


„Ukrajina se připravuje na nadcházející zimu a potřebuje veškerou podporu, kterou jí můžeme poskytnout,“ napsal finský prezident Alexander Stubb, když oznamoval další balíček vojenské pomoci Ukrajině. „Ukrajinu podporujeme proto, že je to morálně správné, a také proto, že jde o bezpečnost celé Evropy — a tedy i o bezpečnost samotného Finska,“ zdůraznil.

Nový balíček vojenské pomoci má hodnotu skoro 300 milionů eur. Jde už o 34. finskou zásilku napadené zemi. Celková hodnota finské pomoci Ukrajině tím vzrostla na 3,6 miliardy eur.
Finsko tentokrát reaguje na konkrétní potřeby ukrajinské armády. Část materiálu pochází přímo z vojenských skladů, další vybavení – včetně bezpilotních a robotických systémů – Helsinky objednaly přímo u domácích zbrojovek. Přesné složení Finové tají, ale pravděpodobně v něm budou i tolik potřebné prostředky protivzdušné obrany.
Podoba finské pomoci se za čtyři roky války výrazně změnila. Na začátku roku 2022 Finsko posílalo především helmy, neprůstřelné vesty, munici a protitankové zbraně. Už v létě přibyly minomety Krh 85/92, protiletadlové kanony ItK 61, tedy finské licenční kopie sovětských ZU-23, a obrněné transportéry Sisu XA-185.
Od roku 2023 se na seznamu objevila těžší technika. Finsko Ukrajině dodalo děla ráží 152 a 130 milimetrů, samohybné houfnice 2S1 Gvozdika a šest odminovacích tanků Leopard 2R, které poskytlo v rámci mezinárodní „obrněné koalice“. Helsinky přitom část dodávek z bezpečnostních důvodů veřejně nepotvrzují. Jejich přítomnost na Ukrajině tak analytici často odhalí až díky záběrům přímo z bojiště.
Finská vláda svou podporu zdůvodňuje nejen solidaritou s napadenou zemí. Pomoc Ukrajině podle ní představuje morální povinnost, ale také investici do bezpečnosti celé Evropy – a tedy i samotného Finska. Země má ostatně s Ruskem více než 1300 kilometrů dlouhou hranici a po desetiletích vojenské neutrality vstoupila v roce 2023 do NATO.
V rámci severských zemí však Finsko zdaleka nepatří mezi největší podporovatele Ukrajiny. Dánsko od začátku války poskytlo Kyjevu vojenskou pomoc v hodnotě přes 9,7 miliardy eur a v poměru k velikosti své ekonomiky dlouhodobě patří k nejštědřejším spojencům. Jeho vojenská podpora přesahuje tři procenta HDP.
Švédsko od roku 2022 poslalo Ukrajině pomoc za přibližně sedm miliard eur. Ještě výrazněji letos vystupuje Norsko, které díky příjmům z těžby ropy a zemního plynu vyčlenilo v rámci dlouhodobého programu Nansen na vojenskou pomoc Ukrajině šest miliard eur. Za jediný rok tak Oslo na obranu Ukrajiny plánuje vydat více, než kolik Finsko poskytlo za celou dobu války.



Zkritizovala Donalda Trumpa i domácí kritiky pomoci Ukrajině a připomněla osud pražského jara 1968. Italská premiérka Giorgia Meloniová se v parlamentu opět projevila jako klíčový protiruský jestřáb. Na sociálních sítích jí vzápětí poděkoval Volodymyr Zelenskyj. Energická šéfka italské vlády naopak rozzuřila mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Mariji Zacharovovou.



Spojené státy omezily v minulých dnech Ukrajině využívání družicového systému Starshield na přímý pokyn Bílého domu. Napsala to v pátek agentura Reuters s odvoláním na dva americké činitele. Ukrajinští představitelé si tento týden stěžovali na omezení systému využívaného například k navádění dronů, ve čtvrtek se však už podle nich jeho činnost zlepšila.



Dokumentární film o největším hudebním comebacku posledních let, společenské drama režiséra Zvjaginceva, které získalo ocenění z Cannes, koncert jednoho z největších jazzových talentů dneška, legendární filmový muzikál Dáma na kolejích na prknech Fidlovačky nebo rozsáhlá výstava svérázné francouzské výtvarnice, jež zkoumá identitu, gender i emoce.



Tři žáci ve věku pět, osm a 11 let a jeden učitel zemřeli po čtvrteční střelbě na základní škole ve městě Bend v americkém státě Oregon, informovala místní policie. Mrtvý je i šestnáctiletý střelec, kterého zastřelil jeden z místních lidí. Další dva zraněné převezly sanitky do nemocnic, uvádí americká média.


