reklama
 
 

Ničivé záplavy a hromadné kácení lesů. Kambodžané zápasí s klimatickými změnami, pomáhají jim Češi

13. 11. 2017 19:30
Jihoasijská Kambodža patří mezi státy nejvíce ohrožené klimatickými změnami. Extrémní výkyvy počasí jsou tady stále častější a nevyzpytatelnější a záplavy poté ohrožují rozsáhlé oblasti. Systém včasného varování, který v odlehlých oblastech země rozbíhají i Češi, pomáhá zachraňovat tisíce lidí.

Phnompenh (od naší zpravodajky) - "Naposledy tady všude voda sahala až sem," ukazuje si nad kotníky zemědělec z malé vesnice v oblasti Kampong Chnang.

Monzunové období v jihoasijské Kambodži každý rok přinese bouře a silné přívalové deště. 

Rozvodněné řeky a jezera zatopí často všechno včetně domů, které si místní obyvatelé staví na vysokých kůlech.

Nebezpečí záplav hrozí místním obyvatelům prakticky celou dobu od května až do října.

"V období dešťů jen tady u nás ročně zemře přibližně 12 lidí," vysvětluje Heng Hak, místopředseda sdružení obcí v tomto regionu. Voda stéká s nedalekých hor a zaplavuje nízko položená rýžová pole.

"Letos to byl ale jen jeden člověk a dvě krávy," dodá vzápětí a chválí preventivní opatření, která postupně pronikají i do odlehlých částí Kambodže.

Nebezpečí způsobené klimatickými změnami v nich přitom nemizí. Naopak. Rozdíly mezi suchem a obdobím dešťů jsou čím dál větší. A smrtící záplavy se v Kambodži vyskytují i třikrát ročně.

Situace se změnila díky systému včasného varování, jehož zavedení podpořila v odlehlejších částech Kambodže i česká nezisková organizace Člověk v tísni.

Daleko od pomoci

Heng Hak i ostatní místní obyvatelé dostali letos varování před záplavami díky mobilním telefonům.

"V období dešťů tady prší prakticky každý den. Když ale hrozí nebezpečí, nepouštíme děti daleko od domova. Potřebujeme také vědět, jestli jsou sjízdné silnice a jestli hrozí záplavy," vysvětluje Heng Hak.

Lidé žijící v centrální Kambodži často pěšky docházejí pracovat na rýžová pole, která mohou být i deset kilometrů vzdálená od jejich obydlí.

Při silné bouři a rozvodnění nedaleké řeky se snadno ocitnou v životu nebezpečné situaci. Pomoc zvenčí je v tu chvíli většinou velmi daleko. 

Díky systému včasného varování ale mají místní lidé informace o předpovědi počasí i bezprostřední hrozbě. Člověk v tísni na vývoji tohoto systému spolupracoval s místními skupinami.

Kromě napojení na meteorologickou stanici funguje včasné varování díky senzorům na mostech přes řeku Toneslap, která vytéká z největšího jezera v zemi.

Při vydatných deštích se voda rozlije a zatopí rozsáhlé oblasti plné rýžových polí.

Senzory jsou tady zatím dva, dalších šest přibude do konce roku.

Do systému rozesílání varovných zpráv je v Kampong Chnangu zapojeno přes 5000 mobilních telefonů. Cílem projektu je systém rozšířit po celé zemi.

"Systém včasného varování v Kambodži nějakým způsobem existoval už dříve, ale informace o hrozícím nebezpečí se nikdy nedostala od úřadů až přímo k lidem. A když se tam dostala, bylo to většinou s několikadenním zpožděním," vysvětluje důležitost moderního systému šéf kambodžské kanceláře Člověka v tísni Paul Conrad. "Proto jsme hledali nový způsob, jak zprávy o varování rozesílat. A v dnešní době už má telefon téměř každá domácnost."

Systém se ukázal jako velice efektivní. A co víc, podle Paula Conrada si ho pochvalují také lokální úřady, které ho využívají.

Kromě toho lidé v odlehlých oblastech dostávají od Člověka v tísni také brožury s doporučením, co dělat pro vlastní bezpečnost v případě záplav. Dočtou se v ní, jak před velkou vodou zabezpečit vlastní dům, rodinu i dobytek.

Dopady i prevence klimatických změn

Kambodža patří mezi země, na které mají klimatické změny největší dopad. Extrémní výkyvy počasí jsou tady stále častější a nevyzpytatelnější.

Záplavy ničí úrodu i obydlí. Podle agentury DPA si už letos v jižní Asii vyžádaly kolem 2100 obětí.

Klimatické změny zároveň v chudých oblastech vytvářejí ničivý vír, který devastuje životní prostředí. Kambodža jako jedna z nejchudších zemí světa je toho typickým příkladem. 

Veliká část populace v odlehlých venkovských oblastech nemá přístup k elektrické energii a vaří na otevřeném ohni.

To kromě zdravotních rizik přispívá k rychlému kácení lesů. Kambodža patří v současnosti mezi země s vůbec nejrychlejším úbytkem lesních porostů na světě.

Investice do bioplynu

Místní vláda na pomoc nerozvinutým oblastem odstartovala v roce 2005 Národní bioplynárenský program.

V rámci něj dotuje výrobu a propagaci domácích plynáren. Kambodžané žijící na venkově si tak mohou vytvořit vlastní zdroj energie, který je navíc stoprocentně ekologický.

Potřebují k tomu jen prvotní investici na nádrž, ve které se skladuje trus domácího dobytka s vodou, a potrubí, které vzniklý plyn odvede přímo do domu.

Ekologické projekty v Kambodži jsou součástí boje proti klimatickým změnám.  Do něj se pustily světové mocnosti po klimatické konferenci v Paříži v roce 2015.

Téměř všechny země světa, kromě Spojených států, které z dohody odstoupily, se zavázaly omezit emise a udržet globální oteplování výrazně pod hranicí o dva stupně od průmyslové revoluce.

Podle OSN se ale stanovené cíle zatím nedaří plnit.

Posun by mohla přinést klimatická konference v německém Bonnu, která se koná od počátku listopadu.

Řada pozorovatelů a ekologických aktivistů je ale v naději na výrazný posun kupředu velmi opatrná.

Zvlášť když jeden z největších globálních znečišťovatelů ovzduší - USA pod vedením nového prezidenta Donalda Trumpa - své závazky ohledně omezování škodlivých emisí v současnosti zpochybňuje.   

Cestu podpořila Evropská unie v rámci projektu Media4Development.

V Kambodži se vaří na plynu z hnoje | Video: Tomáš Cetkovský, Simona Fendrychová |  01:06

autor: Simona Fendrychová | 13. 11. 2017 19:30

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama