reklama
 
 

"Jsme budoucností islámu." Muslimky v Evropě se už nemodlí ve sklepě, mají své mešity

16. 9. 2018 19:00
Mešita Mariam v hlavním městě Dánska se vedle výuky islámu věnuje také seminářům o feminismu a pomáhá týraným ženám. Není ale ve světě jediná.

Kodaň - Imámové jim bránili v přístupu do mešit. Vykazovali je do suterénu budov nebo jim povolovali vstup pouze zadním vchodem. Některé muslimské ženy se tak rozhodly, že už mají dost mužské nadvlády. A po celém světě postupně vznikají modlitebny pouze pro ně.

Ať už jde o mešitu v americkém Los Angeles, nebo třeba v dánské Kodani.

"Opravdu je možné změnit patriarchální představy o světě, které platily po staletí," cituje agentura Reuters zakladatelku první ženské mešity v Evropě Šerin Khankanovou.

Modlitebna je umístěná v prvním patře budovy na rušné kodaňské ulici plné obchodů. Ničím zvenčí nepřipomíná muslimský svatostánek a oku běžného pozorovatele snadno ujde. Za nenápadnými, šedě natřenými dveřmi je ale chodbička a malá místnost se svíčkami, polštářky a koberci, tak jako v kterékoli jiné mešitě v muslimském světě.

Khankanová přijela do Dánska v roce 2001 ze Sýrie. Vylučování žen z veřejného i duchovního života jí vadilo už v její vlasti a v Kodani se s tím v muslimské komunitě setkala znovu. Trvalo patnáct let, než se jí myšlenku mešity pro ženy podařilo prosadit.

"Zaměřujeme se na duchovní, moderní přístup k výkladu Koránu," řekla Khankanová už dříve reportérce Hospodářských novin, která svatostánek navštívila. "Kopírujeme model z Los Angeles."

Hidžáb ne

Ženskou mešitu na západním pobřeží USA otevřeli v roce 2015. V Evropě existují podobné budovy, které jsou určené v prvé řadě ženám, v Německu, Británii či Španělsku. A ve světě kromě Spojených států kupříkladu v Číně, kde byly založeny už před několika staletími.

Korán ženám umožňuje vést modlitby. Imámové se ale zatím drželi praxe, že duchovními vůdci místních muslimských komunit mohou být jen muži.

"Pokud se podíváte do Koránu, jenom šest veršů z šesti tisíc by mohlo být vyloženo jako patriarchální a proti ženám," upozorňuje Khankanová. "Smyslem je vykládat Korán v souladu s dnešní dobou a společností. Musíme nacházet islámská řešení pro existující dilemata v naší společnosti."

V kodaňské mešitě Mariam vedle vedení bohoslužeb vyučují Khankanová a její spolupracovníci islámskou filozofii a duchovní péči, arabštinu a súfismus a pořádají nejrůznější semináře, mimo jiné na téma feminismus. Organizují svatby, ale zabývají se také rozvody.

Mešitu navštěvuje pravidelně přibližně sto padesát věřících, žen i mužů. Ta nejdůležitější bohoslužba, která se pořádá jednou za měsíc v pátek, je však pouze pro ženy.

Důraz na rovnoprávnost mužů a žen klade Khankanová mimo jiné tím, že nenosí muslimský šátek, což by se od imámky očekávalo. V Dánsku přitom nosí hidžáb na dvě stovky muslimek.

V zemi navíc v květnu vstoupil v platnost zákon zakazující zahalování na veřejnosti. Podobná legislativa už platí ve Francii a Belgii, další čeká na schválení v Rakousku či Nizozemsku. "Pokud je muslimská žena izolována a přinucena nosit burku nebo nikáb a je tak kriminalizována, dostane se ještě více do izolace," upozorňuje Khankanová.

Ženy chtějí své místo v mešitách

Podobná mešita jako ta v Kodani má brzy vzniknout i v anglickém Bradfordu. Do roku 2020 tu má vyrůst první mešita vedená ženami na britské půdě.

Podle Bany Goraové, která stojí v čele Britské muslimské rady pro ženy a vede projekt v Bradfordu, mešity po dlouhé roky přehlížejí ženy a dívky. Ty se tak musí modlit například ve sklepech samotných mešit.

"Kde se shromažďují ženy, aby spolu mluvily o problémech ve společnosti? Potřebujete místo, kde by se ženy setkávaly a mohly si pomáhat. My ale prostě taková místa nemáme," popisuje Goraová agentuře Reuters.

"Je to pouze o tom, že ženy také chtějí své místo v mešitách. Na tom není nic špatného," dodává.

"Pokud ženy uvidí, že jiné ženy usilují o nejvyšší formu islámského vzdělání, začnou i samy na sebe pohlížet jako na někoho, kdo může učinit totéž," přidává se i Giulia Liberatoreová z Univerzity v Edinburghu, která se zabývá problematikou imámek v Británii.

Nová generace

Islámští učenci se stále přou o pravý výklad svého učení. Podle některých udělil prorok Mohamed ženám svolení, aby vedly určité modlitby. Jíní říkají, že tím měl na mysli jen to, aby tak činily ve svých domácnostech.

Dánská imámka Khankanová věří, že v budoucnu vyroste nová generace ženských duchovních, které spustí dalekosáhlé reformy.

"Čelíme patriarchálním strukturám, které byly normalizovány po staletí," říká. "Pokud budou udržovány při životě a nebudou zpochybňovány, vznikne velký problém. Musíme trvat na tom, že ženy jsou budoucností islámu. Musíme umožnit, aby měly stejné možnosti jako muži."

Video: Recept na konec bojů v Sýrii je ženská revoluce a sekulární školství, říká syrský režisér

Ženy v muslimských zemích by se měly postavit mužům. Jinak ta mizérie neskončí, říká syrský režisér Talal Derki, autor filmu o islámských radikálech | Video: Emma Smetana |  15:58

autor: Zahraničí | 16. 9. 2018 19:00

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama