"Evropa je na pokraji války a Německo zmizelo," zněl titulek jednoho z nedávných komentářů v americkém listu New York Times. Jemu podobné se v posledních týdnech objevily i v řadě dalších anglickojazyčných médií, zejména amerických.
Kritika na kancléře ale směřuje i z Německa. Podle průzkumu z konce minulého týdne si dvě třetiny obyvatel myslí, že není dostatečně silným lídrem. Z jiného dotazování dokonce vyplynulo, že podle 60 procent Němců Scholz nedělá svou práci dobře.
Jeho vlastní sociální demokraté (SPD) se na konci ledna poprvé od loňského léta propadli v průzkumech na druhé místo. Dostihli je opoziční konzervativci - celoněmecká Křesťanskodemokratická unie (CDU) s novým předsedou Friedrichem Merzem a sesterskými bavorskými křesťanskými socialisty v čele se zemským premiérem Markusem Söderem.
Things are not going very well for the German government and @OlafScholz, if you judge by the latest Deutschlandtrend poll.
— Thomas Sparrow (@Thomas_Sparrow) February 4, 2022
📊57% are not so happy or unhappy with the government, 38% approve
📊Scholz’ approval rating: 43% (-17) pic.twitter.com/mtc8VKYYel
Ten v rámci své kritiky Scholzovi doporučil, aby se v otázce rusko-ukrajinské krize obrátil na Angelu Merkelovou a nechal si od ní poradit. Konzervativní bývalá kancléřka od konce svého mandátu loni v prosinci veřejně nevystupuje, přesto zůstává nejoblíbenější političkou v zemi.
Rusko v posledních týdnech soustředilo 140 tisíc vojáků u ukrajinských hranic a Kyjev se spolu se západními zeměmi obává ruské invaze. Moskva popírá, že by hodlala na sousední stát zaútočit, ale žádá od Západu, aby vyloučil možnost vstupu Ukrajiny do NATO.
"Rusové eskalují napětí právě teď, protože se snaží využít oslabení klíčových hráčů. Ve Francii je před volbami, americkému prezidentovi se blíží průběžné volby do Kongresu, Německo má novou vládu," míní Jakub Eberle, analytik z Ústavu mezinárodních vztahů v Praze a vyučující na Vysoké škole ekonomické.
Tři různé krize
Když loni probíhala kampaň před německými parlamentními volbami, Scholz se na rozdíl od zahraniční politiky soustředil na domácí témata. Nyní stojí v čele bezprecedentní koalice tří stran: kromě sociálních demokratů také pravicových liberálů z FDP a Zelených. Jejich původně představený společný program se mnohem více zaměřoval na transformaci německého průmyslu a ekonomiky nebo zvyšování minimální mzdy.
"Ta vláda vznikla na základě dost vágní představy o pokroku, což se teď velmi těžce střetává realitou. Kabinet je plný lidí, kteří nemají prakticky žádné zkušenosti s vládnutím, ale čelí třem velkým krizím zároveň: koronavirové, růstu cen energií a krizi na Ukrajině," vysvětluje Eberle. Německo prý v tuto chvíli zažívá rozčarování z toho, že jeho politici možná nejsou těmi, kteří podle jeho slov dokážou věci zařídit. Přesně to přitom Scholz voličům sliboval.
Jenže ani na domácím poli se kancléři moc nedaří. Stále se musí zabývat řešením koronavirové pandemie a většina lidí považuje jeho postup v této oblasti za nesrozumitelný. Naopak přibývá těch, kdo pandemická opatření hodnotí jako příliš přísná.
Podle informací listu Frankfurter Allgemeine Zeitung plánuje Scholzův kabinet jejich postupné uvolňování až do druhé poloviny března. Rozhodnutí však padne ve chvíli, kdy řada evropských států včetně Česka nebo Rakouska svá omezení už zrušila.
Auf dem Weg in die #Ukraine. Heute in Kiew und morgen in Moskau werde ich unsere Gespräche zur weiterhin sehr ernsten Lage an der Grenze der Ukraine fortführen. In Kiew ist mir wichtig, der Ukraine unsere fortdauernde Solidarität und Unterstützung auszudrücken. (1/2) pic.twitter.com/OjpKU4g490
— Bundeskanzler Olaf Scholz (@Bundeskanzler) February 14, 2022
A k tomu je zde bavorský premiér Markus Söder. Ten se podle Eberleho snaží vylepšit si svou vlastní pozici v rámci německé politické scény. "V Bavorsku budou za rok a půl volby, to už není tak daleko," míní analytik.
Söder se kancléři vzepřel například v otázce covidu: naznačil, že v třináctimilionovém Bavorsku nechce zavádět očkovací povinnost pracovníků v ošetřovatelství, o které rozhodla spolková vláda. Platit by měla od poloviny března. Söder to však hlasitě odmítá, ačkoliv jeho postup by byl podle expertů nejspíš v rozporu s německou ústavou.
Problémy ve vlastních řadách
Scholzovy návštěvy Kyjeva a Moskvy probíhají ve dnech, které by mohly těsně předcházet ruskému útoku na Ukrajinu. Takovou informaci zveřejnili prostřednictvím některých amerických a evropských médií nejmenovaní diplomaté z Washingtonu. Americká vláda oficiálně varuje před eskalací sporu, žádné datum hrozící invaze ale veřejně neoznámila.
Scholz bude s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a ruským protějškem Vladimirem Putinem jednat v pozici, kdy se nemůže spolehnout na absolutní jednotu ani ve vlastní vládě a straně. Například se tak odmítá jasně vyjádřit o budoucnosti projektu Nord Stream 2, podmořského plynovodu, který by měl do Evropy přes Německo přivádět ruský plyn.
Jeho zprovoznění odmítá například americký prezident Joe Biden, Scholz ale váhá. Důvodem může být podle analytiků obava z růstu cen energií i odpor části vlastní strany, která se tradičně profiluje jako zastánce dialogu s Ruskem.
"Přinejmenším pro starší sociální demokraty je poměrně těžké přijmout cokoliv, co by mohlo být nepřátelské vůči Rusku," říká Markus Kaim z berlínského think-tanku SWP.
Nejčastěji se v té souvislosti objevuje jméno někdejšího kancléře Gerharda Schrödera, osobního přítele Vladimira Putina, nyní vysoce postaveného manažera ruských ropných a plynových podniků. Exkancléř ale není jediný, v sociální demokracii je hned celá síť politiků, kteří se "nechali svést Putinem a ruským plynem", píše v analýze list Die Zeit. A své obchodní zájmy v Rusku teď hlasitě hájí i německé podniky, včetně těch největších, jako je Siemens, Volkswagen nebo Lufthansa.
Naopak němečtí Zelení, jeden ze dvou Scholzových koaličních partnerů, který řídí ministerstvo zahraničí, by projekt Nord Stream 2 nejraději rovnou ukončili.
Fakticky má Scholzův přístup k Ukrajině u německé veřejnosti podporu. Většina je proti dodávkám zbraní do této země, naopak projekt plynovodu by měl pokračovat, ukázal průzkum DeutschlandTrend pro veřejnoprávní stanici ARD ze začátku měsíce. "Je to Scholzův politický styl založený na tom, nikam nespěchat a všechno vysedět. Teď ale narazil na své limity," dodává Eberle.
Jedno doporučení zformuloval ve svém komentáři z Moskvy zpravodaj listu Die Zeit: "Rusům samotným je jasné, že když vpadnou (na Ukrajinu), dopadnou na Nord Stream 2 (evropské a americké) sankce. Scholz by se neměl bát to říct nahlas."
