Rok Juana Guaidóa: Co se stalo s politickou hvězdou, která měla změnit Venezuelu

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
24. 1. 2020 18:55
Před rokem se Juan Guaidó prohlásil prozatímním prezidentem Venezuely. Navzdory tomu, že reálnou moc má v rukou stále Nicolás Maduro, ho uznaly Spojené státy i většina zemí EU, včetně Česka. Tváři demokratické opozice se ale zatím nepodařilo přinést do krachující Venezuely změnu.
Šestatřicetiletý venezuelský politik Juan Guaidó, pro mnohé jediná naděje na změnu ve Venezuele.
Šestatřicetiletý venezuelský politik Juan Guaidó, pro mnohé jediná naděje na změnu ve Venezuele. | Foto: Reuters

Když na začátku letošního ledna probíhala volba předsedy parlamentu, jediné dosud demokraticky zvolené instituce v zemi, ocitl se Juan Guaidó v situaci ne zrovna hodné hlavy státu. Aby se vůbec do budovy parlamentu dostal, pokoušel se před zraky novinářů přelézt plot a protlačit se přes strážníky Národní gardy, kteří mu ve vstupu bránili. Nepodařilo se mu to a opoziční poslanci si museli zorganizovat vlastní improvizovanou schůzi na jiném místě.

Z chaotické volby nakonec vzešly předsedové dva: vládní strana si na pozici dosadila vlastního kandidáta, zbytek parlamentu si zvolil opět Guaidóa.

Oficiálně tak pro více než 50 zemí světa zůstal prozatímním představitelem Venezuely. V praxi se ale ukázalo, jak málo z této pozice zmůže.

Teď je Juan Guaidó v Evropě. Sešel se s představiteli EU v Bruselu, promluvil i na ekonomickém fóru v Davosu. Šéf venezuelské opozice se snaží přimět co nejvíce světových vůdců, aby mu pomohli svrhnout autoritářský režim Nicoláse Madura. EU i Spojené státy uvalily na Venezuelu sankce a Guaidóa podporují. Politická situace v jihoamerické zemi se ale k lepšímu nemění. 

Prozatímní prezident odmítá s Madurovým režimem diskutovat. "Diktatura tuto příležitost zabila," řekl nedávno v rozhovoru pro americkou stanici CNN. "Není to ideologický konflikt, je to demokracie proti diktatuře," připomněl pak na tiskové konferenci v Evropském parlamentu.

Zatímco Guaidó cestuje po Evropě, do jeho kanceláří ve venezuelské metropoli Caracasu vtrhli agenti tajné služby. Podle opozičních politiků šlo o prohlídku bez povolení. Mnozí mají obavy, že tajná policie nastražila Guaidóovi v kanceláři falešné důkazy, které pak režim použije proti němu.

Změna v nedohlednu

Šestatřicetiletý politik Juan Guaidó je pro mnohé jedinou nadějí venezuelské demokracie. Opozice byla dlouho rozdělená a Guaidó je od Henriquea Caprilese, který kandidoval na prezidenta v roce 2012 jako soupeř Huga Cháveze a po jeho smrti znovu proti Nicolási Madurovi, její první výraznou osobností. Capriles se z rozhodnutí soudu nesmí ještě 12 let ucházet o žádnou politickou funkci, řada dalších opozičních politiků žije v exilu.

Svou legitimitu Guaidó opírá o parlament, který si obyvatelé Venezuely zvolili před pěti lety, v posledních demokratických volbách, které se od té doby konaly. Další parlamentní volby se mají konat letos. Očekává se, že Maduro využije všechny možné prostředky, aby je zmanipuloval a opozice přišla o svá křesla.

Během jednoho roku se mu podařilo dostat velkou část západního světa na svou stranu. Větších úspěchů ale zatím nedosáhl a jeho popularita doma zatím padá. Podle průzkumu společnosti Datanálasis klesla loni z 61 procent ze začátku roku na 43 procent v listopadu. Ačkoliv je jedním z nejoblíbenějších venezuelských politiků, mnoho lidí cítí frustraci z toho, že se mu Madurovu vládu nepodařilo ukončit.

Maduro stále odolává. Kdysi prosperující stát s bohatými zásobami ropy se propadl do hluboké ekonomické i politické krize. Ze země uprchlo už na pět milionů lidí a ti, co zůstali, živoří kvůli nedostatku potravin, léků, zdravotní péče nebo elektřiny.

U moci drží autoritářského prezidenta hlavně armáda. Loni díky ní ustál pokus o puč, i když to chvíli vypadalo, že se část vojenské síly přidala na stranu Guaidóa.

Silný rok Nicoláse Madura

Podobně úspěšně se mu daří i rozkládat politickou opozici, volba předsedy parlamentu z letošního ledna je důkazem. Luis Parra, kterého do čela parlamentu dosadili prorežimní poslanci, byl původně členem opozice.

Patří do skupiny deseti zákonodárců, které loni v prosinci opozice vyloučila ze svých řad kvůli tomu, že přijímali úplatky a zapletli se do korupčního skandálu spojeného s dovozem a přídělem potravin.

