Kanada zadržela šéfku čínského Huaweie, USA ji viní z porušování sankcí proti Íránu

ČTK ČTK
Aktualizováno 6. 12. 2018 22:06
Kanadská policie zadržela finanční ředitelku čínské firmy Huawei Technologies, která je po jihokorejském Samsungu druhým největším prodejcem chytrých mobilních telefonů na světě. Meng Wan-čou byla podle kanadských médií zatčena v sobotu ve Vancouveru na západě země, o její vydání usilují Spojené státy.
Foto: Reuters

V USA je obviněna z porušování protiíránských sankcí a obcházení embarga, které Spojené státy vyhlásily na obchod s Íránem. Zatčení, proti němuž ostře protestoval Peking, podkopalo naděje na zmírnění napětí v obchodních vztazích mezi USA a Čínou a mělo negativní dopad rovněž na globální akciové trhy.

Jednačtyřicetiletá Mengová (známá též jako Sabrina nebo Cathy Mengová) je podle agentury AP rovněž místopředsedkyní správní rady Huawei a dcerou zakladatele firmy Žen Čeng-feje, za jehož nástupkyni bývá označována. Podle expertů mají úřady ve Washingtonu proti Mengové patrně velmi pádné důkazy, jinak by Kanada k takto ráznému kroku nesáhla.

Kanadský premiér Justin Trudeau dnes prohlásil, že rozhodnutí zadržet Mengovou učinily příslušné úřady, a to bez jakýchkoli politických zásahů. Dodal, že Ottawa byla o plánu na zajištění Mengové několik dní předem informována. Další podrobnosti sdělit odmítl. Poznamenal pouze, že v pátek soud bude rozhodovat o případné kauci.

Poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa pro národní bezpečnost John Bolton dnes rozhlasové stanici NPR řekl, že o chystaném zadržení Mengové věděl předem. "Věděl jsem to předem. Tohle nám sděluje (americké) ministerstvo spravedlnosti," uvedl Bolton. Zda o chystaném zákroku měl informace i Trump, poradce nevěděl.

Čínské ministerstvo zahraničí se proti zadržení Mengové ostře ohradilo a kontaktovalo kanadskou i americkou diplomacii s výzvou k jejímu okamžitému propuštění. "Požádali jsme obě země, aby co nejrychleji objasnily důvody vedoucí k tomuto zadržení," řekl médiím mluvčí ministerstva zahraničí Keng Šuang, podle něhož musí Kanada zajistit dodržení jejích zákonných práv. Firma Huawei vydala prohlášení, že si žádného provinění Mengové není vědoma.

List The Wall Street Journal už v roce 2016 napsal, že Washington zkoumá podezření, že firma Huawei dodává do Íránu a některých dalších zemí zboží americké výroby, které podléhá sankčnímu režimu.

Některé západní země spolupráci s čínskou společností zcela zakázaly či ji omezují z obavy, že její výrobky mohou obsahovat špionážní software. Státy jako USA, Británie či Austrálie se obávají možných vazeb firmy na čínské vedení.

Zpráva o zadržení Mengové byla zveřejněna ve stejný den, kdy britská telekomunikační společnost BT oznámila, že nebude s čínským gigantem spolupracovat na vývoji bezdrátové sítě 5G. Následuje tím stejné kroky firem v Austrálii či na Novém Zélandu, o podobných opatřeních se navíc diskutuje právě v Kanadě.

Skupina amerických kongresmanů před dvěma měsíci zaslala kanadskému premiérovi Justinu Trudeaovi dopis, v němž žádají, aby zabránil využívání produktů Huawei v kanadských bezdrátových sítích. Senátoři Marco Rubio a Mark Warner vyslovili podezření, že čínská vláda může výrobky firmy využívat ke špionáži a vměšování.

Podle agentury Reuters zareagovaly na obavy z dalšího vyostření sporů globálních mocností kvůli zatčení Mengové negativně ceny akcií technologických firem, zvláště výrobců hardwaru.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 15 minutami

V Brně kvůli bytu s chemikáliemi evakuovali policisté 25 lidí

Mrtvého muže a velké množství chemikálií nalezli dnes policisté v bytě v brněnské Šámalově ulici v Židenicích. Kvůli chemikáliím ulici uzavřeli a evakuovali z ní 25 lidí, situace se podle policie jeví jako nebezpečná. Na místě je pyrotechnik i chemická laboratoř hasičů. 

Podle mluvčího policie Bohumila Maláška měli o muže obavy sousedé. "Byt jsme otevřeli, soused byl bohužel nalezený bez známek života s tím, že v tom bytě je spousta chemikálií," řekl Malášek. Příčinu mužova úmrtí policie vyšetřuje. 

před 1 hodinou

Ministr Metnar ve čtvrtek v USA podpisem potvrdí nákup vojenských vrtulníků

Ministr obrany Lubomír Metnar ve čtvrtek po jednání s americkým ministrem obrany Markem Esperem stvrdí podpisem dokumentu nákup vrtulníků pro českou armádu. Ministerstvo obrany za ně zaplatí 14,6 miliardy korun. Metnar do Spojených států odletí v úterý ráno. Informoval o tom mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.

Ministerstvo obrany se rozhodlo pořídit 12 vrtulníků od firmy Bell formou mezivládní dohody. Z USA vojáci získají osm víceúčelových vrtulníků UH-1Y Venom a čtyři bojové vrtulníky AH-1Z Viper. Stroje armáda dostane v roce 2023. V její výzbroji nahradí ruské bitevní vrtulníky Mi-24/35.

Další zprávy