Johnsonova čistka po brexitu: V britské vládě vyměnil několik ministrů

ČTK ČTK
Aktualizováno 13. 2. 2020 19:54
Necelé dva týdny po odchodu Británie z Evropské unie premiér Boris Johnson učinil několik změn ve své vládě. Kabinet musela opustit ministryně obchodu, ministryně životního prostředí či ministr pro Severní Irsko. Nečekaně na svou funkci rezignoval také ministr financí Sajid Javid, informoval zpravodajský web BBC. Nahradil jej Rishi Sunak.
Boris Johnson.
Boris Johnson. | Foto: Reuters

Rekonstrukce kabinetu se čekala od prosincových voleb, které vládní konzervativci přesvědčivě vyhráli. Média v posledních dnech spekulovala, že změny nebudou příliš rozsáhlé a ve vedení velkých ministerstev zůstane vše při starém. Rezignace ministra financí Sajida Javida tak byla velkým překvapením.

V britských médiích se nicméně v posledních měsících objevovaly informace o napětí mezi Javidem a kanceláří premiéra, především o neshodách s Johnsonovým klíčovým poradcem Dominikem Cummingsem. Agentura Reuters považuje čtvrteční vývoj za známku toho, že předseda vlády upevňuje kontrolu nad jednotlivými rezorty.

"Jakkoli mě velmi těšilo, že mne premiér chtěl znovu jmenovat (ministrem financí), nemohl jsem přijmout podmínky, které s tím spojil," řekl médiím Javid, přičemž vyjádřil podporu svému nástupci. "Připojenou podmínkou byl požadavek, abych vyměnil všechny své politické poradce… Věřím, že žádný ministr, který si váží sám sebe, by takové podmínky nepřijal," dodal.

Ve funkci Javida nahradil 39letý Rishi Sunak, který dosud působil na ministerstvu financí jako náměstek. Už 11. března bude mít za úkol představit návrh rozpočtu na příští rok. Johnsonův mluvčí v této souvislosti oznámil, že na státní finance bude dohlížet i nový tým poradců, který bude spolupracovat s ministrem i s předsedou vlády.

Odpůrci brexitu už jsou všichni pryč

Labouristický stínový ministr financí John McDonnell ve čtvrtek Sunaka označil za "loutku", jejímž prostřednictvím Johnsonův poradce Cummings získal absolutní kontrolu nad státní pokladnou. Média si všímají i skutečnosti, že po Javidově odchodu nezůstal v nejvyšších vládních postech nikdo, kdo před čtyřmi lety v referendu podpořil setrvání Británie v Evropské unii.

Johnson z vlády propustil ministra pro Severní Irsko Juliana Smithe, ministryni obchodu a podnikání Andreu Leadsomovou a ministryni životního prostředí Theresu Villiersovou. Geoffrey Cox skončil ve funkci generálního prokurátora, který je hlavním právním poradcem vlády.

O práci přišlo také několik náměstků včetně Esther McVeyové z ministerstva pro bytovou výstavbu, Chrise Skidmora z ministerstva školství či Nusrat Ghaniové a George Freemana z ministerstva dopravy.

Leadsomovou ve funkci ministryně podnikání nahradil Alok Sharma, který dosud zastával post ministra pro mezinárodní obchod. Rodák z Indie bude mít na starosti i organizaci klimatické konference OSN. Fórum COP26 bude hostit Británie letos v listopadu. Místo Coxe bude generální prokurátorkou Suella Bravermanová. Novým ministrem kultury se stal Oliver Dowden, jehož předchůdkyně Nicky Morganová už dříve avizovala, že chce ve vládě skončit. Smithe, který pomohl po třech letech obnovit fungování severoirského parlamentu, nahradil někdejší předseda Konzervativní strany Brandon Lewis, po Villiersové přebírá rezort životního prostředí George Eustice.

Ve funkci podle očekávání zůstávají ministr zahraničí Dominic Raab, ministryně vnitra Priti Patelová i de facto vicepremiér Michael Gove. Pokračovat mohou i ministři zdravotnictví, spravedlnosti, práce a sociálních věcí či mezinárodního obchodu. Rošáda se rovněž nedotkla ministra obrany Bena Wallace, o jehož odvolání se spekulovalo.

