Jsme v roce 1937. Válka s Ruskem klepe na dveře, varuje nový šéf britské armády

Martin Novák Martin Novák
30. 6. 2022 5:30
Nový náčelník generálního štábu britské armády Patrick Sanders má bohaté bojové zkušenosti. Podílel se na potlačování násilí a nepokojů v Severním Irsku, velel britským jednotkám v irácké Basře a v Afghánistánu.
Posádka ukrajinského tanku na Donbase.
Posádka ukrajinského tanku na Donbase. | Foto: Reuters

Hned po nástupu do své nové funkce vyzval britské vojáky a Brity vůbec, aby se připravili na válku, která bude nebo může být tou nejtěžší od roku 1945. Rusko označil za největší hrozbu pro bezpečnost Evropy a Británie bez ohledu na to, jak konflikt na Ukrajině skončí.

"Ruská síla v konvenčních zbraních bude po určitý čas kvůli Ukrajině omezená a nevíme, jak válka skončí, ale ve všech možných scénářích bude ruská hrozba stále akutní," uvedl Sanders v provolání k britským vojákům. Podle něj se Evropa nyní nachází v podobné situaci jako v roce 1937. Ještě není ve válce, ale musí se připravit na její vypuknutí. "Jste generací, která se musí znovu připravit na boj o Evropu," řekl.

Sanders souzní s britským premiérem Borisem Johnsonem, který v Evropě patří k největším zastáncům vyzbrojování Ukrajiny a tvrdí, že ruský úspěch na Ukrajině bude pro Evropu katastrofou.

Podle britského týdeníku Economist bude tento týden summit Severoatlantické aliance v Madridu nejdůležitějším za mnoho let. NATO jednoznačně označí Rusko za hrozbu číslo jedna.

"Zatím žádná země NATO nechce přímý vojenský konflikt s Ruskem, ale rozdíly mezi členy v míře, jak daleko zajít v podpoře a vyzbrojení Ukrajiny, jsou jednoznačné. Británie nebo Polsko jsou v tomto směru radikální, Francie naopak umírněná. Ani Spojené státy nechtějí střet s Ruskem," napsal Economist.

Uzdravení z mozkové smrti

V roce 2019 francouzský prezident Emmanuel Macron právě v rozhovoru pro týdeník Economist uvedl, že NATO se nachází ve stadiu mozkové smrti. Pokud tomu tak bylo, ruská agrese vůči Ukrajině alianci postavila na nohy.

Ruský profesor politologie Grigorij Golosov řekl v rozhovoru pro Aktuálně.cz, že současná krize je horší než za studené války. "Ani během studené války nedošlo k tak dramatickému snížení ekonomických vztahů, obchodní výměny. A ani vztahy tehdejšího Sovětského svazu a Západu nezažily tak výrazný propad. Ale ono nemá moc smysl přemítat, jestli je to lepší, nebo horší než za studené války. Nyní jde o důsledek ruských kroků na Ukrajině, a jelikož ta válka bude zřejmě dlouhá, tak se vztahy budou ještě více zhoršovat," uvedl Golosov v rozhovoru.

Válečnou rétorikou oplývají i někteří ruští nejvyšší představitelé. Bývalý prezident a nyní místopředseda Bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv v úterý prohlásil, že vypukne třetí světová válka, pokud se lodě členských zemí NATO přiblíží ke Krymu.

Předseda Bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev zase pohrozil Litvě, že ruská odveta za její blokování zboží na silnici a železnici do Kaliningradské oblasti bude tvrdá.

V Evropě přitom roste znechucení nad ruskými raketovými útoky na civilní cíle. Po útocích na obytné čtvrti v Mariupolu, Kyjevě, Charkově a Oděse nebo po masakru na nádraží v Kramatorsku dopadly v pondělí ruské rakety i na nákupní centrum v Kremenčuku. Podle informací ukrajinské armády střely Ch-22 odpálil ruský bombardér ještě nad ruským územím, mimo ukrajinský vzdušný prostor.

Kyjev žádá po západních zemích systémy protivzdušné obrany, aby mohl podobným útokům předcházet. V Kremenčuku zahynulo nejméně osmnáct lidí. Ani Spojené státy ale nechtějí Ukrajině dát zbraně, které by mohly zasáhnout ruské území. Rakety HIMARS, které už ukrajinské ozbrojené síly dostaly, mají dosah 80 kilometrů, přičemž ale existuje i verze s dosahem 500 kilometrů. Důvodem je obava z eskalace války.

Žádná kyberválka

Podle Golosova se ale konflikt Putinovi vymkl z rukou. To, co se děje teď, nepředpokládal.

"Z nějakých důvodů Putin předpokládal, že ukrajinské ozbrojené síly nebudou klást velký odpor a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zmizí z Kyjeva ve chvíli, kdy se na obzoru ukážou první ruští vojáci. A že ovládnutím Kyjeva Rusko ovládne celou Ukrajinu a sestaví novou vládu, která přijme všechny ruské podmínky. Vše bylo postavené na úplně mylných a špatných informacích, které Putin dostal od ruských tajných služeb," řekl Aktuálně.cz profesor na Evropské univerzitě v Petrohradu.

