"Naše vyjednávací týmy v posledních dnech pracovaly dnem i nocí. A navzdory vyčerpání po téměř ročním vyjednávání, navzdory tomu, že se neustále neplnily stanovené termíny, tak si myslíme, že je v tuto chvíli zodpovědné postoupit ještě o další míli," uvedli Johnson a von der Leyenová ve společném prohlášení.
Londýn i Brusel dávaly už v minulých dnech najevo, že dosažení dohody do neděle bude těžké. Britský ministr zahraničí Dominic Raab v televizi Sky News řekl, že unii se nelíbí, že by se Británii po definitivním odchodu z EU vedlo dobře. Británie podle něj trvá na tom, že se s ní musí od příštího roku jednat jako se suverénní zemí.
Brusel je odhodlán zabránit tomu, aby Londýn získal podle unie nespravedlivou výhodu v podobě bezcelního přístupu na unijní trh, když by si zároveň stanovoval svá vlastní pravidla ohledně výroby, práv zaměstnanců a obchodních subvencí. Neshody panují i v záležitosti rybolovu a Brusel hrozí, že pokud lodě z EU nebudou mít přístup do britských vod, pak britští rybáři nebudou mít zvláštní přístup na unijní trhy, když budou chtít v EU prodávat svou produkci.
Británie nicméně tvrdí, že co se děje v jejich vodách a co se týče jejich širších obchodních pravidel, to by jako suverénní stát měla mít pod kontrolou. Londýn v sobotu potvrdil, že vzhledem k pokračujícím neshodám s Bruselem a přípravám na definitivní krach jednání o budoucích obchodních vztazích je britské námořnictvo připraveno zasáhnout, pokud v britských vodách zaznamená ilegální rybolov.
Britská libra večer začala výrazně zpevňovat, podle analytiků v úlevě z toho, že rozhovory budou pokračovat. K dolaru proti pátečnímu závěru přidávala 1,1 procenta na 1,3360 USD, k euru si připisovala jedno procento na 90,58 pence. Obchodování je ale v neděli večer nelikvidní a výhled není podle analytiků nejlepší. Libra od jara k dolaru zpevnila asi o 18 procent a začátkem prosince vystoupila nad 1,35 USD, maximum za dva a půl roku.
Jak šel čas s brexitem
23. června 2016: občané Spojeného království v referendu rozhodli o vystoupení z EU. Tehdejší britský premiér David Cameron, který hlasování vyvolal, okamžitě rezignuje.
29. března 2017: premiérka Theresa Mayová formálně zahajuje proces brexitu. O tři měsíce později začíná vyjednávání s Bruselem.
1. dubna 2019: po sérii prohraných hlasování, které měly zajistit přijetí odchodové smlouvy s EU v britském parlamentu, žádá Mayová o první prodloužení termínu pro brexit.
24. července 2019: Mayovou nahrazuje v čele britské vlády Boris Johnson. Na podzim téhož roku vyjednává v Bruselu druhé prodloužení.
31. ledna 2020: Británie opouští Evropskou unii, začíná 11měsíční přechodné období pro vyjednání dohody o volném obchodu.
31. prosince 2020: konec přechodného období, Británie opouští celní unii a jednotný evropský trh.
"Na těchto úrovních už je do kurzů započteno mnoho dobrých zpráv, a i když se do konce roku dočkáme nějaké úspornější dohody, trh se bude dívat dál a začne libru prodávat," řekla agentuře Reuters analytička společnosti State Street Global Markets Marija Veitmaneová.
Británie z unie vystoupila na konci letošního ledna. Do konce roku ale trvá přechodné období, kdy je nutné doladit všechny zbývající otázky, zejména obchodní vztahy. Pokud se Londýn s Bruselem na obchodních vztazích nedohodnou do konce roku, měly by unie a Británie mezi sebou začít od ledna vybírat cla. Británie by se pak řídila pravidly Světové obchodní organizace (WTO).
