Ten záběr se stal ikonickým: zoufalá mladá Ruska se na čerpací stanici vulgárně osopí na jinou řidičku, která patrně předbíhá ve frontě na nedostatkový benzín. Nervozita houstne, padají nadávky, ale i facky, zasahuje policie. Záběry z videí sdílených na sociálních sítích zachycují, co se nyní v Rusku po ukrajinských útocích na ropnou infrastrukturu děje.
Palivová krize podle dostupných údajů zasáhla více než 70 ruských regionů. Problémy se týkají i největších měst – Moskvy a Petrohradu, pohonné hmoty, pokud tedy vůbec jsou, dostávají fyzické osoby z řad motoristů pouze na příděl.
A mizérii ilustrují i videa sdílená na sociálních sítích, jako to výše popsané. V jednom z těch méně agresivních si řidička v záběru zanaříká, že objela již osm čerpacích stanic, než konečně sehnala „povolených“ 30 litrů benzinu. „Jsme bohatí!“ raduje se euforicky jistá Moskvanka v dalším videu poté, co se jí podařilo pár litrů paliva nabrat do nádrže svého auta.
V dalších videích je situace na ruských čerpacích stanicích mnohem více vyhrocená, zoufalství motoristů přerůstá v čirou agresi. Kromě hádek kolují i záběry, kde se řidiči během dlouhého čekání na palivo napadají také fyzicky a v některých případech bylo nutné zavolat i policii.
Podobných situací v Rusku u benzinových pump po sérii ukrajinských dronových útoků na tamní rafinerie přibývá. Podle dostupných údajů musela koncem května většina největších zpracovatelských závodů ve středním Rusku omezit nebo zcela zastavit produkci.
S tím také souvisejí jízlivé dotazy, které se na adresu podrážděných řidičů objevují na sítích: Víte vůbec, kdo má vaši mizérii na svědomí? Narážejí tím na skutečnost, že Putinovo Rusko už pátým rokem vede agresivní válku vůči svému sousedovi, zatímco Ukrajinci se alespoň takto brání.
Mohlo by vás zajímat: Záběry hořících nádrží ropného skladu v Krasnodarském kraji po dopadu trosek dronu.
Ruský prezident Vladimir Putin v neděli připustil potíže v regionech způsobené útoky Ukrajinců na energetickou infrastrukturu. Zároveň uvedl, že zvažuje zákaz vývozu nafty a chce navýšit výrobu protidronových systémů na ochranu ropných zařízení. Tvrdí však, že útoky na ruskou infrastrukturu nemají vliv na situaci na frontě.
Omezení prodeje se dle dostupných údajů dotýká zhruba 7000 z celkových 29 000 čerpacích stanic. Fyzické osoby mohou podle oblasti natankovat 30 až 40 litrů, právnické osoby nejvýše 80 litrů.
Síť Tatněfť, která provozuje přes 850 stanic, zavedla limit 30 litrů benzinu nebo 60 litrů nafty pro každého a přijímá pouze hotovost. V řadě regionů platí zákaz plnění kanystrů pohonnými hmotami.
Podle listu Kommersant chybí na trhu přibližně 400 000 tun paliva, tedy asi pětina měsíční spotřeby. V Samaře se velkoobchodní cena nafty dostala na 140 až 150 tisíc rublů za tunu. Na čerpacích stanicích podle místních odhadů hrozí růst ceny nafty k hranici 200 rublů (zhruba 55 Kč) za litr.
Kreml už zakázal vývoz benzinu do konce července, povolil výrobu paliv s nižšími ekologickými standardy a jedná o dodávkách z Číny, Jižní Koreje a Singapuru. Dovoz z Běloruska pokrývá méně než dvě procenta ruské poptávky.
Palivové potíže zasáhly i civilní dopravu a logistiku. Nedostatek nafty se promítá do provozu kamionů a podle ruských řidičů komplikuje zásobování potravinami.
Mohlo by vás zajímat: Záběry ukazují následky útoku na moskevskou rafinerii
Sdílet
Nejnovější videa
