Johnson zvažuje zablokování parlamentu před brexitem, opozici zpráva pobouřila

ČTK ČTK
25. 8. 2019 9:52
Britský premiér Boris Johnson se nedávno dotázal generálního prokurátora Geoffreyho Coxe, zda by bylo možné před říjnovým termínem brexitu na pět týdnů zablokovat jednání Dolní sněmovny, aby nemohla zabránit odchodu z EU bez dohody. S odkazem na uniklý vládní e-mail o tom informoval nedělník The Observer. Podle e-mailu by takový krok byl legální, pokud by v mezidobí nerozhodly britské soudy jinak. Opozici i konzervativní zastánce setrvání v EU zpráva pobouřila.
Britský premiér Boris Johnson.
Britský premiér Boris Johnson. | Foto: Reuters

Johnson zvažuje ukončení stávající schůze parlamentu, která trvá už více než dva roky, ke 3. září, kdy se má dolní komora sejít po parlamentních prázdninách. Novou schůzi by potom svolal až v předvečer závěrečného summitu EU před brexitem, který je plánovaný na 17. až 18. října. Sněmovna by se tak znovu sešla příliš pozdě na to, aby mohla brexitu bez dohody zabránit.

Přerušení schůze parlamentu je v Británii za normálních okolností rutinní událostí, k níž dochází zhruba jednou za rok. Tímto úkonem končí jedno legislativní období, načež královna o několik dní později zahájí další. O načasování těchto úkonů v praxi rozhoduje vláda, ačkoli formálně vyžadují "příkaz" panovníka.

Johnson tuto možnost nezavrhoval již v době, kdy se ucházel o post vůdce konzervativců. S nápadem jako první přišel před asi dvěma měsíci bývalý ministr pro brexit Dominic Raab, jehož si Johnson vzal do vlády jako ministra zahraničí. Raab se domníval, že vyloučení možnosti obejít parlament by oslabovalo vyjednávací pozici vůči evropským lídrům.

Zástupce opozičních labouristů i konzervativní zastánce setrvání v EU uniklý e-mail podle The Observer rozzlobil. "Jakýkoliv plán suspendovat parlament je v této chvíli nehorázný. Poslanci musí využít nejbližší příležitosti tento plán překazit a zabránit brexitu bez dohody," uvedl stínový ministr pro brexit Keir Starmer.

"Tato zpráva, pokud je pravdivá, ukazuje, jak Boris Johnson pohrdá Dolní sněmovnou. Je asi možné tímto způsobem obejít jasný úmysl Dolní sněmovny, ale je to ukázkou toho, že nejedná v dobré víře. Vyloučit parlament z řešení národní krize, která ohrožuje budoucnost naší země, je naprosto chybné," prohlásil významný konzervativní zastánce setrvání v EU a bývalý generální prokurátor Dominic Grieve.

Aktivistka a filantropka Gina Millerová už dříve uvedla, že v případě pokusů o zablokování parlamentu při prosazování odchodu z EU okamžitě zažaluje vládu. Millerová už dříve u soudu uspěla s požadavkem, aby vláda musela mít k zahájení jednání o odchodu země z EU souhlas parlamentu.

Johnson opakovaně prohlašuje, že naplní vůli voličů z referenda z roku 2016 a Británii z EU vyvede k 31. říjnu, ať už s dohodou, nebo bez ní. Spor ohledně dohody mezi oběma stranami se týká především takzvané irské pojistky. Toto opatření obsažené v dohodě, kterou vyjednala jeho předchůdkyně Theresa Mayová, má po brexitu zabránit kontrolám na hranici mezi Irskou republikou a Severním Irskem, které je součástí Spojeného království. Tento týden se sešel s německou kancléřkou Angelou Merkelovou i francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, které se snažil přesvědčit, aby souhlasili s vypuštěním pojistky z dohody.

V neděli má Johnson na summitu zemí G7 v Biarritzu jednat s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem, jehož ministerský předseda v sobotu vyzval, aby při hledání dohody s evropskou sedmadvacítkou pomohl. Podle listu MailOnline se Johnson chystá Tuskovi mimo jiné sdělit, že pokud nebude Evropská unie souhlasit se změnami dohody o odchodu Británie, Londýn v rámci vyrovnání s EU nezaplatí stanovených 39 miliard liber (1,1 bilionu Kč), ale pouze devět miliard liber.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 7 hodinami

Merkelová a Biden vyzvali Rusko, aby stáhlo vojáky od ukrajinských hranic

Německá kancléřka Angela Merkelová a americký prezident Joe Biden ve středu vyzvali Rusko, aby stáhlo své vojáky od ukrajinských hranic a snížilo tak napětí v regionu. Uvedl to mluvčí německé vlády. Americký ministr obrany Lloyd Austin uvedl, že Spojené státy chtějí nadále Ukrajině poskytovat materiální pomoc, píše agentura Reuters.

Vyhrocenou situaci mezi Ruskem a Ukrajinou ve středu Biden a Merkelová probrali při telefonickém hovoru. "Kancléřka a prezident se shodli, že by Rusko mělo snížit počty armádních sil, aby situaci uklidnilo," uvedl mluvčí německého kabinetu Steffen Seibert.

Rusko na východě Ukrajiny v oblastech ovládaných proruskými separatisty a na Krymu v poslední době shromáždilo velké armádní síly. Kyjev varuje, že soustřeďování ruských vojsk u hranic s Ukrajinou znamená riziko ruské ozbrojené agrese, Moskva se však brání, že jen chrání svou bezpečnost. Při obnovených bojích zemřelo podle ukrajinské strany několik vojáků.

Austin, který je společně se šéfem americké diplomacie Antonym Blinkenem v Bruselu, dnes na tiskové konferenci prohlásil, že Washington je připraven Ukrajině pomoci se bránit.

Zdroj: ČTK
Další zprávy