Britským odchodem z EU 31. ledna zaniklo ministerstvo pro brexit, které vedl Stephen Barclay. Ten se po krátké pauze vrací do vlády coby náměstek na ministerstvu financí.

Británie 31. ledna opustila Evropskou unii a vstoupila do přechodného období. Do konce letošního roku bude muset vyjednat s EU dohodu o budoucích vztazích, především těch obchodních. Podle Bruselu je jedenáct měsíců na komplexní dohodu příliš málo času, Johnson ale prodloužení přechodného období odmítá. Británie musí nyní dodržovat v podstatě stejná pravidla jako členové EU, na jejich podobu ale už nemá vliv.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 minutami

Ekonomická nálada v EU i eurozóně se v září dále zhoršila

Ekonomická nálada v Evropské unii i v eurozóně se v září dál zhoršila. Důvěra klesá v podnikatelském sektoru i mezi spotřebiteli. Index ekonomické nálady v EU se meziměsíčně snížil o 3,5 bodu na 92,6 bodu, v České republice index klesl o 2,2 bodu na 88,3 bodu. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnila Evropská komise (EK).

Důvěra se snížila ve všech sektorech ekonomiky, včetně průmyslu, služeb a maloobchodu, a mezi spotřebiteli. Na vině je hlavně růst inflačních očekávání.

V samotné eurozóně se index v září snížil o 3,6 bodu na 93,7 bodu. Analytici podle agentury Reuters očekávali pokles indexu na 95 bodů.

Důvěra domácnosti v EU se snížila o 3,5 bodu na rekordní minimum minus 29,9 bodu. Na rekordním minimu byla i důvěra v eurozóně, kde klesla o 3,8 bodu na minus 28,8 bodu. Spotřebitelé očekávají v příštích měsících zhoršení finanční situace a předpokládají omezení plánů na velké nákupy.

Inflační očekávání po poklesu v předchozích měsících ve všech sledovaných sektorech rostla. Evropská centrální banka (ECB) přitom slíbila, že bude bojovat proti růstu cen zvyšováním úrokových sazeb.

Zdroj: ČTK
před 18 minutami

Česko získá 2,7 miliardy korun od USA na modernizaci armády nebo kybernetickou ochranu

Česko dostane od Spojených států podporu 106 milionů dolarů, tedy zhruba 2,7 miliardy korun, na modernizaci armády, částečnou kompenzaci dodávek na Ukrajinu, která čelí ruskému útoku, a kybernetickou ochranu. Schválil to americký Kongres, sdělilo české ministerstvo obrany a americké velvyslanectví v Praze.

Sto milionů dolarů půjde z amerického programu Zahraničního vojenského financování jako součást Kongresem schváleného druhého balíčku pomoci Ukrajině. Šest milionů dolarů z Fondu pro čelení ruskému vlivu podpoří vybudování týmů kybernetické ochrany, které vzniknou v české armádě, uvedlo ministerstvo.

"Dar vnímáme právě jako výraz uznání za to, jak Česko od začátku konfliktu Ukrajině pomáhá a jak zodpovědně se stavíme k bezpečnosti své a našich spojenců," řekla ministryně obrany Jana Černochová.

Zdroj: ČTK
před 43 minutami

Odbory chtějí pro zdravotníky navýšení tarifů od ledna o 15 procent. Vyzvaly k tomu v dopise vládu

Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče vyzvaly v otevřeném dopise vládu ke zvýšení tarifních platů pracovníků ve zdravotnictví a sociálních službách od příštího roku o 15 procent, žádají schůzku. O potřebnou částku je podle nich třeba navýšit úhradovou vyhlášku, která rozděluje peníze z veřejného zdravotního pojištění, uvedli ve čtvrtek zástupci odborů na tiskové konferenci. Navýšení o 15 procent by podle předsedy Lékařského odborového klubu-Svazu českých lékařů Martina Engela stálo asi 11 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v pondělí uvedl, že vláda s navýšením tarifů kromě policistů, vojáků a hasičů nepočítá.

"V současné době se v mnoha nemocnicích uzavírají různá oddělení, nedostatek zdravotníků graduje," uvedla předsedkyně svazu Dagmar Žitníková. Problémy jsou podle ní zejména v regionálních nemocnicích, například na dětských nebo porodních odděleních. "V českých nemocnicích je znovu skoro 1300 pacientů s covidem-19," dodala.

Zdroj: ČTK
Další zprávy