Je na Marsu život? S vodou roste šance, nalezení jezera na rudé planetě je skvělý objev, říká vědec

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
26. 7. 2018 15:50
Objev solného jezera na Marsu podle Petra Brože z Geofyzikálního ústavu AV ČR přesně zapadá do naší představy, že na rudé planetě kdysi bylo obrovské množství vody. "Existence kapalné vody splňuje jednu podmínku nutnou pro vznik života. Neplatí však, že objev vody rovná se život," upozorňuje vědec v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Na Marsu je kapalná voda. „Jezero" se slanou vodou objevila italská vesmírná agentura | Video: ESA

Ve středu vědci z Evropské vesmírné agentury (ESA) zveřejnili studii dokazující, že na Marsu je pod povrchem jezero se slanou kapalnou vodou. O jak velký objev vlastně jde?

Je to naprosto skvělý objev a na první pohled se zdá, že má poměrně velký dopad.

My máme spoustu důkazů o tom, že na Marsu kdysi kapalná voda existovala. Když se podíváte na mapu Marsu, zjistíte, že se na řadě míst na jeho povrchu nacházejí praskliny, ze kterých se zjevně něco vyvalilo a vyteklo, a tím vznikly rozsáhlé říční kanály. Jsou třeba sto kilometrů široké a tisíc kilometrů dlouhé. Všechno nám napovídá, že se pod povrchem Marsu muselo v minulosti nacházet obrovské množství vody.

Objev jezera přesně zapadá do naší představy, že tam byly rozsáhlé oblasti s vodou. Je to další střípek do skládačky.

Jak k objevu došlo?

Italští kolegové objevili vrstvu pod povrchem Marsu, která má zvláštní reflektivní vlastnosti, když je zkoumána pomocí penetračního radaru. Problematické ale je, že měření nám přímo neukázalo existenci kapalné vody. Když to mám říct zjednodušeně, tak ji nikdy nikdo neviděl.

Kolem Marsu obíhá sonda s radarem a ta vysílá vlny, které dopadají na povrch planety. Jsou schopné částečně pronikat pod povrch. A když narazí na materiál, který je odrazí, sonda odraženou vlnu změří. Teď vědci zjistili, že na Marsu je vrstva, která má jiné odrazové vlastnosti než okolní horniny. Anomálii vysvětlují tím, že se na povrchu musí nacházet nějaká jiná látka.

Na základě jejich výzkumu se zdá, že nejpravděpodobněji jde o kapalnou vodu obohacenou o soli. Není to ale naprosto jednoznačné.

Co bude následovat? Jak se bude při dokazování vody na Marsu postupovat?

Jsou v zásadě dvě metody, jak dokázat, že na Marsu skutečně slané jezero je. První z nich je udělat seizmickou síť v blízkosti jezera a na základě šíření seizmických vln dokázat, že se tam nachází kapalina, protože některé z vln kapalinou neprocházejí.

Druhý způsob by byl jezero navrtat, čehož zatím nejsme schopni. V blízké budoucnosti, řekněme v příštích 20 letech, bude vůbec těžké dokázat, jestli se tam to jezero skutečně nachází.

Jezero s vodou našel radar Marsis z planetární sondy Mars Express Evropské vesmírné agentury (ESA), která obíhá kolem rudé planety na její oběžné dráze od roku 2003. Přímo na Marsu má přitom v současnosti americká NASA robotické vozítko Curiosity. Jak je možné, že to nic nenašlo?

Představte si, že máte dvě vozítka a chcete zjistit, jestli se na povrchu Země nachází voda. Jedno pošlete do pouště Gobi a druhé do Sahary. Pak ale získáte pocit, že celá Země je pouštní planetou. Zato sonda, která obíhá kolem planety, má tu výhodu, že ji může celou zmapovat a provádět jiný druh měření.

Představte si vozítko jako geologa, který chodí po krajině a má omezený prostor, kam až může dojít. V ruce má kladívko a s ním se snaží zjistit, co se v jeho okolí nachází. Nedokáže už ale říct, co se třeba nachází dva kilometry pod povrchem.

Kdo je Petr Brož?

Mgr Petr Brož, PhD - vědecký pracovník Geofyzikálního Ústavu Akademie věd ČR

Petr Brož, vědecký pracovník na Oddělení geodynamiky Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR, se věnuje výzkumu sopečné činnosti napříč sluneční soustavou. Specializuje se na Mars.

