Mimořádná zpráva

"Získáme zpět kontrolu." Johnson a Juncker oznámili, že dosáhli nové brexitové dohody

Ondřej Houska Ondřej Houska
Aktualizováno 17. 10. 2019 12:37
Britové a země Evropské unie se dohodly na tom, jak by měl vypadat brexit. Měsíce složitých jednání nakonec skončily tím, že britský premiér Boris Johnson přijal prakticky všechny požadavky EU. S dohodou je přesto spokojen, jak tvrdí. "Máme skvělou novou dohodu," napsal na Twitteru. Je to "spravedlivá a vyvážená dohoda", souhlasí předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.
Boris Johnson a Jean-Claude Juncker.
Boris Johnson a Jean-Claude Juncker. | Foto: Reuters

Díky uzavření smlouvy by se měly Evropská unie a Británie rozejít "v dobrém". Nenastal by tedy takzvaný divoký brexit, který by nejspíš znamenal ekonomický chaos.

Smlouva ale vstoupí v platnost jedině tehdy, když ji schválí britský parlament. To zatím není jisté, Dolní sněmovna by měla hlasovat už v sobotu. K sobotnímu jednání sněmovny by tak došlo poprvé od britské války s Argentinou o Falklandy v roce 1982.

Hlasovat o ní bude i Evropský parlament. O věci ve čtvrtek jedná summit Evropské unie.

Kompletní text nové brexitové dohody si můžete přečíst ZDE.

Johnsonovi se však zatím nepodařilo přesvědčit své spojence v britském parlamentu, severoirské nacionalisty ze strany DUP, aby dohodu podpořili. Tato strana je přitom pro Johnsona klíčová, protože pokud bude souhlasit, pro smlouvu nejspíš zvednou ruce i radikální odpůrci EU v Johnsonově vlastní Konzervativní straně.

"Kde je vůle, je i dohoda - máme ji! Je to spravedlivá a vyvážená dohoda pro EU a pro Spojené království," napsal na Twitteru šéf Evropské komise Juncker. "Doporučím, aby Evropská rada tuto dohodu podpořila," dodal.

"Máme skvělou novou dohodu, která si bere zpět kontrolu - nyní by měl parlament v sobotu zajistit brexit, abychom se mohli posunout k jiným prioritám," napsal na Twitteru Johnson. Prioritami britské vlády po dosažení dohody jsou podle něj životní náklady Britů, zdravotnictví, boj s kriminalitou a životní prostředí.

Otázka Severního Irska

Státy unie se na podobě brexitu shodly už loni s tehdejší britskou premiérkou Theresou Mayovou. Ta ale smlouvu následně ani na tři pokusy nedokázala v britské Dolní sněmovně prosadit a následně z funkce odstoupila.

Její nástupce v čele vlády i Konzervativní strany Boris Johnson v dohodě požadoval úpravy týkající se pasáží, které měly zabránit obnovení hraničních kontrol mezi Irskou republikou, která zůstává členem unie, a Severním Irskem, jež z ní jako součást Spojeného království odchází.

Nakonec se s unií domluvil na tom, že Severní Irsko spolu s Velkou Británií odejde nejen z EU, ale i z evropské celní unie. V praxi ale budou na jeho území platit unijní pravidla pro společný trh, tedy ohledně kvality potravin či bezpečnosti výrobků, a také unijní celní sazebník. Zatímco irský ostrov tak bude bez hraničních a celních kontrol, tyto kontroly se přesunou na moře mezi Velkou Británii a Severní Irsko. Budou tedy probíhat uvnitř Spojeného království.

"Žádný britský premiér by s něčím takovým nikdy nemohl souhlasit," prohlásila někdejší britská premiérka Mayová, když se podobný návrh objevil už loni. Tehdy ji podpořil i Johnson. "Žádná britská konzervativní vláda by takovou dohodu nikdy nemohla přijmout," tvrdil Johnson téměř totéž, co Mayová.

Nyní ale takovou podobu smlouvy o odchodu z EU přijal v zájmu toho, aby Londýn konečně dokázal naplnit výsledek referenda o brexitu, které se v zemi konalo už před třemi lety. Tomu, aby se kontroly odehrávaly přímo mezi Irskem a Severním Irskem, se chtějí vyhnout země unie i Británie. Obávají se, že by to vedlo k obnovení občanské války v Severním Irsku.

Johnsonovo kličkování v parlamentu

Johnson teď musí přesvědčit poslance britského parlamentu. Severoirská strana DUP, která v parlamentu podporuje vládu jeho Konzervativní strany, se obávala, že zavedení kontrol zboží a celních kontrol uvnitř Spojeného království naruší jeho celistvost a povede k tomu, že se Severní Irsko jednoho dne rozhodne z britského státu odejít a spojit se s Irskou republikou.

Labouristé i další opoziční strany Johnsonovu dohodu až dosud odmítali. Část z nich z EU vůbec odejít nechce, další si přejí, aby měla Británie s unií po brexitu mnohem těsnější vazby, než jaké vláda vyjednala.

Součástí dohody mezi britskou vládou a zeměmi EU je i to, že by o trvání zmíněného zvláštního režimu pro Severní Irsko měl hlasovat severoirský parlament. Pokud by ho odmítl, nastalo by dvouleté přechodné období, v němž by EU a Spojené království hledaly alternativní řešení. Parlament by rozhodoval prostou většinou hlasů, takže strana DUP by neměla právo veta.
Pokud se bude zdát, že britský parlament dohodu schválí, lídři členských států EU by měli na svém čtvrtečním summitu v Bruselu dohodu s Brity o podobě brexitu obecně podpořit. Ale s tím, že počkají na to, jestli se ji Johnsonovi opravdu podaří schválit v britské Dolní sněmovně.

Jestliže Johnson v příštích hodinách či dnech pro dohodu nesežene dostatečnou podporu, požádá státy unie o odložení brexitu. Původně tvrdil, že Británie z EU za všech okolností odejde ve stávajícím termínu 31. října, i kdyby to mělo znamenat rozchod "ve zlém", tedy zcela bez smlouvy. Parlament ho ale zákonem zavázal požádat v případě hrozícího tvrdého brexitu o více času. Premiér sice tvrdil, že to neudělá, jeho vláda ale nakonec oznámila, že bude vůli poslanců respektovat.

Případnou žádost o odklad brexitu musí jednomyslně schválit všechny státy unie. Zatím není jasné, jestli by šlo o krátký odklad, který by znamenal více času na prosazení dohody, nebo o delší odročení, během něhož by v Británii proběhly nové volby. Část britských poslanců taky tlačí na to, aby se v zemi uskutečnilo nové referendum o brexitu.

 

Právě se děje

Další zprávy