reklama
 
 

Severní Korea testuje další rakety. Je svět opravdu na prahu nové jaderné války? Otázky a odpovědi

14. 9. 2017
Severní Korea vypálila v pátek ráno místního času další raketu. Přeletěla přes japonský ostrov Hokkaidó a dopadla do Tichého oceánu asi 2000 kilometrů východně od jeho břehů. Pchongjang svým sousedům i USA dál vyhrožuje jadernými útoky. Totalitní režim severokorejského diktátora Kim Čong-una v těchto krocích nezastavily ani nejnovější sankce Rady bezpečnosti OSN. Jaké zbraně má vlastně k dispozici? Jak úspěšné jsou pokusy Severní Koreje získat jadernou zbraň? A proč na ni nefungují mezinárodní sankce? Projděte si hlavní otázky a odpovědi.
Doporučujeme

Jsou letos jaderné testy Severní Koreje opravdu silnější?

Severní Korea letos začala vůči USA a dalším západním zemím používat mimořádně agresivní slovník.

Otevřeně hrozí jaderným útokem, ať již proti americkým základnám v Tichomoří nebo proti vlastnímu území USA.

Čtvrtého července uskutečnila vůbec první test mezikontinentální střely. Ta dopadla do moře před Korejským poloostrovem.

V pátek 15. září místního času odpálil severokorejský režim raketu z pchjongjangské čtvrti Sunan na severním okraji hlavního města.

Zprávu potvrdila japonská protivzdušná obrana, podle které střela letěla z prostoru pchjongjangského letiště přes japonský ostrov Hokkaidó a dopadla do oceánu asi 2000 kilometrů východně od jeho břehů. 

Ohrožují tyto testy a hrozby reálně Evropu a USA?

Mezikontinentální střela, vypuštěná Severokorejci v červenci, by byla podle expertů schopná doletět až na americkou Aljašku.

Ta vypuštěná v září byla schopná ohrozit minimálně americký tichomořský ostrov Guam. 

Podle francouzských tajných služeb mohou mít navíc Korejci letos k dispozici balistickou střelu schopnou zasáhnout Evropu.

Jak daleko pokročil jaderný program KLDR? 

Severní Korea odstoupila už v roce 2003 od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, takže možnosti účinně monitorovat její jaderný arzenál jsou omezené.

Od roku 2006, kdy s programem nukleárních zbraní začal otec nynějšího diktátora Kim Čong-una, Kim Čong-il, provedla celkem šest jaderných zkoušek.

To, zda počátkem letošního září skutečně odpálila pod zemí v testovacím areálu Punggye-ri vodíkovou pumu, jak tvrdí, se nepodařilo ověřit.

Výbuch o síle 6,3 magnitudy ale zaznamenaly seismologické stanice v řadě zemí světa. Jeho síla tentokrát mnohonásobně převýšila všechny předchozí zkoušky a byla ekvivalentem 100 kilotun TNT.

Západní experti si dlouho mysleli, že režim v Pchjongjangu zprávy o vývoji vlastních jaderných zbraní přehání a jen se svět snaží zastrašovat.

Po sérii letošních testů ale nevylučují, že se KLDR podařilo "miniaturizovat" jadernou nálož do takových rozměrů, aby ji unesla mezikontinentální střela. I když přímý důkaz pro to zatím chybí.

Pro své nejnovější testy použili Severokorejci jak plutonium, tak uran, což by znamenalo další pokrok na cestě získání jaderné zbraně.

Dokážou se západní země proti případnému útoku Severní Koreje bránit?

USA mají poměrně efektivní systém protiletecké obrany, rozdělený do několika zón. Je velmi pravděpodobné, že by drtivou většinu severokorejských střel zastavil.

Washington navíc do Jižní Koreje přesouvá své nejnovější protiraketové systémy THAAD, které by měly potenciální útoky Pchjongjangu zastavit už v zárodku.

Podle vojenských expertů ale mohou kombinace emocí, lidských selhání a nepředvídaných kroků totalitního severokorejského režimu i přesto potenciálně napáchat obrovské škody.

Zvlášť, když jsou ve hře jaderné hlavice a vodíková bomba.

Proč na Severní Koreu nefungují čím dál přísnější mezinárodní sankce? 

Rada bezpečnosti OSN uvalila na Pchjongjang kvůli jeho jadernému programu sankce už devětkrát.

Embarga nejdříve zakazovala dovoz některých druhů vojenského materiálu a luxusního zboží do KLDR. Rozšiřovala taky možnosti inspekcí severokorejských lodí a ničení jakéhokoli nákladu, který by mohl být spojen s jaderným programem Pchjongjangu i jeho vojenským výzkumem.

V listopadu 2016 se mezinárodní sankce proti KLDR rozšířily na dovoz mědi, niklu, zinku a stříbra do země. O pár měsíců později i na uhlí, ocel a olovo. Tvrdě taky omezily zahraniční obchod a vydávání víz.

Většina chudých obyvatel totalitního severokorejského režimu si ale vystačí s životním minimem. Režim Kim Čong-una je zároveň mistrem v utajování finančních toků, které ho drží při životě.

USA chtěly v rámci nejnovějších sankcí OSN úplně omezit dovoz ropy a dalších klíčových surovin do Severní Koreje.

Po nátlaku Ruska a Číny ale musely ustoupit.

Právě tyto země - v čele s Pekingem - jsou označovány za nejbližší tiché spojence totalitní Severní Koreje, které mu umožňují přežít a dál vyvíjet jaderný program.

Severokorejský diktátor Kim Čong-un uspořádal pro své vědce megalomanské setkání, aby si gratulovali k poslednímu pokusu s údajnou vodíkovou pumou. | Video: Reuters |  00:58

Související

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama