Už bych tě nevzal, vzkázal Trump svému ministrovi. Donald junior bude kvůli Rusku vypovídat v Senátu

ČTK Zahraničí ČTK, Zahraničí
Aktualizováno 20. 7. 2017 11:00
Kritiku amerického prezidenta Donalda Trumpa si vysloužil ministr spravedlnosti Jeff Sessions. Důvodem je to, že se Sessions vzdal dohledu nad vyšetřováním možného ruského vměšování do loňských prezidentských voleb v USA. Sessions se dohledu nad kauzou vzdal kvůli možnému střetu zájmů. Příští týden budou v kauze před Senátem svědčit Trumpův nejstarší syn Donald junior, Trumpův zeť Jared Kushner a bývalý šéf prezidentovi volební kampaně Paul Manafort.
Ministr spravedlnosti Jeff Sessions.
Ministr spravedlnosti Jeff Sessions. | Foto: Reuters

Washington - Americký prezident Donald Trump lituje, že si vybral jako ministra spravedlnosti Jeffa Sessionse.

Trump v rozhovoru pro list The New York Times (NYT) prohlásil, že kdyby věděl, že se Sessions vzdá formálního dohledu nad vyšetřováním ruské kauzy, vybral by si na tento vládní post někoho jiného.

V případu údajného vměšování Ruska do amerických prezidentských voleb budou před Senátem příští týden vypovídat Donald junior, Trumpův zeť a poradce Jared Kushner i bývalý šéf Trumpovy volební kampaně Paul Manafort. Jeden z klíčových bodů jejich výpovědi přitom bude setkání s ruskou právničkou údajně napojenou na Kreml.

Zvláštní oddělení ministerstva spravedlnosti ve spolupráci se Senátem a Sněmovnou reprezentantů vyšetřuje, zda se Rusko snažilo ovlivnit loňské prezidentské volby ve prospěch Donalda Trumpa. Zároveň zkoumá, jestli Trumpův nejstarší syn, zeť a bývalý šéf jeho kampaně byli do ovlivňování voleb zapleteni.

Na jejich případ však nebude formálně dohlížet Trumpův ministr spravedlnosti Jeff Sessions. Kvůli možnému střetu zájmů se jakékoliv účasti na vyšetřování zřekl. Prezidenta to ale popudilo.

"Je to k prezidentovi velmi nečestné"

"Sessions se nikdy neměl vyloučit (z dohledu nad vyšetřováním), a když se zamýšlel vyloučit, měl mi to říct, než to místo vzal, já bych si vybral někoho jiného," řekl Trump o Sessionsovi. Ten byl, jak NYT připomněl, prvním senátorem, který nynějšího prezidenta během volební kampaně podpořil.

"Jeff Sessions vzal to místo, nastoupil a vyloučil se, což je upřímně podle mě k prezidentovi velmi nečestné," řekl Trump. "Jak můžete místo přijmout a pak se vyloučit? Kdyby se vyloučil ještě předtím, řekl bych: 'Díky, Jeffe, ale nevyberu si tě.' Je to k prezidentovi neobyčejně nečestné. A to je ještě mírné slovo," dodal Trump.

Pravomoci Jeffa Sessionse tak v této kauze formálně převzal jeho náměstek Rod Rosenstein.

Jenže Trump není spokojený ani s Rosensteinem, který v minulosti působil jako federální prokurátor v Baltimoru. A právě spojitost s tímto městem prezidenta popudila, když se dozvěděl o Sessionsově zřeknutí se. "V Baltimoru je jen velmi málo republikánů, pokud tam vůbec nějací jsou," řekl Trump.

Trump připomněl, že Rosenstein mu doporučil odvolat nyní již bývalého ředitele FBI Jamese Comeyho. Podle Trumpa v jeho případě hraje náměstek v Baltimoru na obě strany.

Rosenstein následně ale jmenoval k prošetření ruské kauzy zvláštního vyšetřovatele Roberta Muellera. Ten prověřuje i to, zda Trump nepřípustným způsobem neovlivňoval americkou justici.

Na dotaz novinářů, zda by Trump považoval za překročení hranice, kdyby Mueller zkoumal i rodinné finance kvůli možným vazbám na Rusko, odpověděl prezident, že ano. Neuvedl ale, jak by reagoval.

Trump si osobně myslí, že není předmětem vyšetřování, ačkoliv některá média uvádějí, že Mueller se o něj kvůli možnému ovlivňování americké justice zajímá. "Nejsem vyšetřován. Za co? Neudělal jsem nic špatného," prohlásil prezident.

Případ Comey

Donald Trump v rozhovoru pro NYT přiznal, že si myslí, že Comey si chtěl své ředitelské místo zachovat, proto na něj jako páku použil kompromitující informace o jeho údajných sexuálních eskapádách v moskevském hotelu.

Pokud jde o Comeyho, Trump si vzpomíná na setkání s činiteli tajných služeb ve svém mrakodrapu Trump Tower, které se uskutečnilo asi dva týdny před složením prezidentské přísahy. Comey si ho vzal stranou a řekl mu o složce s údajnými kompromitujícími materiály, jejichž autorství se připisuje bývalému agentovi britské rozvědky Christopheru Steeleovi.

V rozhovoru s NYT Trump prohlásil, že si myslí, že Comey mu o složce řekl kvůli tomu, aby jako budoucí prezident věděl, že na něj šéf FBI něco má. Na upřesňující dotaz, zda materiál měl sloužit jako nátlaková páka, odpověděl Trump, že se tak domnívá. "Z dnešního pohledu," dodal.

Pravdivost tvrzení ve složce Trump opětovně popřel. "Když mi to přinesl, řekl jsem si, že je to vymyšlený odpad," řekl prezident.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

V 88 letech zemřela filozofka Eva Formánková. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77

Ve věku 88 let zemřela filozofka a redaktorka Eva Formánková. V 60. letech stála u vzniku edice Váhy, která se věnovala nemarxistické filozofii. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77. Formánková zemřela v neděli v Praze, poslední rozloučení se uskuteční v pátek od 14:30 na olšanském hřbitově. ČTK o tom dnes informoval její syn Jaroslav Formánek.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Příští rok bude pro ochranu klimatu rozhodující, prohlásil generální tajemník OSN

Příštích 12 měsíců bude pro světové společenství rozhodující v boji proti klimatické krizi. Prohlásil to ve středu podle agentury DPA generální tajemník OSN António Guterres na madridské konferenci OSN o změnách klimatu (COP25). Je podle něj třeba uskutečnit to, co vědci označují za nezbytné.

"V roce 2020 musíme splnit, co vědci stanovili jako nezbytnost, nebo my a všechny následující generace zaplatíme nesnesitelnou cenu," varoval Guterres. Svět se podle něj bude oteplovat a stávat nebezpečným rychleji, než se kdy pokládalo za možné. Emise oxidu uhličitého budou muset od příštího roku začít klesat, pokud mají zůstat cíle pařížské klimatické dohody na dosah. "Potřebujeme větší ctižádost, více solidarity a více naléhavosti," vyzval Portugalec.

COP25 ve španělské metropoli zasedá od 2. prosince a skončí tento pátek. Tématem je boj s klimatickými změnami a detaily týkající se realizace pařížské klimatické dohody z roku 2015. Ta má za cíl udržet vzestup průměrné globální teploty co nejvíce pod dvěma stupni Celsia, pokud možno na 1,5 stupni v porovnání s teplotou v předindustriálním období. Zachování současných podmínek by ovšem podle vědců mohlo znamenat oteplení do konce tohoto století až o tři stupně Celsia.

Zdroj: ČTK
Další zprávy