Mexiko City - Migranti z karavany, která ze Střední Ameriky míří k hranicím USA, chtějí dojít i do centra mexické metropole a setkat se tam s mexickými senátory. Informoval o tom mexický tisk. Někteří z lidí, kteří utíkají před chudobou a vysokou kriminalitou, hodlají dojít až k hranicím USA, kam jim nejkratší trasou zbývá ještě asi 1600 kilometrů. Jiní nejspíš podle serveru BBC Mundo zůstanou v Mexiku.
Nyní je karavana na jihu Mexika a blíží se do státu Oaxaca. Dětský fond OSN (UNICEF) dnes varoval, že některé z asi 2300 dětí, které cestují v karavaně, jsou nemocné, nebo trpí dehydratací. Ženám, mužům a dětem, z nichž někteří jdou pěšky už skoro tisíc kilometrů, pomáhají na cestě místní obyvatelé. I Mexičané v jednom z nejchudších států této federace, ve státě Chiapas připravili s pomocí místních úřadů a církve běžencům stany, šaty a jídlo. Úřady jim nabídly zdarma zdravotní péči i možnost se osprchovat.
I biskup z města Tehuantepec (stát Oaxaca) Crispín Ojeda vyzval místní, aby středoamerické migranty přijali jako své bratry, a ne jako cizince, nebo dokonce delikventy. Takto některé z nich označil americký prezident Donald Trump, který jim chce ve vstupu do USA zabránit s pomocí armády.
Podle reportáže serveru BBC Mundo vysvětlují prchající Hondurasané, kteří tvoří většinu této karavany, svůj útěk z vlasti zejména nedostatkem pracovních příležitosti, a tudíž nedostatkem peněz i na jídlo pro své děti. Stěžují si také na vysokou kriminalitu, Honduras patří mezi země s největším počtem vražd na světě.
"Lidé jsou unavení z bídy a násilí. Mnohé děti, které k nám rodiče přivádějí, jsou podvyživené," popisuje životní situaci Hondurasanů kněz Mauro Verzeletti, který vede uprchlické středisko v hlavním městě Guatemaly. Zhoršení životní úrovně připsal předchozím honduraským vládám, které také zprivatizovaly značnou část služeb ve zdravotnictví a školství.
Takzvané karavany migrantů z Hondurasu, Salvadoru, Guatemaly či Nikaraguy se organizují už několik let. Cílem hromadné cesty je vyhnout se ve skupině nebezpečí, která hrozí při takové cestě jednotlivcům. Uprchlíci navíc nemusí platit takzvaným kojotům, tedy lidem, kteří organizují ilegální migraci a kteří si za to podle serveru BBC Mundo účtují až 7000 dolarů (asi 160 000 korun).
Nynější karavana migrantů vyrazila 13. října z města San Pedro Sula, které leží na severu Hondurasu u hranic s Guatemalou. Skupina čítala něco přes tisíc lidí, postupně se k ní připojovali další běženci i s rodinami. Někteří se naopak z Guatemaly vrátili, když jim honduraská vláda slíbila práci a finanční pomoc.
Jak velká je nynější karavana migrantů teď, nikdo přesně neví. Podle odhadů místních úřadů míří na sever asi 5000 lidí, místní média hovoří asi o 7000 uprchlíků. Podle leteckých záběrů ze státu Chiapas se ale zdá být karavana nekonečná, uvedl server BBC.
I přes strastiplnou cestu a přes výhrůžky Donalda Trumpa, že do USA běžence nepustí a že zemím Střední Ameriky zastaví finanční pomoc, se před několika dny zformovala v Hondurasu další karavana. Čítá asi 1500 lidí a nyní je u nejjižnější části mexicko-guatemalské hranice. Podle agentury EFE se snaží její účastníci dostat přes hraniční řeku Suchiate v menších skupinách, aby nepoutali takovou pozornost úřadů a médií.
