Jihokorejský soud uložil v pátek exprezidentovi Jun Sok-jolovi 30letý trest za to, že v říjnu 2024 vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci téhož roku. Za podíl na operaci dostal 30 let i exministr obrany Kim Jong-hjon. Junovi právníci se proti rozsudku odvolali.
Tento proces je jedním z několika, kterým Jun čelí. Loni byl v souvislosti s krátkým vyhlášením stanného práva zbaven prezidentského úřadu. Letos v únoru ho soud odsoudil k doživotnímu vězení poté, co jej shledal vinným ze vzpoury.
Severní Korea, která je s Jižní Koreou formálně ve válečném stavu, obvinila Soul, že drony nad Pchjongjangem předloni v říjnu třikrát shazovaly propagandistické letáky.
Soud podle agentury AP shledal Juna a Kima vinnými z napomáhání nepříteli a zneužití pravomoci. Jihokorejská prokuratura tvrdila, že Junova snaha vytvořit podmínky války s pomocí dronů zvýšila napětí se Severní Koreou a narušila státní bezpečnost, neboť zřícení dronů nad KLDR mohlo vést k úniku utajovaných informací, uvedla agentura AFP. Exšéf velitelství vojenské kontrarozvědky dostal za podíl na operaci 15 let a bývalý šéf velitelství operací s drony tři roky, dodala agentura Jonhap.
Junovi právníci obvinění v dronové kauze odmítli s tím, že exprezident nevydal ani neschválil žádný příkaz k dronové operaci. Podle nich šlo o reakci na akce KLDR, která nad Jižní Koreu tehdy vysílala balóny s odpadky.
Jun Sok-jol vyhlásil stanné právo 3. prosince 2024 kvůli údajným sympatiím opozice vůči Severní Koreji a protistátní činnosti opozičních představitelů. Jen několik hodin po jeho vyhlášení se proti prezidentovu kroku postavil parlament a výjimečný režim nakonec zrušila vláda. V souvislosti s mimořádným stavem dostal v únoru exministr Kim 30 let, někdejší ministr vnitra I Sang-min sedm let a expremiér Han Duk-so 15 let vězení.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Musíme závodit 700 dní v roce? Z cyklistiky se stává nebezpečná loterie
Smrt devatenáctiletého Finlaye Tarlinga otevřela bolestivou otázku. Má cyklistika příliš mnoho závodů a málo peněz na jejich bezpečnost?
Merz odsoudil výzvy k zabíjení Palestinců, Izrael vyšetřuje vojáky
Německo a Francie ostře odsoudily výzvy izraelského ministra Itamara Ben Gvira k zabíjení Palestinců, informují veřejnoprávní televize ARD a agentura AFP. Izraelská armáda mezitím zahájila vyšetřování několika případů možných zločinů svých vojáků v Pásmu Gazy.
Belgická překážka pro majitele elektromobilů. Na střeše nákupního centra už nezaparkují
Jezdíte elektromobilem po Evropě? Tak pozor, abyste nenarazili v Belgii. Jeden z největších obchodních řetězců Carrefour totiž zakázal jejich vjezd na střešní parkoviště. Důvodem je bezpečnost i hmotnost elektromobilů v porovnání s klasickými spalovacími modely.
Mynář dostane od státu skoro 1,5 milionu za stíhání v kauze penzionu
Ministerstvo spravedlnosti má vyplatit bývalému vedoucímu prezidentské kanceláře Vratislavu Mynářovi 1,47 milion korun jako náhradu škody za stíhání v kauze týkající se dotace pro penzion v Osvětimanech na Uherskohradišťsku, v níž ho soud osvobodil. Rozhodl o tom olomoucký okresní soud, který vydal na tuto částku platební rozkaz, napsaly ve středu Seznam Zprávy.
Záhadný signál z hlubin kosmu se znovu vrátil. Vědci mají nového hlavního podezřelého
Na zlomek sekundy se z hlubin vesmíru ozve obrovská rádiová rána a pak je zase ticho. Některé záblesky se vracejí, jiné už nikdy. Astronomové přitom stále nevědí, co je vytváří. Hlavním podezřelým jsou magnetary - neutronové hvězdy s extrémně silným magnetickým polem. K rozluštění této záhady bychom navíc mohli být o krok blíž už v září, kdy se k pozorování vrátí obří sardinský radioteleskop.