Čtyřicet miliard dolarů. To je ekvivalent celého obranného rozpočtu České republiky na šest let dopředu. Takovou sumu podle nejnovější detailní zprávy amerického think-tanku CSIS (Centrum pro strategická a mezinárodní studia) musely Spojené státy utratit za válku proti Íránu. Kde tyto astronomické peníze zmizely a co zpráva odhaluje o zákulisí konfliktu?
Analytici z CSIS rozdělili válečné výdaje do šesti hlavních kategorií, přičemž celkový účet se nakonec zastavil na rozmezí 34,2 až 41,5 miliardy dolarů. Absolutní prvenství drží munice s částkou 26,1 miliardy kvůli masivní spotřebě útočných i obranných systémů.
Druhou nejdražší položkou se staly škody na základnách, které spolykaly čtyři až 9,4 miliardy dolarů za zničené letištní plochy a velitelská stanoviště. Materiální ztráty v podobě odepsaných letadel a dronů přišly na 1,7 až 3,5 miliardy.
Další vedlejší výdaje na pohonné hmoty a urgentní zabezpečení vyčerpaly 1,5 miliardy dolarů, operační tempo si vyžádalo 0,75 miliardy a samotné logistické nasazení a stažení vojáků přišlo na dalších 170 milionů dolarů.
Čtyři fáze války
Podle CSIS nebyly náklady vynaloženy naráz, konflikt totiž proběhl ve čtyřech dramatických vlnách. První fáze znamenala bleskové soustředění sil v regionu.
Impulzem byla lednová hrozba prezidenta Donalda Trumpa, který slíbil pomoc íránským demonstrantům, pokud režim nepřestane s masakry. Do oblasti okamžitě zamířily dvě námořní úderné skupiny, elitní letecké eskadry a systémy protivzdušné obrany (PVO).
Druhá fáze představovala nejkritičtějších pět dní války. Pentagon pálil o sto šest nejdražším arzenálem konvenčních zbraní v dějinách. V akci byly střely Tomahawk (jedna asi za tři miliony dolarů), systémy THAAD (jedna antiraketa cca 12 milionů) i nejnovější střely Patriot PAC-3 MSE (kus kolem pěti milionů dolarů).
Ve třetí fázi raketových úderů ubylo o 80 až 90 procent. Koalice získala totální vzdušnou nadvládu a přešla na ničení cílů pomocí levnější, byť přesně naváděné munice. Během poslední, čtvrté fáze sice lokální potyčky pokračovaly, ale finanční náklady dramaticky klesly.
Miliardy vypálené do tmy i do černého
Do úterý 23. června vypálily americké jednotky celkem 13 629 kusů útočné munice na více než 13 tisíc íránských cílů. Celkový účet jen za útočnou složku činí 7,5 miliardy dolarů.
Na tisíc střel Tomahawk odčerpalo 2,8 miliardy, zatímco 1100 střel JASSM vyšlo na 2,3 miliardy dolarů. Taktické střely PrSM a ATACMS stály půl miliardy dolarů.
Deset tisíc přesných bomb JDAM znamenalo výdaj 0,9 miliardy dolarů. To ve skutečnosti zafungovalo jako finanční spása Pentagonu, protože šlo o levný způsob (jedná se o „hloupou“ bombu doplněnou o naváděcí zařízení).
Stovka sebevražedných dronů LUCAS pak stála pouhé čtyři miliony a ostatní munice jako klouzavé bomby JSOW nebo antiradarové střely HARM spolykaly 1,1 miliardy dolarů.
Jedno stisknutí tlačítka za miliony
Skutečnou černou dírou na peníze byla ovšem protivzdušná obrana. Snaha zastavit íránské drony a balistické rakety stála koalici neuvěřitelných 18,5 miliardy dolarů. Náklady mírnily jen dva faktory: masivní pomoc arabských spojenců v Perském zálivu a fakt, že po prvním týdnu byla většina íránských odpalovacích zařízení paralyzována.
Systém Patriot spotřeboval tisíc až 1400 střel, což znamenalo účet ve výši 5,3 až 7,1 miliardy dolarů. Extrémně drahý štít THAAD odčerpal za necelé tři stovky interceptorů 2,3 až 3,5 miliardy.
