Juncker vrávoral na setkání se státníky NATO. Při chůzi mu pomáhal i nizozemský premiér

Zahraničí Zahraničí
13. 7. 2018 11:56
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker měl problém vystoupit na pódium k ostatním státníkům.
Šéf Evropské komise Jeann-Claude Juncker vrávoral před večeří na summitu NATO. Se všemi, včetně Miloše Zemana, se líbal. Nakonec ho museli podpírat. | Video: Asociated Press

Brusel - Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker měl na dvoudenním summitu NATO problémy s chůzí. Kamery zachytily například jeho nejisté kroky při středečním nástupu na pódium v bruselském parku Cinquantenaire, který předcházel oficiální společné večeři. 

S chůzí musela vrávorajícímu Junckerovi pomoci ochranka, která ho podpírala. Ta mu dál dělala oporu i na pódiu, kde se Juncker vítal se státníky z devětadvaceti zemí Severoatlantické aliance, včetně německé kancléřky Angely Merkelové nebo francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Místy se nejistě zakláněl dozadu, trápilo ho i samotné stání.

Při cestě od pódia mu pak přispěchali na pomoc i někteří politici, například nizozemský premiér Mark Rutte.

Ten samý den večer byl pak Juncker vyfocen na invalidním vozíku. Pomoc kolečkového křesla měl využít podle stanice BBC poté, co zakopl. "Pokud vím, žádné vážné zdravotní problémy nemá, už nějakou dobu ho ale trápí záda," uvedl pro americký server Politico premiér Rutte.

Juncker trpí ischiasem neboli houserem. Nemoc se projevuje palčivou bolestí v bederní oblasti, která brání člověku v normálním pohybu. Kromě bolesti se objevuje i mravenčení nohou. Juncker s nemocí bojuje od dopravní nehody, která se mu stala v roce 1989.

Jeho mluvčí v souvislosti se středečními událostmi sdělil, že se k soukromým zdravotním problémům nebude vyjadřovat.

Britský bulvár nicméně spekuluje, zda na vině nebyl alkohol. O něm se mluvilo už v minulosti, například v červnu při Junckerově návštěvě irského Dublinu, kde šéf Evropské komise také bojoval s výstupem po schodech.

"Kéž bych byl opilý," řekl tehdy podle deníku Sun Juncker.

Jindy se zase jeden z nejmenovaných diplomatických zdrojů v Bruselu nechal slyšet, že si Juncker dává k snídani koňak. 

On sám nadměrné pití alkoholu vyvrací. Třeba v září 2016 problémy s pitím popřel v rozhovoru s francouzským novinářem. Ten pak ale prohlásil, že Juncker během jejich interview a společného oběda vypil místo klasické jedné skleničky šampaňského čtyři. 

Video: Připomeňte si příjezd světových politiků na summit NATO v Bruselu

Na summit Severoatlantické aliance v Bruselu se sjely hlavy světových velmocí | Video: Reuters, Asociated Press
 

Právě se děje

před 54 minutami

Služba HBO Max zřejmě do Česka dorazí až příští rok

HBO možná zprovozní svou videotéku HBO Max v některých částech Evropy včetně Česka až příští rok. Firma se nyní soustřeďuje na Latinskou Ameriku, kde službu zpřístupnila 30. června. "Proto možná odložíme vstup na některé evropské trhy do začátku roku 2022," oznámil Pascal Desroches, finanční ředitel nadnárodní skupiny WarnerMedia, do které HBO náleží.

Podle webu Filmtoro.cz už česká pobočka potvrdila, že spuštění HBO Max pro zdejší zákazníky se odkládá na rok 2022. Dle dřívějšího plánu měla videotéka do Evropy dorazit ve druhé polovině letošního roku.

před 3 hodinami

Počet potvrzených obětí záplav v Německu dosáhl 180

Počet potvrzených obětí prudkých bouřek a záplav v Německu dosáhl 180, z toho 132 v západní spolkové zemi Porýní-Falc. Vyplývá to podle agentury AFP z bilance obětí po páteční aktualizaci německými úřady. Zhruba 150 lidí je nezvěstných nebo není možné je kontaktovat.

Předchozí bilance obětí záplav ze 14. a 15. července podle AFP činila 177. V nejhůře zasaženém regionu Porýní-Falc je nyní podle policie 132 potvrzených obětí na životě a 766 raněných. Dalších 149 je stále nezvěstných.

"Avšak neočekáváme, že konečný počet zemřelých se zvýší o tolik," řekl na tiskové konferenci zemský premiér Roger Lewentz s tím, že někteří lidé ze seznamu jsou na dovolené.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Kvůli obavám z transparentnosti v zemi přišlo Maďarsko o miliony eur z Norských fondů

Maďarsko tento týden formálně přišlo o přístup k více než 200 milionům eur (5,1 miliardy korun) z takzvaných Norských fondů kvůli rostoucím obavám dárců o kvalitu právního státu v zemi. Maďarsko se nedokázalo dohodnout s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem, které finance poskytují, na způsobu vyplacení peněz. Země se obávají, že by přerozdělování v Maďarsku mohlo podléhat politickým tlakům Budapešti. Na spor upozornil server Politico.

Při vyplácení grantů Norsko, které poskytuje 95 procent prostředků, a jeho partneři trvají na tom, aby o přidělení grantů pro občanskou společnost rozhodovaly a peníze spravovaly osoby vybrané ve veřejných soutěžích na základě kompetencí, odborných znalostí a řídících schopností. Ačkoliv maďarská vláda původně s tímto způsobem rozdělování grantů souhlasila, podle norské vlády nakonec Budapešť takto vybraného kandidáta odmítla.

Tři dárcovské země jsou členy evropského ekonomického prostoru, ale nikoliv Evropské unie. Granty vyplácené v 15 zemích mají sloužit ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů v Evropě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy