Je 24. června, den po hlasování o Brexitu. Co se bude dít po britském "skoku do tmy"

Zahraničí Alastair Macdonald (Reuters), Zahraničí
3. 6. 2016 6:09
Reportér agentury Reuters sestavil zajímavou cestovní mapu. Na základě rozhovorů s mnoha unijními úředníky a diplomaty v Bruselu se pokouší předpovědět, co se bude dít v případě, že se Britové rozhodnou z EU vystoupit.
Brexit
Brexit | Foto: Reuters, Aktuálně.cz

Brusel/Londýn - Brusel, pátek 24. června ráno. Hlasy jsou sečteny. Britové se vyslovili ke svému členství v EU. A rozhodli, že Unii opustí.

Není to tak dávno, co se tento scénář jevil jako krajně nereálný. Teď s ním však evropští lídři zcela vážně počítají. I když se v duchu modlí, aby se tak nikdy nestalo.

Dobře utajované schůzky, konané na mnoha místech kontinentu, odhalují velkou nejistotu, jež panuje v řadách vrcholných politiků. Potvrzují to diplomaté a úředníci, obeznámení s jejich obsahem.

Nikdo totiž neví, co bude po případném Brexitu, o němž britský premiér David Cameron hovoří jako o "skoku do tmy", následovat. O nic menší starosti v nich ale nevyvolává ani představa, že Britové v Unii zůstanou – a budou se i nadále chovat tak, jak doposud.

Reportér agentury Reuters sestavil jakousi předběžnou cestovní mapu. Scénář toho, co se bude dít bezprostředně po referendu o Brexitu.

Vychází přitom z diskusí s mnoha unijními diplomaty a vysokými úředníky, z nichž se jen málokdo odvažuje promluvit veřejně. Ze strachu, co dalšího by to mohlo v Británii způsobit.

Den první, pátek 24. června.

Tři R: rozčarování, respekt... a rozhodnutí pokračovat dál

Volební místnosti v Británii se zavřely v deset hodin večer. Výsledek referenda po celonočním sčítání hlasů by měl být oznámen přibližně v okamžiku, kdy nad Bruselem vysvitne slunce. Před třemi dny se zrovna znovu začalo přiklánět k rovníku.

Vedle samotného výsledku hlasování existuje hned několik velkých neznámých.

Britský premiér Cameron slíbil, že pokud jeho země vystoupí z Unie, oznámí to EU "okamžitě". Přesto to může trvat několik dní.

Pokud jako politik, který podporoval setrvání své země v Unii, prohraje, bude se ho názorově rozdělená Konzervativní strana snažit přimět k rezignaci. Může tak ale učinit i v případě, že referendum vyhraje.

Finanční trhy budou reagovat velmi nervózně. Nepomůže ani to, že britská centrální banka, Evropská centrální banka i jejich spojenci na globální úrovni mají připraveny nouzové scénáře, jak libru a euro co nejlépe ochránit před šokem, který jim způsobí Brexit.

Následují společná prohlášení zakladatelských zemí Unie, Německa a Francie, a řady evropských institucí. Zní v nich trojice manter, začínajících na písmeno R: rozčarování z toho, že EU přichází o téměř pětinu svého ekonomického výkonu, vojenské síly a globálního vlivu. Respekt vůči svobodnému rozhodnutí britského lidu. A rozhodnutí pokračovat i přesto v procesu evropské integrace.

"The show must go on," (Představení musí pokračovat), jak to formuloval jeden unijní představitel.

V prohlášeních evropských lídrů se může objevit ještě jedno poselství, začínající na písmeno R. "Represe" zní moc bojovně, tak to nazvěme odvetou.

Britové by si to ale neměli brát osobně. Varování před strastmi, které čekají ty, kdo Unii právě opouští, bude adresováno těm, kdo by je případně chtěli následovat. "U sebe doma to nezkoušejte," nechal se v souvislosti s takovou možností slyšet jeden významný evropský diplomat.

Někdo může zareagovat také tím, že začne Brity demonstrativně nesnášet.

Někteří politici zajisté pocítí úlevu, i když to na sobě nenechají znát. Ve Francii si kupříkladu leckdo dělal starosti s tím, co přijde, pokud budou Britové dál "házet klacky pod nohy" snahám o federalizaci Evropy a tlačit na posílení volného trhu.

Den třetí, neděle 26. června.

Stoupenci EU v jednom šiku pod unijní vlajkou

Po oznámení Brexitu svolá podle zdrojů, důvěrně obeznámených se současnou náladou v Bruselu, předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker naléhavou schůzku "rady starších", osmadvaceti unijních komisařů včetně Brita Jonathana Hilla.

