Mimořádná zpráva

Johnson zvažuje zablokování parlamentu před brexitem, opozici zpráva pobouřila

ČTK ČTK
25. 8. 2019 9:52
Britský premiér Boris Johnson se nedávno dotázal generálního prokurátora Geoffreyho Coxe, zda by bylo možné před říjnovým termínem brexitu na pět týdnů zablokovat jednání Dolní sněmovny, aby nemohla zabránit odchodu z EU bez dohody. S odkazem na uniklý vládní e-mail o tom informoval nedělník The Observer. Podle e-mailu by takový krok byl legální, pokud by v mezidobí nerozhodly britské soudy jinak. Opozici i konzervativní zastánce setrvání v EU zpráva pobouřila.
Britský premiér Boris Johnson.
Britský premiér Boris Johnson. | Foto: Reuters

Johnson zvažuje ukončení stávající schůze parlamentu, která trvá už více než dva roky, ke 3. září, kdy se má dolní komora sejít po parlamentních prázdninách. Novou schůzi by potom svolal až v předvečer závěrečného summitu EU před brexitem, který je plánovaný na 17. až 18. října. Sněmovna by se tak znovu sešla příliš pozdě na to, aby mohla brexitu bez dohody zabránit.

Přerušení schůze parlamentu je v Británii za normálních okolností rutinní událostí, k níž dochází zhruba jednou za rok. Tímto úkonem končí jedno legislativní období, načež královna o několik dní později zahájí další. O načasování těchto úkonů v praxi rozhoduje vláda, ačkoli formálně vyžadují "příkaz" panovníka.

Johnson tuto možnost nezavrhoval již v době, kdy se ucházel o post vůdce konzervativců. S nápadem jako první přišel před asi dvěma měsíci bývalý ministr pro brexit Dominic Raab, jehož si Johnson vzal do vlády jako ministra zahraničí. Raab se domníval, že vyloučení možnosti obejít parlament by oslabovalo vyjednávací pozici vůči evropským lídrům.

Zástupce opozičních labouristů i konzervativní zastánce setrvání v EU uniklý e-mail podle The Observer rozzlobil. "Jakýkoliv plán suspendovat parlament je v této chvíli nehorázný. Poslanci musí využít nejbližší příležitosti tento plán překazit a zabránit brexitu bez dohody," uvedl stínový ministr pro brexit Keir Starmer.

"Tato zpráva, pokud je pravdivá, ukazuje, jak Boris Johnson pohrdá Dolní sněmovnou. Je asi možné tímto způsobem obejít jasný úmysl Dolní sněmovny, ale je to ukázkou toho, že nejedná v dobré víře. Vyloučit parlament z řešení národní krize, která ohrožuje budoucnost naší země, je naprosto chybné," prohlásil významný konzervativní zastánce setrvání v EU a bývalý generální prokurátor Dominic Grieve.

Aktivistka a filantropka Gina Millerová už dříve uvedla, že v případě pokusů o zablokování parlamentu při prosazování odchodu z EU okamžitě zažaluje vládu. Millerová už dříve u soudu uspěla s požadavkem, aby vláda musela mít k zahájení jednání o odchodu země z EU souhlas parlamentu.

Johnson opakovaně prohlašuje, že naplní vůli voličů z referenda z roku 2016 a Británii z EU vyvede k 31. říjnu, ať už s dohodou, nebo bez ní. Spor ohledně dohody mezi oběma stranami se týká především takzvané irské pojistky. Toto opatření obsažené v dohodě, kterou vyjednala jeho předchůdkyně Theresa Mayová, má po brexitu zabránit kontrolám na hranici mezi Irskou republikou a Severním Irskem, které je součástí Spojeného království. Tento týden se sešel s německou kancléřkou Angelou Merkelovou i francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, které se snažil přesvědčit, aby souhlasili s vypuštěním pojistky z dohody.

