Všichni proti Bidenovi. Demokraty čeká jeden z nejdůležitějších momentů voleb

Daniel Anýž Daniel Anýž
12. 9. 2019 7:11
Demokratičtí kandidáti na amerického prezidenta mají před sebou jeden z nejdůležitějších okamžiků dosavadního souboje o to, kdo příští rok ve volbách vyzve Donalda Trumpa. Jejich nadcházející čtvrteční televizní debatu by šlo zarámovat heslem "všichni proti Bidenovi".
Demokratičtí kandidáti během jedné z dřívějších televizních debat, uprostřed Joe Biden.
Demokratičtí kandidáti během jedné z dřívějších televizních debat, uprostřed Joe Biden. | Foto: Reuters

Demokraté se ve čtvrtek večer v Houstonu střetnou už ve své třetí televizní debatě. Bude to však poprvé, kdy se všichni vážní kandidáti postaví společně na jedno pódium.

Největší pozornost se bude soustřeďovat na to, jak vedoucí kandidát, bývalý viceprezident Joe Biden, obstojí v přímé konfrontaci se svými nejvážnějšími pronásledovateli. Tedy senátory Berniem Sandersem a Elizabeth Warrenovou.

Pro další kandidáty, jejichž preference jsou už výrazně nižší, to pak bude příležitost, aby na sebe v přímém televizním přenosu upozornili voliče. A nejlepší cestou může být i pro ně útok na dosavadního favorita celého demokratického závodu - Bidena.

Joe Biden si od svého dubnového startu kampaně udržuje vedení v průzkumech, ale jeho původní velmi výrazný náskok se v průběhu léta snížil. Warrenová a Sanders se na něj postupně dotahují a celý Bidenův projev utrpěl výrazné šrámy.

Některé zásahy Bidenovi uštědřili jeho soupeři. Například během první televizní debaty letos v červnu bývalý viceprezident nedokázal účinně čelit kritice kalifornské senátorky Kamaly Harrisové.

Vedle toho si Biden přitěžuje i sám. V kampani občas působí nesoustředěně, unaveně. Média k tomu citují obavy některých demokratických voličů, zda by šestasedmdesátiletý Biden vydržel dlouhou, náročnou a vyčerpávající prezidentskou kampaň.

Stroj na přežblepty

Joe Biden navíc ke své smůle naplňuje pověst politika, jehož celou kariéru doprovázejí časté "přežblepty". Ostatně i během letní šňůry, kdy se setkával s voliči, se dopouštěl větších či menších přešlapů.

Což neušlo ani prezidentu Trumpovi, který si Bidena opakovaně všímá na Twitteru a kromě jiného zpochybňuje právě jeho psychickou způsobilost pro výkon prezidentského úřadu.

Bidenův tým označuje poprask kolem přežbleptů za mediální cirkus, který prý nemá velký vliv na demokratické voliče. "Je to součást toho, jaký je a proč ho lidé mají rádi. Vědí, že je to skutečný Joe Biden," uvedl nejmenovaný poradce Bidenova týmu pro americký deník Wall Street Journal.

A průzkumy mezi demokratickými voliči opravdu ukazují, že pokud se mají demokraté rozhodnout, kdo by podle nich měl největší šanci Trumpa porazit, tak jednoznačně stále preferují právě Bidena.

V čerstvém šetření pro list Washington Post se takto pro Bidena vyslovilo 45 procent demokratů, pro Sanderse 14 procent a pro Warrenovou 12 procent. Všichni ostatní kandidáti zůstali po dvěma procenty.

Kromě jiného to napovídá, že sami demokratičtí voliči se domnívají, že středová demokratická agenda, kterou reprezentuje Biden, by měla v prezidentských volbách u Američanů lepší šanci na úspěch než levicovější program, který naopak propagují Sanders a Warrenová.

Levicový versus středový program

Asi nejnázorněji je tento programový rozdíl vidět v otázce zdravotního zabezpečení. Biden by chtěl stavět na zdravotní reformě, kterou prosadil předchozí prezident Barack Obama, a postupně zdravotní pojištění ještě více cenově zpřístupnit chudším Američanům.