Je laureát Prémie Otto Wichterleho udělované mimořádně kvalitním a perspektivním vědeckým pracovníkům Akademie věd ČR do 35 let.

Evropská sonda Mars Express má však na své palubě nástroje, kterými může zkoumat rozsáhlé oblasti a může se podívat i trochu pod povrch planety. Vozítka na Marsu mají jiný úkol než sonda na oběžné dráze. Planetární výzkum se dělá většinou tak, že se zvolí několik různých druhů sond a dohromady se vytvoří ucelený pohled, jak to tam vypadá.

Jak to tedy na místě, kde byla pravděpodobně objevena voda, vypadá?

Je to oblast, která se nachází blízko jižního pólu, kde je velké množství vodního ledu. To víme díky spektroskopickým měřením z oběžné dráhy. Je to tedy místo, kde bychom předpokládali, že se může stále ještě vyskytovat kapalná voda.

Na pólech panují extrémně nízké teploty, takže vozítko, které by se tam vydalo, aby existenci vody potvrdilo, by poměrně rychle zmrzlo.

Pokud se prokáže, že na Marsu skutečně kapalná voda je, znamená to, že tam může být i život?

To je hrozná zkratka. My víme, že život tak, jak ho známe my, potřebuje ke svému vzniku a rozvoji vodu. A proto předpokládáme, že když i na jiných planetách najdeme vodu, zvýšili jsme šanci, že by se tam případně mohl nacházet nebo vzniknout život. Voda na Marsu tedy tuto šanci zvyšuje.

Existence kapalné vody splňuje jednu podmínku nutnou pro vznik života. Neplatí však, že objev vody rovná se život. Je ale logické se teď ptát, jestli na Marsu život někdy byl nebo zda tam může vzniknout. My například také víme, že na povrchu Marsu kdysi byla sopečná činnost. Máme tyhle základní předpoklady, ale nutně to neznamená, že tam život musel vzniknout.

Urychlí objev výzkum Marsu?

To si nemyslím, protože výzkum těles ve sluneční soustavě vyžaduje dlouhodobé plánování. Například odeslání sondy New Horizons k Plutu stálo jednu generaci vědců, protože se začala projektovat už někdy v 80. letech, ale kolem Pluta proletěla teprve nedávno (v roce 2015 - pozn. red.).

Kdybychom k Marsu chtěli poslat další sondu na základě objevu ESA, trvalo by to dalších 10 až 20 let. Tento objev ale bude mít za následek, že se budeme snažit využít podobnou techniku i na průzkum větších oblastí Marsu.

Pokud je na Marsu voda, což je jedna z podmínek vzniku života, bude se v dalším průzkumu planety pokračovat opatrněji, aby se zabránilo případné kontaminaci?

Na základě objevu tohoto jezera určitě ne, protože je 1,5 kilometru pod povrchem. K Marsu se už teď ale přistupuje velice obezřetně. Na jeho povrchu se nacházejí malinké stružky, které zřejmě vznikají krátkodobým výlevem kapalné vody po povrchu. Je to tedy místo, kde by potenciálně mohla být kapalná voda a kde panují nejpřísnější předpisy takzvané planetární ochrany. Sondy se tam nemají přibližovat, nebo mají procházet sterilizací.

Ke kontaminaci Marsu navíc už došlo. Ač se nám zdá, že létání do vesmíru je čistě lidskou záležitostí, tak to není úplně pravda. Samotná příroda je schopná vysílat hmotu z jednoho tělesa na druhé, například z Marsu na Zemi. Občas se stává, že když dopadne asteroid na povrch nějaké planety, vyvrhne do okolního prostoru materiál z jejího povrchu a ten může doletět k jiné planetě a přistát na ní.