Madurův režim využívá úplatky jako páku na opoziční poslance, kteří stále ještě ovládají většinu parlamentu. Na konci roku několik z nich přiznalo, že jim byl nabídnut úplatek za změnu strany.

Podle některých odborníků nyní hrozí Guaidóovi nucený exil, nebo dokonce vězení. Jak ale upozorňuje například stanice CNN, mladý politik už si udělal spoustu vlivných přátel v zahraničí. V exilu žijí nejen jiní venezuelští politici, ale také bývalí armádní představitelé, kteří by mohli vyburcovat odvetnou akci. Za Guaidóem stojí i Donald Trump. Nicolás Maduro tak sice za poslední rok svoji moc upevnil, ale svého největšího nepřítele ještě neporazil.

Podívejte se, jak před rokem Guaidó svolával vojáky do ulic:

Video: Reuters
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 minutami

Obhájci Babiše a Mayerové se seznámili se spisem k Čapímu hnízdu. Policie znovu navrhuje podat obžalobu

Obhájci premiéra Andreje Babiše (ANO) a jeho někdejší poradkyně Jany Mayerové (nyní Nagyové) se v pondělí seznámili s doplněným trestním spisem v dotační kauze Čapí hnízdo. Uvedl to Deník N. Policie předala doplněný spis  Městskému státnímu zastupitelství v Praze, konkrétně státnímu zástupci Jaroslavu Šarochovi k rozhodnutí o dalším postupu. Opět navrhla podání obžaloby. 

Babiš i Mayerová jsou v souvislosti s udělením padesátimilionové dotace na stavbu farmy Čapí hnízdo obviněni z poškození finančních zájmů Evropské unie a z dotačního podvodu. Vinu dlouhodobě odmítají.

"Už jsme se dnes seznámili se spisem Čapí hnízdo. Pro nás se nic nezměnilo a nic nového jsme se nedozvěděli. Seznamovali jsme se s tím zhruba hodinu," řekl Deníku N Babišův advokát Josef Bartončík, který spolu se svým bratrem Michaelem hájí oba obviněné.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Nesrovnalosti i "atmosféra strachu", kritizuje volby v Rusku Evropská unie

Evropská unie v pondělí odsoudila "atmosféru zastrašování" v souvislosti s parlamentními volbami v Rusku a poukázala na četné nesrovnalosti při hlasování, na které upozorňovali nezávislí pozorovatelé. Polsko zase označilo za protiprávní skutečnost, že do ruské Státní dumy mohli volit i lidé z východní Ukrajiny, což zkritizovala také EU. Podle Británie průběh voleb, po nichž si dvoutřetinovou ústavní většinu v dolní komoře ruského parlamentu udrží vládní strana Jednotné Rusko, svědčí o vážném omezování demokratických svobod v Rusku.

"To, co jsme viděli před volbami, byla atmosféra zastrašování všech nezávislých kritických hlasů," řekl na tiskovém brífinku mluvčí šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella. "Nebyli u toho žádní nezávislí mezinárodní pozorovatelé, takže je velmi obtížné zjistit, jak volby skutečně dopadly," dodal mluvčí Peter Stano. Od místních nezávislých pozorovatelů však má EU podle Stana indicie svědčící o "četných nesrovnalostech" při hlasování. Borrell se má podle něj tento týden sejít s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem na okraj zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Řecké úřady začaly přemisťovat stovky migrantů do nového tábora na ostrově Samos. Má kapacitu 3000 lidí

Řecké úřady začaly přemisťovat stovky migrantů do nového uprchlického táboru na ostrově Samos. Informovala o tom agentura AFP. Řecký ministr pro migraci Notis Mitarakis prohlásil, že do tábora bude zpočátku umístěno zhruba 500 lidí z provizorního tábora u vesnice Vathy. Nový tábor, který byl financován z prostředků z Evropské unie, má kapacitu až 3000 lidí.

Tábor má rozlohu 12.000 metrů čtverečních a obklopuje ho vysoký plot s ostnatým drátem. Nachází se na relativně odlehlé části ostrova Samos. U vstupů jsou umístěny detektory a skenery. "Někteří si myslí, že se jedná o vězení, ale já nejsem toho názoru," řekl agentuře AFP jeden z migrantů. Od nového tábora si slibuje zvýšení kvality života, ve starém táboře totiž podle něj panovaly špatné hygienické podmínky.

V novém táboře panuje režim "omezeného pohybu". Migranti mohou pobývat mimo tábor denně od 8 do 20 hodin. Někteří z nich však nemohou tábor opustit vůbec. Jedná se například o osoby, které čekají na vyhoštění. Tento režim kritizují organizace na ochranu práv migrantů.

Starý uprchlický tábor ve vesnici Vathy měl kapacitu zhruba 700 lidí, v minulých letech tam v jeden moment pobývalo ale i desetkrát více lidí. Řecko za to čelilo kritice ze strany mezinárodních organizací. Za finanční pomoci Evropské unie se řecká vláda rozhodla vybudovat na pěti ostrovech, na které směřuje největší počet uprchlíků z tureckých břehů, nová zařízení. Náklady na vybudování nového tábora na ostrově Samos dosáhly 43 milionů eur (přes jednu miliardu korun).

Zdroj: ČTK
Další zprávy