Ottawa - Když se chce americký voják vyhnout službě v armádě útěkem do zahraničí, je jeho první volbou Kanada. Kultury obou zemí jsou podobné, je to blízko a Kanaďané v převážné většině hovoří stejným jazykem.
Během války ve Vietnamu zde tak nalezlo útočiště padesát až devadesát tisíc dezertérů a těch, kteří odmítli nastoupit. Dvě stovky amerických vojáků se sem uchýlily i po začátku války v Iráku.
Nyní však Kanada poprvé jednoho z nich deportovala. Pětadvacetiletý Robin Long byl v úterý předán americkým úřadům, které ho vrátí na jeho základnu ve Fort Knox.
První věcí, kterou bude muset udělat, je ostříhat své dredy.
Irák není Vietnam
"Dredy nejsou podle vojenských předpisů týkajících se úpravy povoleny," řekl kanadskému deníku Globe and Mail plukovník George Wright, zástupce ředitele armády USA pro veřejné záležitosti.
Kanadský parlament minulý měsíc urgoval vládu, aby americkým dezertérům dovolila v zemi zůstat. Odpůrci takového kroku namítají, že na rozdíl od války ve Vietnamu nyní neexistují v USA povinné odvody a vojáci jsou dobrovolníci.
Longovi se také nepodařilo soud přesvědčit, že by mu v případě repatriace ve Spojených státech hrozil velký postih. Politický azyl, o který Long žádal, mu tak nebyl udělen.
Vojáci proti válce:
Změnil názor na válku
Ačkoliv dezerci v čase války může vojenský tribunál v USA potrestat i smrtí, nejpravděpodobnější je, že Longa pouze propustí z armády. Než se jeho případ vyřeší, nebude moci opustit prostor základny.
Long vstoupil do armády v červenci roku 2003, svůj názor na válku v Iráku prý údajně změnil poté, co tam nebyly nalezeny zbraně hromadného ničení, jejichž existencí byla invaze obhajována. V září 2006 požádal v Kanadě o politický azyl.
Proti Longovu vydání do Spojených států protestovala ve Vancouveru malá skupinka mírových aktivistů.
