Americký deník New York Times dnes napsal, že se Američanům vyplatilo dlouhodobé sledování jednoho ze Zarkávího poradců Abdala Rahmána.
Dostali se mu přitom na stopu po výslechu iráckého celníka, který zároveň pracoval pro Zarkávího a prozradil jména některých členů jeho teroristické sítě.
Podle nejmenovaného zdroje z Pentagonu, na kterého se deník odvolává, poskytl člověk pohybující se v Zarkávího skupině rozhodující informaci o středečním místě pobytu vůdce irácké odnože Al-Káidy.
Infiltrace se podařila
"Měli jsme uvnitř člověka, který nás přivedl přímo k Zarkávímu," citoval New York Times zaměstnance ministerstva obrany.
Že Zarkávího zradil jeden z jeho lidí, potvrdily i irácké zdroje. "Podařilo se nám do této organizace infiltrovat," řekl národněbezpečnostní poradce irácké vlády.
Sledováním Rahmána Američané zjistili, že se ve středu sejde v budově severně od Bagdádu se Zarkávím. Pak už se dostaly ke slovu letouny F-16 a dům, kde schůzka konala, srovnaly se zemí.
Velký podíl na operaci měla jordánská zpravodajská služba a její agenti. Washington však nechce zveřejnit podrobnosti o jordánské roli. Zarkáví byl rovněž Jordánec.
Majitel "Zarkávího" domu zatčen
Majitel domu, v němž byl Zarkáví zabit, byl dnes zatčen americkými a iráckými vojáky. Kromě něj bylo podle oznámení irácké policie zadrženo sedm dalších osob.
Alí Azíz, jemuž dům patřil, tvrdil, že osobu, které dům pronajal, neznal. Domníval se prý, že je to jedna z rodin, které musely kvůli sektářskému násilí opustit svůj původní domov.
Zarkáví se ještě pokusil utéct
Americký generál William Caldwell dnes řekl, že Zarkáví byl v době, kdy na místo útoku dorazili američtí vojáci, ještě naživu. K bombardovanému domu se jako první dostali iráčtí policisté a zraněného Zarkávího položili na nosítka.
"Podle amerických vojáků, kteří ho viděli, byl zpočátku při vědomí. Měl otevřené oči a pochopil, že před ním stojí Američané, protože se pokusil slézt z nosítek a dostat se pryč," sdělil Caldwell. Později Zarkáví zraněním podlehl. Byl identifikován pomocí otisků prstů a známých jizev. V USA se ještě provádí zkouška DNA.
Podpora Bushe je rekordně nízko
Jen den po dopadení Zarkávího přišel důkaz, že Američané už nedůvěřují krokům prezidenta Bushe v Iráku a invazi do této země považují za chybu. K těmto závěrům dospěl průzkum agentur AP a Ipsos.
Za chybu dnes považuje útok na Irák devětapadesát procent Američanů. To je dosud nejvyšší číslo. V době invaze na jaře 2003 byli odpůrci vojenského zásahu v jasné menšině a ještě na konci roku 2004 se dívalo na invazi kriticky pouhých 34 procent Američanů.
Podle AP a Ipsosu ve Spojených státech také převládá skepse ohledně další budoucnosti Iráku. Jen 44 procent oslovených věří, že tato země má naději na stabilní vládu a konec násilí.
Pochybnosti o boji proti terorismu
Popularita George Bushe, který na konci roku 2004 vyhrál s náskokem prezidentské volby, je nejnižší od jeho nástupu do úřadu. S jeho politikou souhlasí 35 procent dotázaných. Jen 33 procent si myslí, že postupuje dobře v boji proti terorismu.
USA mají v Iráku stále 132 tisíc vojáků, ale v následujících měsících by rády jejich počet snižovaly. Podle Pentagonu ale vše závisí na tom, jak budou schopny zajišťovat bezpečnost oddíly irácké armády a policie.
George Bush naznačil, že americké jednotky budou v Iráku pravděpodobně i po jeho odchodu z prezidentské funkce v roce 2009.
Nový boss Al-Káidy v Iráku zatím nejasný
Agentury provedly výzkum ještě před zabitím předáka irácké Al-Káidy Abú Músy Zarkávího. Jeho smrt může mínění Američanů ovlivnit, přestože většina analytiků a expertů na terorismus neočekává výrazné zlepšení bezpečnostní situace v Iráku.
"Síly, které bojují proti irácké vládě a americké armádě, nebudou příliš Zarkávího odchodem zasaženy. Jde o široké hnutí, některých skupin se Zarkávího smrt vůbec nedotkne. Naopak se mohou stát silnějšími právě na úkor Zarkávího organizace," uvedl pro AP americký expert na protiteroristickou strategii Anthony Cordesman, bývalý zaměstanec ministerstva obrany USA.
Obavy z prudkého nárůstu atentátů v odvetě za Zarkávího smrt vedly dnes ráno iráckého premiéra Núrího Malikího k vyhlášení zákazu automobilové dopravy v Bagdádu a v provincii Dijála, kde terorista při náletu zahynul.
O tom, kdo byl měl na špici irácké Al-Káidy Zarkávího nahradit, se spekuluje. Údajně největší vliv z teroristů má Iráčan, známý pod pseudonymem Abdulhádí Irakí. Jeho skutečná identita je předmětem dohadů, existuje o něm velmi málo dostupných informací.
Americká armáda hovoří jako o možném nástupci Zarkávího o dalším muži jménem abú Ajjúb Masrí. Je to údajně blízký spolupracovník Zarkávího a americká armáda na jeho hlavu vypsala odměnu 50 tisíc dolarů.
