


Německá vláda hledá způsob, jak v krizové situaci obejít vlastní spolkové země. Berlín se totiž obává, že vítězství krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) v blížících se volbách ve východoněmeckých zemích by mohlo ohrozit přesuny vojsk NATO při případném konfliktu s Ruskem. Vznikají proto plány, které by Berlínu umožnily zemské vlády obejít.

Německo je kvůli své poloze někdy označováno za „kruhový objezd NATO“. Většina aliančních posil směřujících na východ Evropy by totiž v případě krize projížděla právě přes jeho území.
Berlín se tak obává, že případné vítězství AfD v zářijových zemských volbách v Sasku-Anhaltsku a Meklenbursku-Předním Pomořansku by mohlo ohrozit možné přesuny NATO.
V obou spolkových zemích má AfD, která je často kritizována za své postoje k Moskvě, výraznou podporu a průzkumy jí přisuzují až kolem čtyřiceti procent hlasů. Vláda kancléře Friedricha Merze složená z konzervativní unie CDU/CSU a středolevé SPD si naopak v průzkumech vede nezvykle slabě.
Pokud by AfD dosáhla drtivého vítězství a získala dostatek mandátů, mohla by teoreticky vytvořit svou první zemskou vládu a obejít takzvanou „protipožární zeď“ (Brandmauer) – tedy závazek tradičních stran netvořit s AfD koalice ani jí nepomáhat k získání klíčových funkcí. Strana by tak mohla v těchto spolkových zemích převzít kontrolu nad vnitřní bezpečností, policií i dalšími oblastmi.
Zemské vlády přitom rozhodují i o celé řadě praktických záležitostí, bez nichž se vojenské transporty neobejdou. Vydávají povolení pro těžké kolony, koordinují práci policie a zajišťují dopravu i přednost armádním transportům na místních komunikacích. I administrativní průtahy by podle německých bezpečnostních představitelů mohly znamenat citelné zdržení.
Podle informací britského deníku The Telegraph proto německá vláda připravuje mechanismy, které by umožnily obejít rozhodování případných „zrádcovských“ zemských vlád odmítajících spolupráci. Cílem je zajistit, aby přes Německo mohly spojenecké jednotky a vojenská technika na východní křídlo NATO proudit bez průtahů a zároveň ochránit klíčovou infrastrukturu a důležitý personál.
Podle zdrojů ze západních obranných kruhů, na které se The Telegraph odvolává, existují obavy, že by se Rusko v případě konfliktu snažilo NATO oslabit také politicky.
„Pro Putina možná ani není hlavním cílem vojensky porazit NATO, protože to je velká výzva. Pokud ale dokáže najít politické trhliny uvnitř aliance a ještě je prohloubit, je to nejkratší cesta k jejímu oslabení,“ řekl listu zdroj.
Podobně situaci hodnotí i německý poslanec vládní CDU a bývalý plukovník Bundeswehru Roderich Kiesewetter. Podle něj Kreml dlouhodobě usiluje o to, aby se z Německa stal „nespolehlivý logistický uzel“.
K možnému vítězství AfD dodal, že „klíčovou otázkou je, jak obejít spolkovou zemi, která nebude respektovat federální princip, aniž bychom porušili ústavu“. Ta totiž zaručuje rozsáhlou samostatnost spolkových zemí. Potvrdil zároveň, že ministerstvo vnitra připravuje krizové scénáře pro takový případ.
Podle jeho slov se zvažuje například možnost, že by sousední spolkové země převzaly ochranu důležité infrastruktury a personálu od „vzpurných“ vlád, píše The Telegraph.
Existenci těchto plánů potvrdil i vysoce postavený politik CDU Tobias Krull, místopředseda výboru zemského parlamentu pro vnitřní záležitosti v Sasku-Anhaltsku. Podle listu uvedl, že „probíhají úvahy o tom, co by bylo možné udělat pro obejití zemské vlády v případě, že by AfD vládla sama“.
Ministerstva vnitra ani spravedlnosti se k věci nevyjádřila, píše The Telegraph.
Jakmile by se objevily známky toho, že Rusko připravuje útok na území NATO, aktivoval by se alianční logistický plán Reinforcement and Sustainment Network (RSN), tedy systém pro rychlé přesuny posil a zásob napříč Evropou. Ten má umožnit rychlé přesuny sil v případě krize a posílit schopnost NATO reagovat i odstrašit případného protivníka.
I v takové situaci by však nadále platila mírová pravidla, podle kterých přesun vojáků, tanků, houfnic nebo raket přes Evropu vyžaduje diplomatická i celní povolení. Řada klíčových transportních tras vede přes Německo a spolupráce zemských úřadů je proto zásadní, informuje The Telegraph.
Současně by vstoupily v platnost předem uzavřené smlouvy se soukromými firmami zajišťujícími přepravu vojáků a techniky. Zemské i místní úřady by měly usnadnit přesuny po silnicích a železniční dopravci by vojenským transportům poskytli přednost.
Teprve poté, co by byla logistická síť připravena a dokončena veškerá administrativa, mohli by velitelé NATO zahájit pět až šest týdnů trvající přesun vojáků a techniky na východní křídlo Aliance.
Německá civilní kontrarozvědka BfV označila AfD za pravicově extremistickou organizaci ohrožující demokratický řád. Strana se proti tomuto rozhodnutí brání u soudu, rozsudek se očekává letos.
Ministr obrany Boris Pistorius už dříve připustil, že případné zemské vlády vedené AfD by mohly být z bezpečnostních důvodů vyloučeny z některých zpravodajských briefingů kvůli obavám z jejich vazeb na Kreml.



Dva tankery emirátské státní ropné společnosti ADNOC se v pátek staly cílem útoku, když proplouvaly Hormuzským průlivem. Podle emirátské agentury WAM to firma uvedla s tím, že při incidentu nebyl nikdo zraněn a situace je nyní pod kontrolou. Ministerstvo zahraničí Spojených arabských emirátů v prohlášení zveřejněném na síti X z útoku obvinilo Írán.



V Londýně v pátek nalezli tělo 41letého Jasona Ardaye, který minulý týden opustil profesorský post na Cambridgeské univerzitě kvůli obvinění z plagiátorství částí své disertace. S odvoláním na britská média to napsala agentura AFP.



Plavec Miroslav Knedla se stal v Paříži mistrem Evropy v závodě na 50 metrů znak a slaví životní úspěch. Časem 24,11 vylepšil o osm setin svůj český rekord z rozplaveb a napodobil Barboru Seemanovou, která ve čtvrtek ovládla kraulařskou dvoustovku.



Karsten Warholm získal v Birminghamu čtvrtý evropský titul v řadě na 400 metrů překážek a časem 46,63 překonal rekord šampionátu. Nadia Battoclettiová obhájila zlato na 10 000 metrů a jako první žena podruhé za sebou ovládla na ME obě vytrvalecké tratě.



Když ukrajinská zpravodajská služba nedávno rozebrala nejnovější ruskou střelu S-71M, našla uvnitř čip od americké firmy Nvidia. Součástka, která v Americe pohání civilní roboty a drony, nyní pomáhá ruským zbraním vyhledávat a ničit ukrajinské cíle.