Varšava - Vítězem regionálních voleb v Polsku se stala vládnoucí konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS), která především díky úspěchu na venkově upevňuje svou moc ve státě bez ohledu na spory s Bruselem. Podle aktualizovaných odhadů získala 33 procent hlasů, zatímco liberální opoziční koalici podpořilo téměř 27 procent hlasujících.
Volební účast v názorově ostře polarizované zemi byla podle médií nejvyšší v postkomunistické historii a poprvé v regionálních volbách překročila 50 procent.
Podle upřesněných odhadů agentury Ipsos zohledňujících první neoficiální výsledky z některých vojvodství získala PiS 33 procent hlasů, což je o čtyři procentní body více než v minulých volbách do místních a regionálních zastupitelských sborů. Opoziční koalice Občanské platformy (PO) a formace Moderní získala 26,7 procenta, což je proti prvním nedělním odhadům o dva body více.
Vedení PiS sice označuje předběžné výsledky za úspěch, podle polských médií však někteří regionální lídři očekávali více. Strana, která na celostátní úrovni vládne s pohodlnou absolutní většinou, si podle komentátorů dělala zálusk na podobné ovládnutí části ze 16 polských vojvodství, průběžné sčítání hlasů však napovídá, že ve většině bude muset vítěz vyjednávat o koalici.
PiS podle odhadů zvítězila v devíti vojvodstvích, zatímco před čtyřmi lety v šesti. Liberálové uspěli v sedmi krajích a mají o jedno vítězství méně než minule. V roce 2014 zbylá dvě vojvodství ovládli lidovci, kteří letos vyklidili pozice.
Opozice pravděpodobně ovládne radnice některých velkých měst včetně Varšavy, jejímž primátorem se pravděpodobně stane kandidát PO Rafal Trzaskowski.
Polská volební komise v pondělí pokračuje ve shromažďování údajů z jednotlivých vojvodství a podle jejího prohlášení by oficiální výsledky měla zveřejnit v úterý či ve středu.
Podle komise přesáhla volební účast 53 procent, což je o téměř šest procentních bodů více než před čtyřmi lety. Tolik voličů podle polských médií k urnám při regionálních volbách, o které je obvykle výrazně nižší zájem než o parlamentní či prezidentské, od pádu komunismu v roce 1989 ještě nikdy nepřišlo.
