


„Pokud mi někdo večer zavolá, že Rusko zaútočilo, musíme být připraveni. A my jsme připraveni. Okamžitě by byly zahájeny ničivé letecké údery. Útok na Estonsko by nevyvolal jinou reakci než útok na Londýn,“ řekl deníku The Telegraph velitel německého letectva (Luftwaffe) generálporučík Holger Neumann. Je to od německého velitele nezvykle ostré vyjádření.

„Pokud dojde ke konfliktu – doufejme, že nikdy, ale pokud ano – budeme bránit každý centimetr aliančního území. Myslím, že je to důležitý vzkaz zvláště pro Skandinávii a naše pobaltské spojence,“ řekl Neumann s odkazem na státy, které přímo sousedí s Ruskem. „Musí být jasné, že neexistují žádné zóny s odlišnou úrovní bezpečnosti… Vložíme do toho všechno, co v Německu máme.“
V rozhovoru byl německý generál nezvykle otevřený ohledně toho, jak by reakce vypadala. Zmínil, že v případě konfliktu s Ruskem by Luftwaffe byla připravena provést zničující údery, a jako legitimní cíle v reakci na ruskou agresi jmenoval ruskou enklávu Kaliningrad, základny na poloostrově Kola (kde má Rusko jaderné kapacity) či Černomořskou flotilu.
Ačkoli se vyjadřoval optimisticky o připravenosti NATO na válku, generálporučík Neumann zároveň varoval spojence před podceňováním ruského letectva. A to přesto, že si ruské letectvo na Ukrajině nevede příliš dobře.
„Pravidlo číslo jedna: nikdy nepodceňujte svého soupeře. Takže ať už na Ukrajině vidíme cokoli, musíme být vždy opatrní.“ Poznamenal, že ruská armáda obecně vykazuje „vysokou míru adaptability“ a že se zjevně poučila ze čtyř let plnohodnotné války, zatímco NATO se nachází víceméně v mírovém stavu.
„Způsob, jakým Rusko bojuje na Ukrajině, se během více než čtyř let nepřátelských akcí vyvinul a přizpůsobil. V ruském letectvu existují velmi kvalitní platformy, jako jsou stíhací letouny Su-35 Flanker nebo Su-57 Felon. I stíhačka MiG-31 Foxhound je velmi schopný letoun. A musíme brát v úvahu i všechno ostatní, co létá: střely s plochou dráhou letu, balistické rakety, hypersonické střely… a seznam pokračuje.“
Německé letectvo v současnosti prochází masivním rozšířením. Aktuálně má k dispozici zhruba 140 až 150 stíhacích letounů Eurofighter Typhoon, z nichž několik desítek je trvale připraveno k okamžitému boji. To je zásadní rozdíl od kritických let v minulosti, kdy po letech škrtů a zanedbávání obrany bylo letuschopných pouhých čtyři až deset strojů.
Eurofightery doplňuje flotila zhruba 80 letounů Panavia Tornado. Ty slouží jako stíhací bombardéry a stroje pro elektronický boj a v rámci takzvaného jaderného sdílení umožňují Německu nést americké jaderné pumy.
Tornada mají ale nahradit nové americké stroje F-35. Němci jich původně objednali 35, ale s největší pravděpodobností dokoupí další a konečný počet tak dosáhne až 85 kusů. K tomu přibude 38 kusů novější verze Eurofighterů (Tranche 4) a následně dalších 20 nejmodernějších Eurofighterů (Tranche 5).
Pro zajímavost – na konci studené války disponovala západoněmecká Luftwaffe přibližně 1 000 až 1 100 vojenskými letadly a vrtulníky všech typů, přičemž čistě bojových (stíhacích a útočných) letounů měla ve stavu okolo 500 až 600 kusů.



V šumu wimbledonské české radosti se to trochu vytratilo. Ale tenistka Markéta Vondroušová se odvolá proti čtyřletému trestu zákazu činnosti za neodevzdaný vzorek dopingové kontrole. V obhajobě před sportovní arbitráží CAS bude disponovat těžkým kalibrem, americkým právníkem, který už v minulosti dokázal zázraky.



Mohou investice na dluh rozpumpovat českou ekonomiku, jak slibuje vláda Andreje Babiše (ANO)? O strategii se přou politici i někteří odborníci. Ekonom Jan Švejnar zvyšování dluhu hájí a za příklad dává poválečné Německo, které podle něj „vyrostlo z dluhu“. Ale šéf národní rozpočtové rady Mojmír Hampl tvrdí, že Švejnar neříká pravdu.



Nový osmidílný seriál České televize Jobovka režiséra Jana Hřebejka a scenáristy Matěje Dadáka nabídne pohled na současný český venkov jako místo, kde se střetávají tradice s modernizací, rodinné vazby s osobními ambicemi a staré křivdy s touhou po novém začátku. Seriál diváci uvidí na ČT1 v roce 2027.



Felinoterapii čili kontakt s kočkou začala při léčbě využívat Fakultní nemocnice Ostrava (FNO). Tato terapeutická metoda pomáhá zlepšit psychický i fyzický stav pacienta. Na Kliniku rehabilitace a tělovýchovného lékařství (KRTL) nyní dochází felinoterapeutka Elena Berčíková s kocourem Teušem. FNO je největší nemocnicí v Moravskoslezském kraji.



Polský konzervativní prezident Karol Nawrocki vetoval zákon o partnerství, který rozšiřuje práva osob žijících ve svazcích stejného pohlaví. Informovala o tom média.