


Nová americká bezpečnostní strategie, která věští starému kontinentu zkázu, zvedla mandle vrcholným evropským politikům. Německý kancléř Merz i polský premiér Tusk žádají větší ohled ke spojenci. Americký prezident Trump nicméně ještě přilil olej do ohně: označil Evropu za skupinu národů v rozkladu vedenou slabými lidmi, kteří selhávají v boji s migrací a neumí ukončit válku na Ukrajině.

"Myslím si, že jsou slabí. Ale také si myslím, že chtějí být politicky korektní. Myslím, že nevědí, co dělat. Evropa neví, co dělat," prohlásil Trump o vysokých evropských představitelích v rozhovoru pro server Politico.
"Mluví, ale ničeho nedosahují a válka prostě pokračuje dál," pokračoval dál Trump, který sám ještě před nástupem do Bílého domu sliboval ukončení konfliktu v řádu dnů. Trump také naznačil, že podpoří ty evropské politické kandidáty, kteří odpovídají jeho vizi pro Evropu.
Co ale dosud nejostřejší Trumpův výpad proti evropským lídrům způsobilo? Nejspíš jejich předchozí odmítavá reakce na novou americkou bezpečnostní strategii, již Trumpova administrativa představila v pátek.
V této strategii viní Evropskou unii z nezvládnuté migrace a z hrozby totálního kulturního a civilizačního rozkladu Evropy. Dokument uvádí, že unie a další nadnárodní orgány podrývají politickou svobodu Evropy, která se prý potýká s cenzurou svobody slova, potlačováním politické opozice, prudkým poklesem porodnosti a ztrátou národní identity a sebevědomí.
Evropští lídři se už proti nové americké strategii ostře vymezili. "Drazí američtí přátelé, Evropa je vaším nejbližším spojencem, ne vaším problémem," ozval se jako jeden z prvních předseda polské vlády Donald Tusk. Jeho sobotní příspěvek na síti X, v němž ještě uvedl, že Spojené státy a Evropa mají uplynulých 80 let společné nepřátele, se dočkal velké pozornosti. Za víkend se stal nejsledovanějším politickým komentářem na světě.
Německý kancléř Friedrich Merz byl ve své úterní reakci ještě méně smířlivý. "Evropa a Německo se musejí stát mnohem nezávislejšími na Spojených státech, než jsou nyní," zdůraznil. Části strategie jsou podle něj pochopitelné, jiné jsou ale pro Evropu nepřijatelné. "Ani v americkém zájmu nemůže být přijít o spojence," podotkl Merz.
V rozhovorech se zástupci americké administrativy německý kancléř podle svých slov říká, že rozumí principu "America first", tedy Amerika na prvním místě. Dodal ale, že "America alone", tedy Amerika osamocená, bez evropských spojenců, nemůže být v zájmu současné americké vlády.
"To, že teď chtějí Američané zachraňovat demokracii v Evropě, k tomu nevidím žádný důvod. Kdyby ji bylo třeba zachraňovat, zvládli bychom to sami," doplnil zjevně dotčený německý kancléř.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová se v úterý proti strategii Spojených států rovněž ohradila, zároveň doporučila zaměřit výhrady především na Rusko.
"Evropská unie je samou podstatou svobody," sdělila Kallasová. "Kritika týkající se svobod by měla mířit jiným směrem. Možná na Rusko, kde je zakázán nesouhlasný názor, kde jsou zakázána svobodná média, kde je politická opozice zakázána, kde je X či Twitter, tak jak my ho známe, ve skutečnosti rovněž zakázán," postěžovala si šéfka evropské diplomacie.
Podobně se vyjádřil předseda Evropské rady António Costa. V pondělí uvedl, že Evropa nemůže akceptovat hrozbu vměšování do své politiky.
Jak teď evropští politici na novou kritiku ze strany Trumpa zareagují?



Americké ministerstvo zahraničí pozastaví vyřizování přistěhovaleckých víz pro občany 75 zemí, včetně Ruska, Íránu, Brazílie či Somálska, informovala stanice Fox News s odvoláním na zprávu ministerstva.



Místopředseda ruské Bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv opět provokuje. Podle něho by obyvatelé Grónska mohli hlasovat o připojení k Rusku. Může k tomu podle něj dojít tehdy, pokud americký prezident Donald Trump nepodnikne rychlé kroky k zajištění tohoto arktického ostrova, informovala ruská agentura Interfax.



Sněmovna opět přerušila debatu o důvěře Babišově vládě, která trvala zatím 19 hodin. Pokračovat bude ve čtvrtek, vystoupit chce ještě 24 poslanců.



Dánsko, Grónsko a Spojené státy se stále neshodnou v základních věcech v souvislosti s Grónskem, prohlásil po jednání s americkými činiteli dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen na tiskové konferenci ve Washingtonu. Dodal, že vznikne pracovní skupina na vysoké úrovni, která se poprvé setká v příštích týdnech.



Zdá se, že korupční skandály na Ukrajině neberou konce. Po prosincové rezignaci šéfa prezidentské kanceláře Andrije Jermaka v souvislosti s rozsáhlou korupční kauzou se nyní pozornost úřadů obrací k bývalé premiérce Juliji Tymošenkové. Ta čelí obvinění, že nabízela úplatky poslancům ze strany prezidenta Volodymyra Zelenského výměnou za hlasy.