Komise zodpovídá za to, aby rozvod Londýna a Unie proběhl náležitou formou.

Unijní představitelé trvají na tom, že v případě Brexitu neexistuje žádný "plán B". Připomínán je v této souvislosti postoj, který EU zaujala loni - na vrcholu řecké dluhové krize. Právě díky němu se podařilo zabránit tzv. Grexitu, byť až na poslední chvíli.

Připraven bude i speciální tým "hasičů", sestávající z unijních expertů a právníků. "Základem myšlenky je to, abychom byli na pondělí ve všech ohledech připraveni," řekl jeden z unijních představitelů.

Začátkem nového týdne budou chtít investoři na globálních finančních trzích i voliči vědět, kam nyní směřují Británie a EU. Můžeme očekávat, že obě strany přijdou s ujištěními, že mají zájem na konání řádných vyjednávání, ačkoliv na firmy, stejně jako na občany, to žádný bezprostřední dopad mít nebude.

Den pátý, úterý 28. června.

"Davide, končíš?"

Naplánováno je čtyřiadvacetihodinové jednání představitelů EU. Politická kariéra Davida Camerona je kvůli Brexitu zjevně u konce. Chce ale dál zůstat předsedou konzervativců, dokud si - nyní hluboce rozdělená - strana nezvolí jeho nástupce.

V Bruselu je očekáván u slavnostního oběda. Otázkou zůstává, zda šéfovi summitu Donaldu Tuskovi oznámí, že spouští mechanismus daný článkem 50 smlouvy o Unii, právním základem odchodu Britů z EU.

V Londýně se ti, kdo zemi povedou po Brexitu, mohou snažit hrát o čas.

Dokud Británie oficiálně neoznámí, jak bude postupovat dál, EU bude přešlapovat na místě. Ačkoliv budou mnozí trvat na tom, že nejsou rozhodně naplánovány žádné další rozhovory s cílem udržet Brity v jakémsi volném svazku s Unií.

Pokud by vyhrál Cameron, Unie na summitu rychle prodiskutuje balíček reforem, který si prosadil v březnu. Tedy to, aby Británie získala v rámci uprchlické krize zvláštní status.

Den šestý, středa 29. června.

"Počkej prosím venku, Davide."

Druhý den summitu (pokud dojde na Brexit) budou představitelé sedmadvaceti evropských zemí jednat bez účasti Camerona – na toto schéma si Britové budou muset zvyknout. Pro rozhovory věnované odchodu členské země z EU stanoví článek 50 unijní smlouvy dvouletý limit.

EU bude muset ve svém rozpočtu zaplnit díru po Britech a nově definovat práva milionů Evropanů žijících v Británii, jakož i poddaných Jejího Veličenstva, přebývajících trvale na kontinentu.

Evropští lídři, zejména Německo a Francie, možná přijdou s okázalou demonstrací jednoty směrem k další integraci. Rozdíly v pohledu na věc mezi Berlínem a Paříží, jak řídit dále eurozónu, podle všeho vyloučí nějaké zásadní rozhodnutí ještě předtím, než se v obou zemích budou v roce 2017 konat parlamentní volby.

Oživena bude zřejmě myšlenka užší spolupráce ve vojenské oblasti, které euroskeptičtí Britové už dále nebudou moci bránit. Na agendě summitu je i diskuse o dalekosáhlých změnách bezpečnostní politiky EU.

Další iniciativy, vedené s cílem zabránit nástupu francouzské krajní pravice k moci po volbách v roce 2017, mohou zahrnovat podporu vytváření nových pracovních míst, zejména pro mladé lidi.

"Ať už dojde k Brexitu, nebo ne, musíme zvážit, co přijde potom," řekl agentuře Reuters francouzský ministr financí Michel Sapin. "Francie se k tomu vyjádří. Německo to od nás očekává. Musíme… spolupracovat a od francouzsko-německé iniciativy neodrazovat druhé."

Evropská rada bude muset Evropskou komisi vybavit mandátem pro vyjednávání.

Někteří lidé v Británii jsou přesvědčeni, že vyjednávání spojená s Brexitem budou trvat déle než dva roky. Něco takového však předpokládá, že se na prodloužení limitu EU názorově shodne, což v Bruselu očekává jen málokdo.

Někteří také navrhují, aby rozhovory o budoucích obchodních vztazích s Británií probíhaly současně s jednáním o Brexitu. Juncker to ale nedávno vyloučil. "Až po dvou letech zahájíme rozhovory, budeme mít před sebou čistý stůl," řekl.

Den sedmý a dny další.

