Unijní exekutiva ve středu vůbec poprvé přišla s ročním hodnocením stavu právního státu a fungování demokratických principů v zemích Evropské unie. Je to součást její snahy upozornit na možné problémy s dodržováním evropských hodnot.
"Poláci a Maďaři vždycky volali po tom, abychom pokryli všechny země a nezaměřovali se jen na ně. Ale u Polska a Maďarska jsme museli konstatovat, že nezačínáme s bílým papírem," konstatovala Jourová. Od vládních politiků z Varšavy a Budapešti dlouhodobě zněly hlasy o tom, že je Brusel posuzuje přísněji než další země, což by podle komise zpráva měla vyvrátit. Orbán v této kritice v pondělí výrazně přitvrdil, když v dopise šéfce komise Ursule von der Leyenové vyzval k rezignaci Jourové.
"Odpověď komise bude, že jsme otevření dialogu. Že bychom měli zasednout ke stolu a nevzkazovat si přes média," prohlásila Jourová. Dodala, že si za svými slovy z pátečního rozhovoru pro německý magazín Der Spiegel stojí, ale nechce nijak situaci hrotit. Orbán v dopise komisi pohrozil, že Budapešť už s Jourovou jednat nebude.
Komise sice ve zprávě označila za nejproblematičtější vývoj ve zmíněných dvou zemích, na některé problémy však narazila i v Česku. Podle dokumentu například existují obavy, že významné korupční případy nejsou v Česku vyšetřovány systematicky. Unijní exekutiva také poukázala na probíhající audity možného střetu zájmů veřejných činitelů a zneužívání peněz z evropských fondů.
"Je to konstatování… lidé by měli vidět, že když je někdo vysoce postavený v politice nebo v byznysu, platí pro něj zákon stejně jako pro běžného občana," řekla ke zjištěním týkajícím se Česka Jourová.
Auditoři z Bruselu loni ve zprávě týkající se dotací ze strukturálních fondů EU napsali, že ve střetu zájmů je český premiér Andrej Babiš. Podle auditu má stále vliv na holding Agrofert, přestože ho v roce 2017 vložil do svěřenských fondů. Premiér tyto závěry odmítá.
