


Spojené státy chtějí vědět, zda jsou členské státy NATO loajální k politice prezidenta Donalda Trumpa před tím, než učiní rozhodnutí o snížení počtu amerických vojáků v Evropě. Washington spojencům nedávno zaslal dotazník o podpoře šéfa Bílého domu.

Ptá se jich, zda veřejně podporují americkou zahraniční politiku, ale i na to, jak omezily využívání svých vojenských základen armádou USA. V pátek to napsala agentura Bloomberg, která má dokument k dispozici.
USA se dotazníkem také snaží určit, zda země NATO utrácejí peníze u amerických vojenských dodavatelů. Rovněž se ptá, zda se „veřejně postavily regulacím“, které „brání“ uzavírání smluv s americkými firmami.
„Projevila země soulad s americkým „silným, jasným a tichým“ přístupem?“, stojí v dokumentu s odkazem na květnový projev amerického ministra obrany Petea Hegsetha v Singapuru.
Spojenci v NATO krok Washingtonu vnímají negativně. Jedná se podle nich o pokus přimět je, aby se ideologicky ztotožnili s americkou vládou výměnou za ochranu ze strany USA, píše Bloomberg s odvoláním na informované zdroje.
Spojení dlouhodobých bezpečnostních závazků Washingtonu s loajalitou spojenců by proměnilo transatlantické spojenectví, které vzniklo po druhé světové válce na základě amerických vojenských záruk přesahujících mnohé politické spory.
Trumpův tým už podpořil pravicové síly v Německu či Maďarsku a americký prezident v květnu oznámil vyslání dalších vojáků do Polska, kde loni v prezidentských volbách zvítězil jím preferovaný kandidát Karol Nawrocki.
Trumpova administrativa dotazník spojencům rozeslala několik týdnů po zahájení šestiměsíčního přezkumu své vojenské přítomnosti v Evropě, který by měla dokončit v prosinci. Spojenci v alianci se podle Bloombergu připravují na výrazné omezení americké vojenské přítomnosti v Evropě i vojenských prostředků, které by USA vyslaly v případě útoku.
Dokument se podle agentury nepřímo zabývá řadou otázek, které rozdělily Washington a další alianční země, včetně amerických útoků na Írán, únosu venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a evropské snahy upřednostňovat místní firmy při zadávání zakázek v oblasti obrany.
Otázka o veřejné podpoře americké zahraniční politiky například přímo zmiňuje „iniciativy“ na Blízkém východě a v západní hemisféře. Jedná se o oblasti, kde Trump podnikl údery bez podpory NATO.






Andreje Babiše kontrolujeme, je přesvědčený předseda sněmovního rozpočtového výboru Vladimír Pikora, navzdory schodku rozpočtu 389 miliard. Pikora přiznává, že jednání o státním rozpočtu jsou natolik náročná, že měl myšlenky, zda chce v politice pokračovat. Motoristé podle něj uvnitř budou schopni výslednou podobu rozpočtu změnit. „Jdeme bojovat o každou korunu,“ říká Pikora.



Volby do Poslanecké sněmovny by v září vyhrálo hnutí ANO, podle průzkumu agentury NMS pro Právo by získalo 31 procent hlasů voličů. Na druhém místě by skončilo hnutí STAN, jehož podpora stoupla na 18,1 procenta. Naopak třetí ODS oslabila na 12,2 procenta, čtvrtí Piráti by měli 8,9 procenta hlasů a hnutí SPD 7,4 procenta.



Bezpečnostní složky zahájily ráno cvičení zaměřené na znovuzavedení kontrol na státní hranici se Slovenskem. Zásadní dopravní komplikace policie nepředpokládá. Kontroly se zaměří na 27 bývalých hraničních přechodů, tedy 17 silničních, sedm železničních a tři říční. Policisté budou namátkově prověřovat i takzvanou zelenou hranici a kontroly budou i v mezinárodních vlacích.



„Láká mě to.“ Touto odpovědí na dotaz, zda nezvažuje návrat na Hrad, exprezident Miloš Zeman rozvířil velkou debatu. Dokonce na jeho možnou kandidaturu reagoval současný prezident Petr Pavel. Server Aktuálně.cz se proto zeptal Zemana, jak vážně to se svou další kandidaturou myslí. „Uvažovat ještě neznamená jednat,“ řekl exprezident.