Sanders a Warrenová místo toho navrhují zcela nový systém, státem garantované všeobecné zdravotní pojištění. Z průzkumů ale vyplývá, že americká veřejnost by si takto radikální změnu spíše nepřála.

V Houstonu, ve čtvrteční demokratické debatě, ovšem budou na scéně proti Bidenovi v jasné převaze zastánci levicovějších programů, protože další středoví kandidáti se do diskuse nekvalifikovali.

V předchozích dvou televizních debatách byli demokraté kvůli velkému počtu rozděleni do dvou diskusních večerů po deseti kandidátech. Pro třetí debatu v Houstonu ovšem vedení Demokratické strany stanovilo přísnější podmínky pro účast.

Kandidáti museli v nejméně čtyřech nezávislých průzkumech překročit dvě procenta preferencí. To nakonec splnilo deset demokratů. Kromě Bidena, Sanderse a Warrenové se tak ve čtvrtek na jedné scéně utkají i senátorky Kamala Harrisová a Amy Klobucharová, senátor Cory Booker, bývalý kongresman Beto O'Rourke, starosta Pete Buttigieg ze South Bendu v Indianě, bývalý ministr z Obamovy administrativy Julián Castro a podnikatel Andrew Yang.

V poli "poražených" zůstali například kongresman z Ohia Tim Ryan nebo bývalý kongresman z Marylandu John Delaney, kteří shodně reprezentují střed strany.

Podle amerických komentátorů to pro většinu těchto kandidátů nejspíše znamená, že svůj souboj o demokratickou kandidaturu ukončí.

Hlavní témata debaty

Kromě tématu zdravotnictví, které dominovalo už předchozím dvěma demokratickým debatám, lze předpokládat, že se ve čtvrtek bude hodně mluvit i o zbraňových zákonech.

Ještě v demokratických primárkách v roce 2016 to nebylo důležité téma. Poslední série masových střeleb v USA ale učinila z této problematiky téma, které demokratičtí voliči i politici považují za silnou kartu do prezidentských voleb.

V kontrastu s Trumpem a jeho republikány demokraté navrhují zpřísnění zbraňových zákonů. Joe Biden by chtěl například obnovit zákaz prodeje takzvaných útočných zbraní, který platil už mezi lety 1994 a 2004 a pro který Biden tehdy hlasoval jako člen Senátu.

Dalším tématem, kde se demokraté zcela programově vyhraňují proti současnému prezidentovi Trumpovi, je problematika klimatických změn. Demokratičtí kandidáti navrhují ambiciózní programy přechodu na obnovitelné zdroje a chtěli by USA vrátit pod Pařížskou dohodu o ochraně klimatu, od níž Trump odstoupil.

Video: Joe Biden se přeřekl v druhé debatě demokratických kandidátů

"Dalších osm let by ale Ameriku už zásadně změnilo," přeřekl se Joe Biden v druhé debatě demokratických kandidátů | Video: Youtube.com
 

Právě se děje

před 49 minutami

Americký diplomat Sondland připustil, že na Trumpův pokyn tlačil na Ukrajinu

Americký diplomat Gordon Sondland při středečním veřejném slyšení v Kongresu připustil, že na pokyn prezidenta USA naléhal na Kyjev, aby dodal informace zvýhodňující Donalda Trumpa ve volbách. Sondland, Trumpův stoupenec a sponzor jeho volební kampaně, promluvil ve výboru Sněmovny reprezentantů pro kontrolu zpravodajských služeb, který chce usvědčit Trumpa, že se na Kyjevu domáhal informací poškozujících jeho možného volebního soka Joea Bidena.

Sondland působí jako velvyslanec USA při Evropské unii a demokraté toužící vystavit Trumpa hrozbě ústavní žaloby ho považují za klíčového svědka. Hotelový magnát je podle médií členem skupiny nazývané "amigos" (přátelé), do níž patří ministr energetiky Rick Perry a zmocněnec USA pro Ukrajinu Kurt Volker. Jejich úkolem bylo prostřednictvím zákulisních tahů přimět Kyjev k dodání "špíny" na Bidena.

Zdroj: ČTK
Další zprávy