Sanders tvrdí, že je třeba připravit se na skutečnou pozemní válku, ne na kyberkonflikt. "Rozhodující budou pozemní boje. Kliknutím na počítači se nedostanete přes řeku," říká britský generál.

Video: Kremenčuk po raketovém úderu na nákupní centrum

Reakce místních obyvatel po útoku na nákupní centrum v Kremenčuku | Video: Associated Press, Reuters
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 34 minutami

Část pražského metra A zastavila nehoda, soupravy nejezdí mezi Náměstím Míru a Želivského

Kvůli nehodě soupravy je obousměrně zastavený provoz na lince metra A mezi stanicemi Želivského a Náměstí Míru. Předpoklad obnovení provozu je zhruba v 08:30, uvádí pražský dopravník podnik na webu. Ve zbylých dvou úsecích linky A jezdí metro normálně.

Kvůli blíže neupřesněné dopravní nehodě vlaku metra byl provoz části linky A zastaven v 04:40. Dopravní podnik žádá cestující, aby v úseku mezi stanicemi Želivského a Náměstí Míru použili povrchovou dopravu.

Mezi stanicemi Želivského a Depo Hostivař zůstal provoz metra zachovaný bez omezení, stejně jako mezi Náměstím Míru a konečnou Nemocnice Motol.

Dopravní podnik původně odhadoval, že se metro po celé délce linky A rozjede kolem 06:30. Později čas pravděpodobného zprovoznění odložil o dvě hodiny.

Zdroj: ČTK
před 49 minutami

Lidí nově nakažených covidem v Česku dál ubývá

Letošní letní vlna covidu-19 v Česku dál slábne. Počty lidí nově nakažených covidem klesají v mezitýdenním srovnání 14. den v řadě. Ve středu do statistik na webu ministerstva zdravotnictví přibylo 2203 nových případů, o 468 méně než ve stejný den předchozího týdne. Nižší byl i počet podezření na opakovanou nákazu. Za týden klesl o 90 na 866 případů.

Za posledních sedm dní testy v Česku odhalily 121 nových případů covidu-19 v přepočtu na 100 000 obyvatel. Je to nejnižší hodnota za poslední více než tři týdny.

Nejvíce se nový typ koronaviru šíří v Praze s incidenčním číslem 153. Naopak na Vysočině připadá na 100 000 obyvatel 93 případů za posledních sedm dní. Nižší týdenní incidenci než 100 vykazuje ještě Plzeňský, Karlovarský a Jihočeský kraj.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Severokorejský vůdce oznámil, že KDLR vyhrála nad covidem. Oficiální bilance je 74 mrtvých

Severokorejský vůdce Kim Čong-un ohlásil vítězství v boji proti koronaviru a nařídil, aby byla zrušena nepřísnější protiepidemická opatření, která byla zavedena v květnu. Jeho sestra uvedla, že nemoc sám prodělal. S odkazem na severokorejská státní média o tom informuje agentura Reuters.

Severokorejské úřady nesdělily, kolik případů nákazy koronavirem se v zemi potvrdilo. Od 29. července ale země nehlásila žádná podezření na nové případy. Mezinárodní humanitární organizace přitom opakovaně upozorňovaly, že země má omezené testovací kapacity.

Kim podle KCNA řekl, že oficiální bilance 74 mrtvých představuje ve srovnání se situací v jiných zemích "bezprecedentní zázrak". Severní Korea místo potvrzených případů koronaviru hlásila počet osob s příznaky horečky. Denní bilance těchto případů dosáhla vrcholu 15. května, kdy jich bylo více než 392 920. To přimělo zdravotnické odborníky varovat před nevyhnutelnou krizí.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Při útoku islamistů v Mali zemřelo 42 vojáků, země vyhlásila třídenní státní smutek

Dvaačtyřicet malijských vojáků přišlo o život a dalších 22 jich bylo zraněno při nedělním útoku u města Tessit na severu Mali.Ve středu to oznámily úřady této západoafrické země, útok připsaly místní odnoži teroristické skupiny Islámský stát. V zemi od středy platí třídenní státní smutek. Informují o tom světové agentury.

Jednalo se o jeden z největších útoků na malijskou armádu za poslední roky. Vojáci podle prohlášení při několik hodin trvajících bojích zabili 37 ozbrojenců. Armáda původně informovala o 17 zabitých vojácích a devíti pohřešovaných.

V Mali panuje špatná bezpečnostní situace od roku 2012, v zemi vládne vojenská junta, která v roce 2020 svrhla demokratickou vládu, částečně kvůli frustraci z její neschopnosti zastavit násilí. Vládnoucí junta se odvrátila od tradičního spojence a bývalé koloniální mocnosti Francie a přiklání se k Rusku, podle západních informací působí v Mali ruští žoldnéři.

Zdroj: ČTK
Další zprávy