Absolutním finančním stropem se staly rakety SM-3 Aegis. Tyto kosmické interceptory stály 3,9 až 7,5 miliardy dolarů při astronomické ceně 28,7 milionu za jedinou střelu.
Střely SM-2 a SM-6 stály dalších 0,8 až 1,6 miliardy, zatímco záchytné drony a hlavňové systémy představovaly jen drobné v řádu desítek milionů dolarů.
Tajemství íránské přesnosti
Zatímco lidské ztráty byly na americké straně překvapivě nízké, Pentagon odepsal pouze 13 padlých vojáků a Izrael 40, materiální škody na základnách šokovaly i samotné plánovače v USA. Přestože protivzdušná obrana zachytila zhruba 90 procent hrozeb, zbylá desetina prošla.
Škody na infrastruktuře dosáhly až 9,4 miliardy dolarů. Íránské údery vykazovaly chirurgickou přesnost a zasažené objekty byly okamžitě stoprocentně nepoužitelné. Takto brutální efektivita svědčí o excelentní práci íránské rozvědky.
Podle expertů z CSIS je však vysoce pravděpodobné, že Teherán nedostával informace jen z vlastních zdrojů. Nejspíš k němu v reálném čase proudily přesné satelitní souřadnice od Ruska a Číny.
Spojené státy sice za cenu 40 miliard dolarů zlomily íránský režim, kdy během bojů zahynulo přes 1700 íránských činitelů a vojáků včetně samotného nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího a jeho zástupce Alího Larídžáního. Ale cena za toto vítězství obnažila, jak extrémně finančně vyčerpávající je moderní konflikt.
Mohlo by vás také zajímat: „Jako z jiného světa“. Americký pilot promluvil o záhadě před svým sestřelením
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Auto Filipa Turka se v centru Prahy srazilo se sanitkou, zůstala ležet na střeše
Poslanec Motoristů a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku Filip Turek měl mít podle informací webu Novinky.cz v centru Prahy nehodu. Jeho vůz se měl v pondělí kolem 12:30 hodin střetnout se sanitkou u stanice I. P. Pavlova. Sanitka skončila na střeše na tramvajových kolejích. Záležitostí se nyní zabývá policie.
ŽIVĚ Česko má před sebou nadprůměrně teplý týden, vyskytnou se ale i bouřky
Tento týden bude v Česku nadprůměrně teplý. Kromě severovýchodu budou na většině míst odpolední teploty vystupovat nad letních 25 stupňů Celsia. V nejteplejších oblastech, jako jsou jižní Morava a Polabí, se dostanou i nad tropickou třicítku. Zejména v úterý a ve středu se také vyskytnou bouřky. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
ŽIVĚ V moskevském regionu zemřeli tři lidé po dronových útocích, tvrdí gubernátor
Útoky dronů v moskevském regionu zabily tři lidi, pět dalších bylo zraněno. Oznámil to v pondělí gubernátor Moskevské oblasti Andrej Vorobjov. Tři lidé zemřeli a tři další byli zraněni při pádu dronu v osadě Pioněrskij v Istře v Moskevské oblasti, informoval gubernátor prostřednictvím aplikace Maks.
Experti varují, umělá inteligence způsobí tsunami v ekonomice
Více než 200 výzkumníků a ekonomů, včetně 16 nositelů Nobelovy ceny a odborníků ze společností OpenAI, Anthropic a Google, vyzvalo vlády a představitele technologického sektoru, aby urychleně vytvořili pravidla a instituce, které se budou zabývat ekonomickými dopady umělé inteligence (AI).
Hasiči stále zápasí s požárem výškové budovy ve Zlíně, potrvá to ještě několik dní
Likvidace požáru výškové budovy v někdejším baťovském továrním areálu ve Zlíně zřejmě potrvá ještě několik dní. Předání objektu majiteli, kterým je firma Cream, se odkládá, původně hasiči nevylučovali, že to bude v pondělí. V okolí budovy v pondělí bylo zpřístupněno několik ulic, v minulých dnech zůstaly uzavřené. V pondělí dopoledne to řekla mluvčí krajských hasičů Lucie Javoříková.