí žijících v "nedobrovolném celibátu" (anglicky involuntary celibate, zkráceně incel), která je spojována také s dalšími útoky, píší americká média.

Minassianův právník se soudu snažil dokázat, že jeho klient nevěděl, že činí něco špatného, protože trpí poruchou autistického spektra. Minassian se loni k činu nepřiznal a jeho právní zástupci tvrdili, že vzhledem ke svému psychickému stavu není trestně odpovědný.

Soudkyně Anne Molloyová však rozhodla, že se tato tvrzení nepodařilo přesvědčivě prokázat. Není podle ní pochyb, že jeho činy byly dopředu naplánované a úmyslné, a že si byl plně vědom toho, co dělá. Minassian podle ní rovněž vyhledával a užíval si pozornost, kterou mu jeho čin přinesl.

Minassian najel v dubnu 2018 se zapůjčenou dodávkou do davu chodců v rušné čtvrti na severu Toronta. Mezi mrtvými bylo osm žen a dva muži, lidé ve věku mezi 22 a 94 lety.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 31 minutami

Izrael obvinil kvůli masivnímu úniku ropy Írán z ekologického terorismu

Za únik ropy, která zamořila desítky kilometrů pobřeží v Izraeli a Libanonu, je odpovědná loď Emerald libyjského majitele, která vyplula z Íránu. Řekla to dnes izraelská ministryně životního prostředí Gila Gamlielová a únik označila za "ekologický terorismus", který má vazbu na Írán. Její názor ale nepotvrdily bezpečnostní složky.

Podle ministryně je loď stará 19 let a z Íránu vyplula s nákladem surové ropy. V blízkosti Izraele plula za tmy s vypnutými komunikačními kanály. Gamlielová řekla, že posádka toxický materiál nelegálně vypustila do izraelských vod. Izrael podle ní bude usilovat o náhradu u firmy, u níž je loď pojištěna, a nedovolí Íránu ničit moře a život v něm.

"Írán praktikuje terorismus nejenom jadernými zbraněmi a snahou dostat se k našim hranicím. Páchá ho také poškozováním životního prostředí. Bojujeme proti znečištění a ubližování životnímu prostředí bez ohledu na hranice," řekla ministryně. Neposkytla ale informaci o libyjské firmě, která plavidlo vlastní, ani detaily o íránském podílu na úniku látky. Pohrozila však zahájením soudního řízení. "Budeme se soudit jménem všech izraelských občanů kvůli škodě na zdraví, přírodě, floře i fauně," řekla.

Izraelská televize Channel 13 ale oznámila, že představitelé bezpečnostních složek názor Gamlielové nesdílejí. Televize také vyjádřila podivení nad tím, že se na obsahu sdělení ministryně nepodílela tajná služba Mossad nebo jiné bezpečnostní agentury.

Televize Kan s odvoláním na nejmenovaného bezpečnostního představitele oznámila, že se nezdá, že byl Írán do úniku toxinů přímo zapojen. Slova ministryně plně nepotvrdil ani generální ředitel z jejího úřadu Rani Amir.

Zdroj: ČTK
Další zprávy