


Je na rodičích, aby rozhodli, kdy jejich děti dostanou svůj první chytrý telefon, panuje ale shoda, že je potřeba stanovit věkovou hranici, od které mohou děti vstupovat na sociální sítě, uvedla v pondělí předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
![["Indoor shot of serious sweet female child with light short hair sitting on armchair using wifi on mobile phone, having focused concentrated look while playing logical game online. Kids and gadgets"]](https://media.eco-files.cz/economia/production/files/2026/07/13/09/45/57/2d5fcff1-c72d-44f6-b37a-a39410b9f006/kid-is-sitting-living-room.jpg)
Šéfka unijní exekutivy v pondělí obdržela od zvláštního expertního panelu pro bezpečnost dětí na internetu závěrečnou zprávu, na které odborníci pracovali několik měsíců. Komise nyní zprávu a její doporučení podle von der Leyenové detailně prostuduje a po letní přestávce přijde s konkrétním návrhem.
„Pokud ponecháme současný stav beze změny a budeme i nadále umožňovat velkým technologickým společnostem neomezený přístup k našim dětem, odsoudíme další generaci k větším psychickým problémům, závislostem a neštěstí,“ řekla von der Leyenová novinářům. Data podle ní hovoří jasně: mladí lidé v Evropě v pondělí tráví před obrazovkami čtyři až šest hodin denně. Šest hodin každý den přitom v součtu představuje dvacet let života.
„Zároveň téměř 60 procent dětí v Evropě zažilo v online prostředí emoční nebo psychosociální problémy. A rodiče den co den na vlastní oči vidí jejich důsledky: poruchy spánku, deprese, úzkosti, kyberšikanu i vystavení škodlivému obsahu,“ dodala šéfka EK.
Předsedkyně komise o otázce věkových omezení pro přístup na sociální sítě hovořila již loni v září ve svém tradičním projevu Zpráva o stavu unie. Následně letos v květnu uvedla, že EU by měla zvážit takzvaný odložený přístup k sociálním sítím pro děti.
Zmínila rovněž, že mnoho členských států už požaduje společný evropský přístup a že některé země podporují stanovení věkové hranice. Jaká by měla být, zatím není jasné. Debatuje se například o 16 letech, což je hranice, kterou stanovila Austrálie a australským přístupem se šéfka EK v mnohém inspiruje.
„Je zřejmé, že potřebujeme věkově přiměřená omezení přístupu k platformám. Nejde o to, zda děti mohou používat sociální sítě. Jde o to, zda a kdy mohou sociální sítě získat přístup k našim dětem,“ prohlásila v pondělí von der Leyenová. Zmínila v této souvislosti existenci unijní aplikace pro ověřování věku, kterou v posledních měsících testovalo několik států a brzy by měla být k dispozici pro občany.
Desítka evropských zemí včetně Francie, Španělska či Dánska v současnosti připravuje vlastní pravidla pro věkové omezení na sítích. V Česku se pro zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let letos vyslovili prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš.



Myšlenka, že současný zkažený svět musí zaniknout, aby uvolnil místo lepší budoucnosti, provází lidstvo odedávna. Antropolog a humorista Tom Phillips ve své knize stopuje proměny apokalyptických vizí od náboženských kultů až po moderní víru v superinteligentní AI. Ukazuje, jak snadno se utopie mění v diktaturu a proč nás izolace nezachrání.



Írán zaútočil balistickými střelami na americkou základnu ve městě Azrak na severu Jordánska. Útok byl odvetou za předchozí americké údery na íránské tankery.



Andreje Babiše kontrolujeme, je přesvědčený předseda sněmovního rozpočtového výboru Vladimír Pikora, navzdory schodku rozpočtu 389 miliard. Pikora přiznává, že jednání o státním rozpočtu jsou natolik náročná, že měl myšlenky, zda chce v politice pokračovat. Motoristé podle něj uvnitř budou schopni výslednou podobu rozpočtu změnit. „Jdeme bojovat o každou korunu,“ říká Pikora.



„Láká mě to.“ Touto odpovědí na dotaz, zda nezvažuje návrat na Hrad, exprezident Miloš Zeman rozvířil velkou debatu. Dokonce na jeho možnou kandidaturu reagoval současný prezident Petr Pavel. Server Aktuálně.cz se proto zeptal Zemana, jak vážně to se svou další kandidaturou myslí. „Uvažovat ještě neznamená jednat,“ řekl exprezident.



„Pod kontrolou ruské armády je nově čtrnáct obcí, včetně města Svjatohirsk, které jsme obsadili včera,“ oznámil ruský prezident Vladimir Putin prvního září. Svjatohirsk je historické město v Doněcké oblasti, známé především svým monumentálním pravoslavným klášterním komplexem. Ukrajinci však jeho tvrzení vyvrací.