V neděli má Johnson na summitu zemí G7 v Biarritzu jednat s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem, jehož ministerský předseda v sobotu vyzval, aby při hledání dohody s evropskou sedmadvacítkou pomohl. Podle listu MailOnline se Johnson chystá Tuskovi mimo jiné sdělit, že pokud nebude Evropská unie souhlasit se změnami dohody o odchodu Británie, Londýn v rámci vyrovnání s EU nezaplatí stanovených 39 miliard liber (1,1 bilionu Kč), ale pouze devět miliard liber.

 

Právě se děje

před 54 minutami

Sněmovna schválila zvýšení příspěvků na péči o handicapované v sociálních ústavech

Sněmovna v pátek schválila zvýšení příspěvků na péči pro lidi se zdravotním postižením, kteří využívají pobytové sociální služby. Částky by měly být podle poslanecké novely o sociálních službách stejné, jaké dostávají postižení lidé, kteří žijí doma. Stát by na těchto dotacích vydal podle odhadu předkladatelů o 3,4 miliardy korun ročně navíc. Naopak by ale díky tomu mohl podle nich snížit dotace na sociální služby. Předloha nyní poputuje k projednání do Senátu.

Navrhovaná změna se týká postižených lidí ve dvou nejvyšších stupních závislosti na pomoci druhých. U nich závisí výše příspěvku na rozdíl od obyvatel s lehčími postiženími na tom, zda žijí v zařízeních sociálních služeb, nebo doma. Cílem návrhu je podle předkladatelů z řad ANO, ČSSD, SPD, KSČM a KDU-ČSL v čele s Janou Pastuchovou (ANO) odstranění prvků diskriminace. Sněmovna novelu schválila zrychleně už v prvním čtení hlasy 111 ze 123 přítomných poslanců.

Lidé mladší 18 let ve třetím stupni závislosti, kteří využívají pobytová zařízení, by dostávali podle novely 13 900 korun měsíčně, o 4000 korun víc než teď. Při úplné závislosti, tedy čtvrtém stupni, by příspěvek vzrostl o 6000 korun na 19 200 korun za měsíc. O stejné částky by se zvýšily i příspěvky na péči dospělým postiženým ve třetím a čtvrtém stupni v sociálních zařízeních, a to na 12.800 korun a 19 200 korun měsíčně.

Příspěvky na péči pobírá v současnosti podle důvodové zprávy kolem 360 000 lidí. V sociálních zařízeních pobývá kolem 40 000 lidí ve dvou nejvyšších stupních závislosti na pomoci druhých, stojí v podkladech. Díky zvýšení příspěvku na péči by mohly podle předkladatelů klesnout státní dotace poskytovatelům sociálních služeb a celá změna by nakonec mohla být i rozpočtově neutrální.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Za výbuch ve Vrběticích odškodnění 700 milionů, rozdělí si je kraj, obce i obyvatelé

Obce v okolí Vrbětic na Zlínsku, jejich obyvatelé i Zlínský kraj by si mohli za výbuchy munice z roku 2014 rozdělit celkové odškodnění téměř 700 milionů korun Počítá s tím návrh zákona, který dnes ve zrychleném režimu schválila sněmovna. Musí ho ještě projednat Senát. Zákon již dříve podpořila vláda a podporuje ho i prezident Miloš Zeman. Pro zákon hlasovalo 113 ze 123 přítomných poslanců, proti nehlasoval nikdo.

Zákon počítá kvůli omezení po výbuchu dvou muničních skladů s odškodněním, které by bylo rozděleno mezi Zlínský kraj, Bohuslavice nad Vláří, Haluzice, Lipovou, Vlachovice a Slavičín a jeho obyvatele. Návrh podepsali poslanci napříč stranami v čele s ministrem vnitra Janem Hamáčkem (ČSSD) a předsedou Sněmovny Radkem Vondráčkem (ANO).

Při výbuchu prvního ze skladů zemřeli dva lidé, druhý explodoval v prosinci 2014. Obě budovy si pronajímala ostravská firma Imex Group. V době explozí areál spravoval státní podnik Vojenský technický ústav. České bezpečnostní složky mají důvodné podezření, že do ničivého výbuchu muničního areálu byli zapojeni příslušníci ruské tajné služby, což na jaře vyvolalo diplomatickou roztržku s Ruskem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy