Jourová podle svých slov nemá strach z tlaku, který na ni mohou vyvíjet některé země kvůli tomu, že bude dbát na dodržování principů demokracie a právního státu.
"Nebojím se tlaku. Jsem přesvědčena, že je potřeba pokračovat v dialogu se zeměmi visegrádské čtyřky. To je region, který je mi blízký a kterému rozumím," podotkla v narážce na Polsko a Maďarsko, proti nimž vede Evropská komise řízení kvůli údajnému porušování principů právního státu.
Přiznala, že její portfolio bude politicky náročnější než dosavadní práce, kdy vedle spravedlnosti měla na starosti ochranu spotřebitele či rovné příležitosti mužů a žen.
Novou pozici chce vykonávat jinak než dosavadní první místopředseda Evropské komise, Nizozemec Frans Timmermans, který mezi vládami zemí V4 nebyl příliš oblíben. Kromě premiérů Polska a Maďarska jej kritizoval i předseda české vlády Andrej Babiš, podle něhož byl vzdálen realitě postkomunistických zemí střední Evropy.
"Já nebudu druhý Frans Timmermans, budu to dělat po svém," prohlásila Jourová, která chce častěji cestovat po Evropě, přičemž Maďarsko a Polsko budou mezi jejími prvními destinacemi.
Je to velký úspěch, říká Babiš
Komise bude mít osm místopředsedů, mezi nimiž bude i dosavadní místopředseda Maroš Šefčovič ze Slovenska, který se bude starat o vztahy mezi unijními institucemi. Nejdůležitější posty výkonných místopředsedů obsadí Nizozemec Frans Timmermans, Dánka Margrethe Vestagerová a Lotyš Valdis Dombrovskis.
Jourová s von der Leyenovou jednala o dvou nabídkách. Jednou byla místopředsednická funkce s dohledem nad hodnotami EU a transparentností, druhou řadové ekonomicky zaměřené portfolio. Zisk nové funkce označila za velký úspěch, bez ohledu na to, že premiér Babiš dával původně najevo zájem o ekonomickou oblast.
"Je to velký úspěch vyjednavačů," konstatovala Jourová, podle níž byl právě Babiš v jednáních velmi efektivní. "Dnešní nominace na místopředsedkyni Evropské komise je pro mě velká čest. Je to poprvé, kdy má Česko takto vysoký post," uvedla vzápětí na Twitteru Jourová. Zároveň poděkovala premiérovi Andreji Babišovi (ANO) a české vládě za spolupráci.
"Pro Českou republiku je velký úspěch, že má poprvé post místopředsedy Evropské komise. Je to vyznamenání a ve spojení s portfoliem i ohromná důvěra," uvedl k nové funkci Jourové sám Babiš (ANO).
Opozice však tvrdí, že portfolio Jourové nemá žádný reálný vliv. "Předseda vlády obelhal veřejnost, když říkal, že vyjednávání se vyvíjejí dobře. Jde o výraznou porážku autority předsedy vlády, který je hlavním politickým vyjednavačem v zásadních politických otázkách v Evropské unii," řekl například šéf ODS Petr Fiala.
Von der Leyenová o nezávislosti Jourové nepochybuje
Během tiskové konference von der Leyenové zazněla i otázka od novináře francouzského listu Le Soir, který se zeptal na novou pozici Věry Jourové. A sice zda je právě Jourová dobrou volbou v situaci, kdy Evropský úřad pro boj s podvody (OLAF) vyšetřoval okolnosti dotace 50 milionů korun na stavbu farmy Čapí hnízdo, jež měla vazby na holding Agrofert, který patřil současnému premiérovi Babišovi.
First question to @vonderleyen on her appointments to the EC is whether Czech Věra Jourová is correct choice as VP for Values and Transparency since her country's leader is under investigation by the EU anti-fraud office @OLAFPress. Good one @jujikucz.
— James Kanter (@jameskanter) September 10, 2019
Podle budoucí předsedkyně komise von der Leyenové není o profesionalitě a nezávislosti české komisařky pochyb. Německá politička zdůraznila, že Jourová předvedla "excelentní práci" už v nynější komisi, kde má na starosti ochranu spotřebitelů a spravedlnost. Pro dohled nad dodržováním principů demokracie a vlády práva je podle ní skvělou volbou.
Ve vrcholném orgánu unijní exekutivy bude 14 mužů a 13 žen, což je o čtyři více než v dosavadní komisi Jeana-Clauda Junckera. Osm komisařů včetně Jourové a Šefčoviče působí i v jím vedené komisi.
Von der Leyenová zdůraznila, že se při sestavování komise snažila nejen o vyvážený počet mužů a žen, ale i o regionální rovnováhu. Celkem čtyři místopředsednická křesla proto obsadí politici z postkomunistických zemí, mezi nimiž je kromě Dombrovskise, Jourové a Šefčoviče i Chorvatka Dubravka Šuicaová, jejíž náplní bude demokracie a demografie.
Místopředsedou bude i Španěl Josep Borrell, který bude novým šéfem unijní diplomacie. Osmé místopředsednické křeslo připadne někdejšímu mluvčímu komise, Řekovi Margaritisi Schinasovi, který se bude starat o ochranu evropského způsobu života.
The distribution of portfolios to Commissioners-designate.#vdLcommission #EUstrivesformore
— European Commission 🇪🇺 (@EU_Commission) September 10, 2019
Learn more → https://t.co/3PX7FiorEV pic.twitter.com/P6LEaubFaQ