


V kokpitu ležel zraněný a celý od krve. Za dveřmi bylo 174 cestujících a letoun mířil do katastrofické situace. Kapitán Smit Machchhar přesto dokázal udělat rozhodující krok: aktivoval mechanismus, který otevřel dveře kokpitu. Podle izraelských představitelů tím umožnil cestujícím a posádce přemoci druhého pilota. Z muže, který se k létání dostal v 19 letech, je nyní hrdina.
Ještě před několika dny neznal kapitána Smita Machchhara mimo letecký svět téměř nikdo. Teď o něm mluví indický premiér Naréndra Módí i izraelský předseda vlády Benjamin Netanjahu.

„Kapitán Smit Machchhar je HRDINA,“ napsal Módí na síti X. Podle něj navzdory vážnému zranění prokázal mimořádnou odvahu a odhodlání chránit životy ostatních.
Pilot se nyní úspěšně zotavuje v nemocnici v saúdskoarabském Tabúku.
Právě tam musel být ve středu odkloněn let FlyDubai mířící ze Spojených arabských emirátů do Izraele. Podle izraelských představitelů se během letu odehrál útok, který mohl skončit katastrofou.
Druhý pilot kapitána Machchhara pobodal ve snaze se s letadlem zřítit.
Machchhar byl vážně zraněn, přesto podle izraelských představitelů dokázal v kokpitu aktivovat mechanismus pro otevření dveří. A tím se situace změnila.
Do kokpitu se tak dostali cestující a členové posádky, kteří druhého pilota přemohli. O přistání se následně postarali dva další piloti FlyDubai, kteří shodou okolností cestovali na palubě jako pasažéři.
Machchhar přitom není podle agentury Reuters žádným nováčkem, který by se ocitl za kniplem náhodou. Je zkušeným kapitánem Boeingu 737 a během přibližně patnáctileté kariéry nalétal téměř 9750 hodin.
K létání se ale dostal překvapivě pozdě. Jako dítě o kariéře pilota nesnil. Po střední škole začal studovat textilní inženýrství. Chtěl pokračovat v rodinném podnikání. Později se věnoval také managementu na Welingkar Institute of Management v Bombaji.

A právě tam se v devatenácti letech poprvé setkal s letectvím. Byla za tím zdánlivě obyčejná přednáška. Pro Machchhara ale znamenala zásadní obrat.
„Na rozdíl od mnoha jiných budoucích pilotů nebylo létání mým dětským snem. Přišlo do mého života až mnohem později,“ řekl v rozhovoru z roku 2025.
Pak už nebylo cesty zpět. Odjel na Nový Zéland, absolvoval pilotní výcvik a nastoupil k indické společnosti SpiceJet. Strávil u ní jedenáct let. Postupně se stal kapitánem a instruktorem, který pomáhal s výcvikem dalších pilotů. V roce 2022 přešel ke společnosti FlyDubai.
Na jeho příběhu je přitom pozoruhodné ještě něco jiného. Přestože strávil v kokpitu tisíce hodin, mimo něj o létání příliš mluvit nechce.
„Když opustím kokpit nebo letadlo, nechci, aby ten druhý věděl, že jsem pilot. Nechci mluvit o letectví,“ řekl.
Letecká uniforma podle něj znamenala jediné, práci. A tu je potřeba udělat pořádně. Během kariéry několikrát změnil trasu letu kvůli zdravotním problémům cestujících. Jindy raději odložil odlet kvůli technickým problémům, které mohly vypadat jako maličkosti.

Jeho přístup vystihovala jediná věta: „Zpoždění není můj problém. Chci hlavně, abyste z letadla odcházeli po svých.“
Teď se tato věta připomíná v úplně jiném kontextu. Na palubě letu FlyDubai totiž nešlo o zpoždění ani o technickou závadu. Podle izraelských představitelů šlo o situaci, při níž byl bezprostředně ohrožen život všech 174 lidí na palubě.
Kapitán Machchhar skončil v nemocnici, letadlo ale bezpečně přistálo. A z nenápadného pilota, který se k létání dostal náhodou jako devatenáctiletý student textilního inženýrství, se během jediného letu stal muž, kterého dnes zná celý svět a v Indii i Izraeli ho označují za hrdinu.