Nic se nezmění (a přitom se změní všechno). Zdravíme Estonsko

Evropské právo bude po Brexitu v Británii platit ještě dva roky. Britští europoslanci budou během těchto dvou let stále zasedat v europarlamentu, Hill zůstane členem Evropské komise, tisíce Britů budou dále pracovat pro unijní instituce a britští ministři se budou účastnit zasedání Evropské rady.

Jejich hlas však už nebude mít žádnou váhu. Británie navíc uvažuje o tom, že se v případě Brexitu zřekne předsednictví Unie, naplánovaného na druhou polovinu roku 2017.

Estonsko zaujme její místo a bude Unii předsedat o půl roku dříve. Mimochodem - vůbec poprvé.

Někteří politici se obávají, že bude vyvíjen mohutný tlak na to, aby britští europoslanci neměli možnost zasahovat do formulování evropských zákonů. A aby byl Hill, Cameronův člověk, zbaven důležitého portfolia komisaře pro finanční stabilitu, finanční služby a kapitálový trh.

Ať už dopadne britské referendum jakkoli, EU se bude muset zabývat dalším námětem, uloženým kvůli obavám, že by jeho projednávání mohlo ještě více odcizit britské voliče, dočasně k ledu. Totiž pravidly, jak ještě více šetřit elektrickou energií a snížit mimo jiné výkon toustovačů a varných konvic.

Na pořad dne se dostane i to, jak politiku EU ovlivní švýcarské referendum o přistěhovalcích a odmítnutí obchodní dohody s Ukrajinou, proti němuž se vyslovili nizozemští voliči, nemluvě o vyjednávání o novém sedmiletém rozpočtu EU.

Zůstane-li Británie v EU, někteří politici, zejména ve Francii, se bojí nových britských snah o uvolnění unijního trhu a omezení regulací. Jiný pochybují o tom, že Cameron - pokud tohle všechno politicky přežije - bude mít chuť se angažovat na straně EU, vzhledem k tomu, jak bude po referendu klesat popularita Konzervativní strany.

Vztah mezi Brity a EU po referendu je totiž velkou neznámou. Mnozí unijní lídři se obávají euroskeptických voličů ve svých vlastních zemích. Jsou proto rozhodnuti zabránit Británii, aby měla přístup na obchodní a finanční trhy Unie, pokud odmítne poskytnout pracovníkům z EU stejná práva, jaká mají doma.

"Všechna práva a svobody, jaké máme, nebo nic" – takový je přístup těchto politiků k volnému pohybu zboží, služeb a osob, definovanému na základě unijních zákonů.

Jiní jsou ještě striktnější: "Když opustit Unii, tak se vším všudy," říkají.

Nové obchodní bariéry by ovšem poškodily ekonomiky na obou stranách barikády.

EU se každopádně obává, že "politické" dopady případného dominového efektu by v dlouhodobém ohledu byly zdrcující. Brexit by totiž prolomil tabu. Juncker v tomto ohledu říká: "Pokud si další, inspirovaní britským příkladem, budou chtít pootevřít zadní vrátka, zažijeme příval referend a evropský projekt tím zbavíme vší důvěryhodnosti."

Na konci cesty?

Evropští lídři mají na stole ještě další náměty, které mohou odvádět jejich pozornost při vyjednávání s Brity. Totiž Rusko, euro, tvorbu pracovních míst a uprchlíky.

I Londýn může mít jiné priority, v neposlední řadě to, jak zabránit eurofilním Skotům, aby nezopakovali referendum o nezávislosti.

V Bruselu panuje nicméně shoda v tom, že Brity čekají v budoucnosti těžké zkoušky. A že se po dvou letech vyjednávání s EU budou snažit najít cestu zpět do lůna Unie.

Znovu prý začnou posilovat obchodní vztahy se svými evropskými partnery, a proto budou schopni v lecčems ustoupit. Ať už v otázce migrace pracovníků z členských zemí EU, či příspěvků do společného unijního rozpočtu, za čímž ovšem chtějí britští voliči udělat jednou provždy tlustou čáru.

Unijní diplomaté nicméně v postoji Britů nevylučují žádný překvapivý zvrat.

Unijní zákony hovoří jasnou řečí. Řadě evropských lídrů, včetně německé kancléřky Angely Merkelové, se však myšlenka, že by Britové EU opustili, příčí. A budou hledat cesty, jak je v Unii udržet. Ať už referendum 23. června dopadne jakkoli.

"Zabouchne Merkelová Britům skutečně dveře jednou provždy před nosem?" nadhodil jeden unijní diplomat. "V Bruselu se zdá být všechno jasné. V politice ale nikdy neříkejme nikdy."

 

Právě se děje

Další zprávy