Jihoameričtí prezidenti podpořili nedělitelnost Bolívie

16. 9. 2008 7:58
Země čelí největším protestům v posledních letech
Bolivijský voják střeží silnici k továrně na zpracování plynu v departmentu Santa Cruz
Bolivijský voják střeží silnici k továrně na zpracování plynu v departmentu Santa Cruz | Foto: Reuters

Santiago de Chile - Bolivijská centrální vláda čelí povstání ve čtyřech severních a východních provinciích, které rozvrací nejen nejchudší zemi jihoamerického kontinentu, ale ohrožuje i bezpečnost jejích sousedů.

Jihoameričtí prezidenti se tak v pondělí večer středoevropského času sešli na mimořádném summitu v chilském Santiagu, aby o krizi jednali. Jeho výsledkem je jednoznačná podpora bolivijského prezidenta Eva Moralese.

Ve společném prohlášení nabídli "plnou a pevnou podporu ústavní vládě prezidenta Evo Moralese, jehož mandát byl (v srpnovém referendu - pozn. red.) ratifikován valnou většinou občanů," citovala BBC ze závěrečného prohlášení summitu.

Prezidenti varovali, že jakákoliv vláda, která by prezidenta svrhla, nebude uznána.

Příznačné je, že jednání svolalo sdružení UNASUR, a nikoli Organizace amerických států (OAS), kde mají rozhodující slovo USA, které po nástupu levicových režimů ztratily v regionu část svého tradičního vlivu.

Podobně jako v případě konfliktu mezi Venezuelou, Ekvádorem a Kolumbií letos na jaře, který se dočkal řešení na půdě organizace Rio Group, jsou tak Spojené státy z jednání vyloučeny.

Regionální konflikt

Vnitrobolivijský konflikt se stal regionálním už minulý týden, kdy byly přerušeny dodávky bolivijského plynu do Argentiny a omezen export do Brazílie, která je na této energetické surovině existenčně závislá. Podle agentury AP pochází polovina plynu spotřebovaného v Brazílii právě od jejího západního souseda.

Brazilské obavy ilustrovalo nejen prohlášení ministra zahraničí Celso Amorima, že je jeho vláda s bolivijskými povstalci v kontaktu, ale také požadavek, aby summit v chilském hlavním městě přihlédl i k jejich potřebám.

Zareagovala i Venezuela, která - podobně jako Bolívie - vyhostila amerického velvyslance. Obě země viní USA z toho, že protesty podporovaly. Washington to odmítá.

"Občanská válka v Bolívii by nebyla strašná jen pro ni, ale i pro region. Dotklo by se to národní bezpečnosti mnoha zemí," řekl agentuře Reuters chilský profesor mezinárodních vztahů Ricardo Israel.

Venezuelský prezident Hugo Chávez už oznámil, že je ochoten poslat Moralesovi na pomoc vojáky.

Dohoda připravena, co bude dál?

Mezitím pokračovala jednání i v samotné Bolívii.

Podle opozičního guvernéra provincie Tarija, kde se těží téměř 90 procent bolivijského plynu, bylo dosaženo významného pokroku a po návratu Moralese z Chile by mělo dojít k podpisu dohody.

Analytici však zůstávají opatrní. Krize mezi stoupenci a odpůrci prezidenta trvá prakticky od jeho nástupu před téměř třemi lety a rozdíly obou táborů v pohledu na směřování země jsou velké.

Vláda navíc obvinila opozičního guvernéra amazonské provincie Pando Leopolda Fernandéze z organizování masakru 30 Moralesových stoupenců, ke kterému došlo na konci minulého týdne.

 

Právě se děje

Další zprávy