Moskva (Od našeho zpravodaje) - První kolo prezidentských voleb v Jižní Osetii hlavu státu neurčilo. Těsně ho vyhrál Ruskem podporovaný ministr pro mimořádné situace Anatolij Bibilov.
Obyvatelé mezinárodně neuznané Jižní Osetie v neděli přišli k volebním urnám, aby si zvolili novou hlavu státu. Nejvíce hlasů, jak se předpokládalo, obdržel současným jihoosetinským prezidentem a Moskvou protežovaný ministr pro mimořádné situace Anatolij Bibilov. Podle údajů centrální volební komise republiky pro něho hlasovalo 25,44 procent voličů.
Těsně za ním, s rozdílem 0,07 procent, se umístila opoziční kandidátka, bývalá ministryně školství Alla Džiojevová, které po sečtení tří čtvrtin volebních lístků přisuzovali vítězství. Na třetím místě s bezmála deseti procenty hlasů skončil ředitel cchinvalské pekárny Vadim Cchovredov.
Nepřesvědčivé vítězství favorita voleb Anatolije Bibilova, kterému předběžný povolební výzkum přiřkl více jak 48 procent hlasů, se stalo neúspěchem pro jihoosetinskou vládu. Nepodařilo se mu získat větší náskok od své soupeřky, nehledě na podporu, které se mu dostalo od současného prezidenta Eduarda Kokojtyho.
Ten, ještě před zahájení předvolební kampaně, Bibilovovu kandidaturu letos v září veřejně podpořil. V souladu s postsovětskými tradicemi se ministr pro mimořádné situace následně stal oficiálním kandidátem Kokojtym vedenou státostranou Jednota.
Neúspěch utrpěla také Moskva, která se poprvé od porážky na ukrajinských prezidentských volbách v roce 2004 přímo angažovala v hlasování. Hlavní pretendent na post hlavy státu přitom obdržel podporu z nejvyšších pater ruské politiky.
Minulé pondělí na fóru organizovaném na Bibilovovu podporu v jihoosetinském hlavním městě Cchinvali vystoupil šéf zahraničního výboru ruské Státní dumy Konstantin Kosačev a poslanec Jednotného Ruska Franz Klincevič, kteří Bibilovovi předali zdravici od Vladimira Putina.
Oslavovat naopak mohou v opozičním táboře. Výsledek Ally Džiojevové se stal velkým překvapením a úspěchem protivládní opozice. A to nehledě na to, že vláda na ni ještě před volbami vyvíjela tlak a pokusila se snížit její šance ve volbách.
Koncem září centrální volební komise odmítla zaregistrovat nejsilnějšího opozičního kandidáta Džambolata Tadajevova, hlavního trenéra ruského národního týmu zápasníků ve volném stylu, což vyvolalo v odštěpenecké republice nepokoje. Následně byl Tadejev z Jižní Osetie vyhoštěn.
Registrace byla zamítnuta také dalším vlivným opozičním figurám, Albertu Džussojevovi nebo Vjačelavu Gobozovovi.
Podle názoru Georgije Chucišviliho, ředitele Institutu konfliktů a vyjednávání, je současný prezident Kokojty nepopulární, a proto většina voličů nepodpořila ani jeho oficiálního nástupce.
"Lidé jsou nespokojeni s tím, že Kokojtyho klan kontroluje ekonomiku a politiku. Ti, kteří nepatřili k prezidentovu klanu, nemohli pro sebe najít na území Jižní Osetie důstojné místo k životu, proto uvnitř republiky je mnoho lidí s ním nespokojeno," tvrdí expert.
Chucišvili zároveň nerozumí, proč Moskva podpořila na volbách Anatolije Bibilova. "Neočekával jsem to. Proč Moskva potřebovala podpořit Bibilova a zostřovat vztahy v Jižní Osetii? Pro Rusko to není výhodné, protože sociální otřesy pouze poslouží jako argument k neoprávněnosti uznání Jižní Osetie nezávislým státem," myslí si specialista.
Gruzie, která považuje Jižní Osetii za součást svého území, volby v separatistické republice neuznává. „Takzvané volby nemají ani právní, ani politickou váhu, protože je mezinárodní společenství neuznává. Nemají také ani žádnou váhu pro Gruzii," prohlásila náměstkyně ministra zahraničí Nino Kalandadze.
Podle jejího názoru Tbilisi od hlasování nic neočekává. "Ani od jednoho procesu na okupovaných územích, ať už se nazývají volby, nebo jinak, nic neočekáváme - ani pozitivního, ani negativního," tvrdí představitelka gruzínského zahraničněpolitického resortu.
Legitimitu voleb neuznává také Severoatlantická aliance a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.
Současný prezident Eduard Kokojty, který neuznanou republiku vede již deset let, na volebním lístku mezi jedenácti pretendenty na post hlavy státu nebyl. Kandidovat na třetí funkční období mu nedovolila ústava republiky a s referendem o její změně nesouhlasil Nejvyšší soud.
Společně s prezidentskými volbami bylo v Jižní Osetii provedeno referendum o statusu ruského jazyka. Podle údajů centrální volební komise 84 procent voličů souhlasilo s tím, aby se ruština stala státním jazykem.
Druhé kolo prezidentských voleb, ve kterém se utká Anatolij Bibilov a Alla Džiojevová, se uskuteční 27. listopadu. Kandidátům bude k vítězství stačit získat většinu hlasů.
