Řím - "Nejsme pro ně lidé, jsme zvířata," říká migrantka Francesca Agostinhová. "Pro mnoho Italů je násilí páchané vůči nám normální, zasloužíme si to. Jsme jen černoši."
Se svým tříletým synem na klíně sedí ve stanu uvnitř kostela v centru Říma, kde spolu s padesátkou dalších běženců už půlroku žije. Loni v srpnu ji místní policie vystěhovala z prázdné budovy, kterou obývala se 40 dalšími rodinami.
V Římě takhle podle britského listu The Guardian žijí tisíce imigrantů převážně ze severní Afriky. Okupují prázdné nepoužívané budovy bez topení, vody a elektřiny, odkud je pravidelně vykazují policejní jednotky.
Mnozí z nich přijeli do Itálie teprve nedávno. Nebyli ale přiděleni do žádného přijímacího střediska, nedostali žádnou právní podporu ani jazykovou přípravu. Některé sem vrátily ostatní státy Evropské unie, které je poslaly do Itálie coby první země vstupu. Jiní jsou v Římě už několik let.
Rozhodně ale nejde jen o lidi, kterým chybí dokumenty nebo povolení k pobytu. "Neexistuje tady žádné sociální začleňování, takže i ti, kteří získají povolení k pobytu, zůstávají bez domova a bez práce," říká Roberto Viviani, který před třemi lety pomáhal vzniku provizorního tábora u římského nádraží Tiburtina. Tábor byl od té doby celkem dvacetkrát rozpuštěn.
"Lidé jsou nuceni okupovat prázdné budovy, aby měli alespoň střechu nad hlavou," dodává.
Na okraji Říma v Palazzio Selam, bývalé univerzitní budově, žije asi tisíc imigrantů. Údajně jde o největší uprchlické ghetto v Evropě. Další stovky lidí okupují opuštěné továrny a prázdné kancelářské budovy nebo stanují na parkovištích.
Žádný plán B neexistuje
Bereket Arefe pochází z Eritreje a v Itálii žije už od roku 2005. Poslední čtyři roky pobýval v prázdné budově na náměstí Piazza Indipendenza spolu s asi 800 dalšími krajany a lidmi z Etiopie. Před půl rokem byl ale celý objekt po nařízení soudu vystěhován.
"Přistavili nám autobusy a řekli, ať jedeme s nimi, že pro nás mají řešení," vzpomíná Arefe. "Když jsme ale dorazili na policejní stanici, řekli nám, že budova je vystěhovaná a jejich práce tím skončila. Ptali jsme se, kam můžeme jet, ale oni jen řekli, že můžeme jít do hotelu nebo na ulici. Neměli pro nás žádný alternativní plán."
Budov jako na Piazza Indipendenza je v Římě zhruba sto. V celé Itálii žije podle agentury Reuters na 200 000 migrantů v táborech a střediscích, která musí opustit poté, co získají azyl nebo povolení k pobytu. K tomu ale už nedostanou žádné další příspěvky na ubytování nebo podporu v nezaměstnanosti.
Za poslední čtyři roky získalo nějakou formu azylu na 120 000 lidí. Mnoho z nich se ocitlo bez domova a bez prostředků.
Starostka Říma Virginia Raggiová z populistického Hnutí pěti hvězd loni v létě požádala o pozastavení přijímání nově příchozích cizinců.
Na italské politické scéně sílí pravicová protiimigrační hnutí, která těží z uprchlické krize před blížícími se volbami. Ty se budou konat příští neděli 4. března.
Snadné řešení krajně pravicových stran
Další protiimigrační partaj, krajně pravicová Liga severu, slibuje jednoduchá řešení - například masové deportace žadatelů o azyl přicházejících z Afriky. Podle odborníků je takový plán nerealistický. Pokud ale ve volbách uspěje středopravá koalice, ve které je i Liga severu, mohla by tato populistická strana skutečně ovlivňovat italskou vnitrostátní i mezinárodní politiku.
"Proces vysidlování migrantů je obtížný a nákladný a z mezinárodního hlediska bude masová deportace v Evropě velmi kontroverzní," namítá proti programu strany expert analytické společnosti Eurasia Group Riccardo Fabiani. "Samozřejmě že můžete vyslat policii a zadržet 5000 migrantů a potom to předložit voličům tak, jako byste něco skutečně dělali, ale nebude to mít žádný skutečný dopad," dodává.
Středopravou koalici vede bývalý italský premiér Silvio Berlusconi se stranou Forza Italia. Ten by v případě vítězství mohl rozhodovat o budoucím předsedovi vlády.
Zatím v průzkumech koalice skutečně vede, a to s 37 procenty. Pokud v rámci koalice dostane nejvíce hlasů právě Liga severu, mohl by být premiérem její lídr Matteo Salvini.