Na Zemi máme třeba 100 až 120 úlomků, o kterých se domníváme, že pocházejí z Marsu. Úplně stejným způsobem Země musela někdy dávno kontaminovat Mars. Takže k této kontaminaci, které se tolik bojíme, už muselo historicky dojít.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 50 minutami

Merkelová podpořila na mítinku svého stranického kolegu Lascheta, varovala před levicovou vládou

Německá dosluhující kancléřka Angela Merkelová na mítinku ve Stralsundu osobně podpořila svého stranického kolegu z konzervativní unie CDU/CSU Armina Lascheta, který se chce po nedělních parlamentních volbách postavit do čela Německa. Ústředním tématem setkání s voliči, při kterém vydatně pršelo, bylo varování před levicovým obratem Německa, který by mohl nastat v případě vítězství sociálnědemokratického kandidáta Olafa Scholze.

"Budeme se muset vrátit k řádným financím," prohlásila Merkelová s tím, že Německo má nyní nadměrné výdaje kvůli následkům pandemie nemoci covid-19. Masivní podpora k udržení pracovních míst vedla k velkému zadlužení. Pokud by volby vyhrál Scholz a do vlády pozval vedle Zelených také postkomunistickou Levici, rozpočtové hospodaření by podle kancléřky do pořádku nedal.

Laschet před koalicí sociálních demokratů, Zelených a Levice varuje opakovaně, podle něho by to znamenalo politické zemětřesení. Před politickým obratem země doleva varoval i Michael Sack, konkurent sociálnědemokratické premiérky Meklenburska-Předního Pomořanska Manuely Schwesigové. V této spolkové zemi se v neděli vedle parlamentních voleb konají i zemské volby, do kterých konzervativce vede Sack.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

České fotbalistky deklasovaly doma v kvalifikaci MS Kypr

České fotbalistky deklasovaly ve druhém kvalifikačním utkání o postup na mistrovství světa v roce 2023 na domácím hřišti Kypr 8:0 a dostaly se se čtyřmi body do čela neúplné tabulky skupiny C. Andrea Stašková s Lucií Martínkovou daly v Liberci dvě branky, po jedné přidaly Kamila Dubcová, Tereza Krejčiříková, Klára Cvrčková a jeden gól byl vlastní.

Osmigólovým vítězstvím vyrovnaly svěřenkyně trenéra Karla Rady výhru nad Ázerbájdžánem z kvalifikace MS ze srpna 2010. Jejich rekordním triumfem je vítězství 12:0 nad Litvou z roku 1997.

Ve druhém duelu skupiny C se dnes od 20:45 představí favorizované Nizozemky na hřišti Islandu.

České reprezentantky chtěly v Liberci navázat na úspěšný úvod kvalifikace, kdy v prvním zápase remizovaly na hřišti obhájkyň stříbra a úřadujících evropských šampionek z Nizozemska 1:1. Proti kyperskému outsiderovi se dostaly do vedení už v 9. minutě, kdy povedenou týmovou akci zakončila Stašková.

O tři minuty později se podařilo Češkám náskok zvýšit poté, co si centr Szewieczkové srazila do vlastní brány Charalambusová. Radův výběr dál udával tempo hry a v úvodní půlhodině se prosadila i důrazně dorážející Dubcová. Do přestávky se trefila po přihrávce Staškové tvrdou střelou také Krejčiříková.

Také ve druhé části Češky dominovaly a po dvou přesných hlavičkách Martínkové a další trefě Staškové se dostaly do vedení o sedm gólů. Konečný stav zpečetila ve třetí minutě nastaveného času střídající Cvrčková. Dvacetiletá útočnice dosáhla premiérové branky při prvním startu v národním dresu.

Na mistrovství světa, které budou v roce 2023 společně hostit Austrálie a Nový Zéland, z Evropy přímo postoupí devět vítězů kvalifikačních skupin, celky z druhých míst čeká baráž. Radovy svěřenkyně usilují o premiérovou účast na velkém turnaji.

Utkání skupiny C kvalifikace mistrovství světa 2023 fotbalistek v Liberci:

ČR - Kypr 8:0 (4:0)

Branky: 9. a 63. Stašková, 56. a 65. Martínková, 12. vlastní Charalambusová, 26. Dubcová, 42. Krejčiříková, 90.+3 Cvrčková.

Sestava ČR: Votíková - Šlajsová (71. Ringelová), Bertholdová, Necidová, Bartoňová (57. Mrázová) - Krejčíříková (58. Bužková), Cahynová, Dubcová - Stašková, Martínková (71. Cvrčková), Szewieczková (57. Chlastáková). Trenér: Rada.

Zdroj: ČTK
Další zprávy