


Jihokorejský soud v pondělí uložil exprezidentu Jun Sok-jolovi dva roky vězení poté, co jej shledal částečně vinným z toho, že od politického zprostředkovatele bezplatně získal průzkumy veřejného mínění a za to slíbil podporu nominace poslaneckého kandidáta.

Informovaly o tom agentury Reuters a Jonhap. Jun obvinění popřel s tím, že o průzkumy nepožádal a na oplátku nic neslíbil. Proti rozsudku se může odvolat. Exprezident si už odpykává doživotní trest za krátkodobé vyhlášení stanného práva v prosinci 2024.
Centrální okresní soud v Soulu uznal 65letého exprezidenta vinným z porušení zákona o politických fondech.
Zvláštní prokuratura dříve obvinila Juna z tajné dohody s jeho manželkou Kim Kon-hi a z bezplatného přijetí 58 průzkumů zhruba za 270 milionů wonů (přes 3,8 milionu korun) od vlivného politika Mjong Te-kjona mezi dubnem 2021 a březnem 2022. Exprezident měl podle soudu slíbit, že podpoří nominaci exposlance Kim Jong-suna jako kandidáta své tehdejší Strany lidové moci (PPP) v doplňkových parlamentních volbách v červnu 2022.
Soud Junovi kromě vězení nařídil, aby mu propadl majetek, a Mjongovi uložil rok a půl vězení. Prokuratura pro exprezidenta požadovala čtyřletý trest a pro zprostředkovatele tříletý trest odnětí svobody.
Tento verdikt se liší od dubnového rozhodnutí odvolacího soudu, který v samostatném řízení zprostil viny bývalou první dámu Kim z obvinění z přijímání bezplatných průzkumů od Mjonga. Vrchní soud tehdy uvedl, že manžele nelze považovat za osoby, které měly z průzkumů prospěch, protože je Mjong poskytoval i dalším lidem. Prokuratura se proti tomu odvolala.
Jun je zapleten do osmi soudních případů. V současnosti se odvolává proti únorovému doživotnímu trestu za to, že se předloňským vyhlášením stanného práva dopustil vzpoury. Soud mu také minulý týden potvrdil sedmiletý trest za maření výkonu úřední moci a v červnu rovněž uložil 30letý trest za to, že měl vydat příkaz k vyslání dronů nad severokorejský Pchjongjang s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit záminku k vyhlášení mimořádného stavu.



Za výhrůžky smrtí novinářce na Facebooku pod příspěvkem poslance Jindřicha Rajchla (PRO) uložil Okresní soud v Děčíně obžalovanému přispěvateli půlroční podmínku a peněžitý trest 10 tisíc korun.



Více než 70 tisíc migrantů překročilo během jediného dne hranice španělské enklávy Ceuta na severoafrickém pobřeží. Bezprecedentní krize proměnila obvykle živé město v liduprázdnou zónu s vyprodanými obchody, zavřenými restauracemi a desítkami tisíc vyděšených obyvatel. O tom, jak se město vyrovnává s krizí, reportovala přímo z Ceuty redaktorka Aktuálně.cz Veronika Rodriguez.



Ukrajina a Rusko v noci na pátek pokračovaly ve vzájemných útocích. V ruském Jekatěrinburgu zachvátil po ukrajinském útoku požár logistické centrum ruského internetového prodejce Wildberries. Společnost o tom informovala Telegramu. Naopak ruské dronové útoky podle ukrajinských úřadů způsobily požár zemědělských skladů v obci Balaklija v Charkovské oblasti na východě Ukrajiny, napsal Reuters.



Spojené státy dlouho vycházely z předpokladu, že Rusko nebude během války na Ukrajině členské státy NATO příliš provokovat. Podle amerických médií se však toto hodnocení změnilo a ruský prezident Vladimir Putin může být ochoten riskovat více než dříve. Zpravodajci zároveň upozorňují na několik scénářů, jak by Moskva mohla odhodlání aliance otestovat.



Světová fotbalová federace FIFA sice ustoupila od kontroverzního plánu kolem mistrovství světa, její evropská obdoba UEFA ale odmítá krizi uzavřít. Anglie dál patří mezi země připravené bojkotovat turnaje FIFA.