„Ukrajina se připravuje na nadcházející zimu a potřebuje veškerou podporu, kterou jí můžeme poskytnout,“ napsal finský prezident Alexander Stubb, když oznamoval další balíček vojenské pomoci Ukrajině. „Ukrajinu podporujeme proto, že je to morálně správné, a také proto, že jde o bezpečnost celé Evropy — a tedy i o bezpečnost samotného Finska,“ zdůraznil.
Nový balíček vojenské pomoci má hodnotu skoro 300 milionů eur. Jde už o 34. finskou zásilku napadené zemi. Celková hodnota finské pomoci Ukrajině tím vzrostla na 3,6 miliardy eur.
Finsko tentokrát reaguje na konkrétní potřeby ukrajinské armády. Část materiálu pochází přímo z vojenských skladů, další vybavení – včetně bezpilotních a robotických systémů – Helsinky objednaly přímo u domácích zbrojovek. Přesné složení Finové tají, ale pravděpodobně v něm budou i tolik potřebné prostředky protivzdušné obrany.
Podoba finské pomoci se za čtyři roky války výrazně změnila. Na začátku roku 2022 Finsko posílalo především helmy, neprůstřelné vesty, munici a protitankové zbraně. Už v létě přibyly minomety Krh 85/92, protiletadlové kanony ItK 61, tedy finské licenční kopie sovětských ZU-23, a obrněné transportéry Sisu XA-185.
Od roku 2023 se na seznamu objevila těžší technika. Finsko Ukrajině dodalo děla ráží 152 a 130 milimetrů, samohybné houfnice 2S1 Gvozdika a šest odminovacích tanků Leopard 2R, které poskytlo v rámci mezinárodní „obrněné koalice“. Helsinky přitom část dodávek z bezpečnostních důvodů veřejně nepotvrzují. Jejich přítomnost na Ukrajině tak analytici často odhalí až díky záběrům přímo z bojiště.
Finská vláda svou podporu zdůvodňuje nejen solidaritou s napadenou zemí. Pomoc Ukrajině podle ní představuje morální povinnost, ale také investici do bezpečnosti celé Evropy – a tedy i samotného Finska. Země má ostatně s Ruskem více než 1300 kilometrů dlouhou hranici a po desetiletích vojenské neutrality vstoupila v roce 2023 do NATO.
V rámci severských zemí však Finsko zdaleka nepatří mezi největší podporovatele Ukrajiny. Dánsko od začátku války poskytlo Kyjevu vojenskou pomoc v hodnotě přes 9,7 miliardy eur a v poměru k velikosti své ekonomiky dlouhodobě patří k nejštědřejším spojencům. Jeho vojenská podpora přesahuje tři procenta HDP.
Švédsko od roku 2022 poslalo Ukrajině pomoc za přibližně sedm miliard eur. Ještě výrazněji letos vystupuje Norsko, které díky příjmům z těžby ropy a zemního plynu vyčlenilo v rámci dlouhodobého programu Nansen na vojenskou pomoc Ukrajině šest miliard eur. Za jediný rok tak Oslo na obranu Ukrajiny plánuje vydat více, než kolik Finsko poskytlo za celou dobu války.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
„Šikanózní,“ uvedl ČEZ k rozhodnutí lucemburského soudu zablokovat její podíly
Lucemburský soud zablokoval kvůli kauze Diag Human podíly české polostátní energetické firmy ČEZ v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet.
ŽIVĚ První povolební dohody jsou na světě. V některých městech už je jasno, jinde přišel zvrat
Po komunálních volbách se začínají formovat první koalice. V Plzni už se strany dohodly na pokračování dosavadní spolupráce, zatímco v Pardubicích STAN odstoupilo z jednání s vítězným ANO. Sledujte povolební dění v našem online přenosu.
Dům kongresmanky pročesali federální agenti. "Nenechám se umlčet," uvedla Omarová
Federální agenti v pondělí v rámci trestního vyšetřování provedli domovní prohlídku u demokratické členky americké Sněmovny reprezentantů Ilhan Omarové. Politička, která je ostrou kritičkou amerického prezidenta Donalda Trumpa, prohlídku označila za zastrašování a uvedla, že se nenechá umlčet.
Díky Trumpovi může Rusko plně obnovit export nafty, tvrdí Kreml
Dohoda s americkým prezidentem Donaldem Trumpem umožní Rusku obnovit do konce roku vývoz motorové nafty na úroveň mezi třemi miliony a 3,5 milionu tun měsíčně, tedy jako před útokem na Ukrajinu. V rozhovoru se státní televizí Rossija 24 to v pondělí večer uvedl ministr energetiky a místopředseda vlády Alexandr Novak.
ŽIVĚ Útok na kteréhokoli člena NATO by byl marný, varoval Rusko vrchní velitel aliance
Jakýkoliv útok Ruska na člena Severoatlantické aliance by byl zcela marný. Podle agentur to v pondělí uvedl vrchní velitel sil Severoatlantické aliance v Evropě (SACEUR) Alexus Grynkewich, který na bezpečnostní konferenci ve Varšavě představil svou takzvanou teorii vítězství. NATO je podle něj odhodláno bránit se, bojovat a znemožnit nepříteli dosáhnout jeho cílů.