Jedna Čína, velká vlast. Prezident Si po 30 letech navštívil anektovaný Tibet

ČTK ČTK
23. 7. 2021 20:12
Prezident Si Ťin-pching navštívil Tibet, a stal se tak prvním vůdcem Číny za poslední tři desetiletí, který přicestoval na anektované území na oficiální návštěvu. S odvoláním na čínská státní média o tom v pátek informovaly světové agentury. Prezident byl v Tibetu od středy do pátku, státní média však o návštěvě informovala až po jejím ukončení, uvedl server BBC News.
Čínský prezident Si Ťin-pching.
Čínský prezident Si Ťin-pching. | Foto: Reuters

Si Ťin-pching navštívil region už před deseti lety, tehdy však ještě v roli viceprezidenta. Posledním čínským vůdcem, který oficiálně přijel do Tibetu, byl Ťiang Ce-min v roce 1990.

Na záběrech čínské státní televize CCTV bylo nyní vidět, jak Si Ťin-pching opouští letadlo a vítá ho dav lidí v krojích, který mává čínskými vlajkami, popisuje BBC News. Prezident přicestoval nejprve na jihovýchod regionu, odkud se vlakem vypravil po nově elektrifikované trati do metropole Lhasy. Tam navštívil mimo jiné palác Potála, jenž býval sídlem tibetského duchovního vůdce dalajlamy do doby, než uprchl po neúspěšném povstání proti čínské komunistické nadvládě do indického exilu.

Obyvatelé hlavního města podle nevládní organizace International Campaign for Tibet den před prezidentovou návštěvou popisovali "neobvyklé aktivity a monitorování jejich pohybu". Státní média poté informovala, že hlava státu se zajímala o etnické a náboženské záležitosti a o ochranu tibetské kultury. Peking čelí obviněním, že v převážně buddhistickém regionu potlačuje náboženské svobody a podrývá místní kulturu. Čínská vláda to odmítá a tvrdí, že se region za její vlády ekonomicky rozvinul.

Čína v 50. letech anektovala Tibet a snahy Pekingu přetvořit buddhistickou zemi v socialistickou sekulární společnost a vnutit Tibeťanům komunismus vyústily v roce 1959 v povstání, při kterém zemřelo podle odhadů 87 000 lidí, a které vedlo k útěku dalajlamy. Počínání Číny v regionu, jenž má status autonomní oblasti, kritizují skupiny ochránců lidských práv i tibetský exil.

V posledních letech Čína posílila kontrolu buddhistických klášterů a rozšířila výuku v čínštině namísto tibetštiny, poznamenala agentura AP. Bezpečnostní složky kritiky této politiky zatýkají a hrozí jim dlouhé tresty vězení - zejména pokud úřady shledaly, že jsou napojeni na tibetského duchovního vůdce. Toho Peking viní ze separatismu. Čínský prezident nyní podle agentury Reuters vyzval Tibeťany, aby "následovali stranu", a zaúkoloval místní úřady prací na tom, aby se místní obyvatelé více ztotožnili s "velkou vlastí", Číňany, čínskou kulturou, Komunistickou stranou Číny a socialismem.

Agentury v souvislosti s jeho návštěvou zmiňují rovněž strategickou důležitost oblasti v případě vztahů s Indií, kterou od Tibetu dělí sporná hranice. Loňské potyčky mezi indickými a čínskými vojáky na hranici, které si vyžádaly ztráty na životech na obou stranách, dramaticky zhoršily už tak napjaté vztahy mezi Pekingem a Dillí.

Organizace International Campaign for Tibet, která sídlí ve Washingtonu, rovněž upozornila na to, jakým způsobem úřady návštěvu zorganizovaly. Z "naprosté absence jakéhokoli bezprostředního pokrytí návštěvy státními médii" podle ní vyplývá, že Tibet zůstává pro Peking nadále citlivou otázkou a čínské úřady nemají důvěru ve svou legitimitu mezi Tibeťany.

Politolog Jang Čchao-chuej z Pekingské univerzity se pak domnívá, že násilný střet mezi čínskou policií a tibetskými mnichy v roce 2008 zanechal v místních orgánech na dlouhá léta nejistotu, zda bude návštěva čínského vůdce vítaná a bezpečná. Dalším důvodem pro řídké návštěvy čínských vrcholných činitelů je podle něj vysoká nadmořská výška, která může být pro lidi, kteří nejsou na tamní klima zvyklí, nepříjemná.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 26 minutami

Berlín koupí 15 000 bytů od firem Vonovia a Deutsche Wohnen, město za ně zaplatí 2,4 miliardy eur

Město Berlín koupí za 2,46 miliardy eur (62,2 miliardy Kč) téměř 15 000 bytů od společností Vonovia a Deutsche Wohnen, které nabízejí nájemní bydlení. Firmy to v pátek oznámily v tiskové zprávě. Akvizice přichází jen několik dní před volbami do zastupitelstva německého hlavního města, a nedostatek bytů a rychle rostoucí nájmy se staly žhavým předvolebním tématem. Spolu s volbami do městského zastupitelstva se má konat i poradní referendum o vyvlastnění obou bytových společností.

Deutsche Wohnen prodá městu 10 700 bytů, Vonovia pak 4250 bytů. Vonovia je v Německu největší firma zaměřená na pronájem bytů a nyní je v procesu převzetí svého menšího konkurenta Deutsche Wohnen. Spojením obou podniků má vzniknout bytový gigant zhruba s 550 000 byty v hodnotě více než 80 miliard eur.

S cílem získat pro transakci politickou podporu, obě společnosti slíbily, že omezí pravidelné zvyšování nájmů v Berlíně. Rovněž nabídly k prodeji městu zhruba 20 000 bytů za dvě miliardy eur. Skupina, která stojí za vyhlášením referenda, ale tyto návrhy kritizovala a v pátek zopakovala nesouhlas s transakcí. Ta byla oznámena v květnu.

Ředitel Vonovie Rolf Buch ale tvrdí, že cena je spravedlivá. "Tímto prodejem bytového fondu v Berlíně městským bytovým podnikům plníme hlavní slib daný berlínskému senátu. Prodáváme byty za spravedlivou cenu."

Transakce je v hlavním městě Německa považována za největší svého druhu za dlouhou dobu. Fond obecních bytů se zvýší přibližně na 355 000, což je zhruba pětina z 1,67 milionu nájemních bytů v Berlíně. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy