Jazyky uměl, ale nevěděli jsme, co si vlastně myslí. Jaký dojem zanechal Babiš v EU

Kateřina Šafaříková Kateřina Šafaříková
16. 12. 2021 12:19
Francouz Eric Maurice dělal několikrát rozhovor s Andrejem Babišem. A pokud by měl končícího českého premiéra, který nyní absolvuje svůj poslední evropský summit v Bruselu, definovat, použil by přídavné jméno "nepolapitelný". 
Andrej Babiš na summitu Evropské rady v Bruselu.
Andrej Babiš na summitu Evropské rady v Bruselu. | Foto: Reuters

Jako příklad tento bývalý šéfredaktor portálu EUobserver uvádí Babišovo setkání se zahraničními novináři v Bruselu po jeho schůzce s tehdejším šéfem komise Jeanem-Claudem Junckerem v lednu 2018. Tehdy byl  novopečený předseda české vlády nováčkem mezi evropskými premiéry a byl o něj zájem. V atriu sídla komise na něj čekal chumel reportérů.

"Zeptal jsem se ho, jak blízko má k Miloši Zemanovi, který tehdy slavil znovuzvolení po boku lídra krajní pravice Tomia Okamury," popisuje Eric Maurice, dnes analytik v bruselském institutu Fondation Robert Schuman. "Babiš mi odpověděl: 'Je to můj prezident, ale na večírky k sobě domů nebo na oslavu narozenin mě nezve'."

Končící premiér, kterého ve funkci vystřídá Petr Fiala z ODS, se podle něj zapsal jako názorově nezařaditelný politik. "Nikdy neřekl nic, co by ho ukázalo jako konzervativce nebo liberála, člověka levice nebo pravice. Jeho pozice nikdy nebyly úplně jasné," vysvětluje Maurice a dodává, že má "vynikající francouzštinu a němčinu i výbornou angličtinu". Jeho nečitelnost tedy nebyla otázkou možné jazykové bariéry. "Spíš si myslím, že záměrně kličkoval a nic neříkal, aby nebylo zřejmé, co si vlastně myslí. Nebo aby zakryl, že si nemyslí nic," dodává Francouz. 

Vztah mezi Prahou a Bruselem zaměstnával poslední roky konflikt zájmů českého premiéra kvůli jeho holdingu Agrofert, jak ho potvrdil evropský audit. Řešili jej čeští i evropští úředníci, kauzu opakovaně probírali europoslanci. Mezi ostatními lídry sedmadvacítky ale věc nerezonovala. Tvrdí to alespoň bývalý belgický novinář, který po roce 2019 zakotvil v evropských institucích a jednání politiků na jejich vrcholných schůzkách sleduje.

"Premiéři si nevybírají svoje partnery. V soukromí si možná o Babišově podnikání mysleli svoje, ale tady v Bruselu kolem stolu to nebylo téma," uvádí pro Aktuálně.cz nyní vysoce postavený euroúředník, který si nepřál být jmenován, protože není oprávněn mluvit s tiskem. Doplňuje, že i jiní politici byli doma na štíru se zákonem a Babišův případ "zapadal do tohoto kontextu", byť se setrváváním ve funkci navzdory trestnímu stíhání byl v Evropě jediný.

Byznysmen Babiš

Co ale Babiše podle něj okamžitě odlišovalo od ostatních lídrů členských zemí EU, byl fakt, že do politiky přišel ze soukromého sektoru. "Bylo to na něm vidět. Mluvil jako byznysmen. Šel rovnou k věci, ve vyjadřování byl tvrdší než ostatní, pomáhal si čísly," zmiňuje Belgičan.

Podle něj se ale ne vždycky Babišovi podařilo sdělit, co chtěl. Na říjnovém summitu EU několik hodin blokoval dohodu, protože chtěl, aby Evropská komise zjistila, jestli za vysoké ceny emisních povolenek v Evropě nemohou spekulanti na trhu. "Pořád dokola opakoval 'korupce, manipulace, podvodníci'. Nepředložil ale žádný racionální argument, proč by to tak mělo být," popisuje.

V rozporu s veřejným vyzdvihováním visegrádské čtyřky v Česku se Babiš v uzavřeném kruhu evropských lídrů nijak nebil za Poláky nebo Maďary. "Názorově byl zřejmě blíž Orbánovi než slovenskému premiérovi, nesnažil se ale polsko-maďarský spor s komisí nějak rozdmýchávat ve svůj prospěch. Držel se v tom zpátky, alespoň tady," dodává Belgičan.

Bruselský zpravodaj agentury TASR Jaromír Novák potvrzuje, že Babiš Visegrád "venku" příliš netlačil. "Při příchodech na vrcholné schůzky říkal, že se sešel s (nizozemským premiérem) Markem Ruttem, že mluvil s (francouzským prezidentem) Macronem. Dával najevo, že patří k liberální politické rodině, záleželo mu na tom," podotýká slovenský novinář. "Proto mě překvapilo, když se pak před vašimi volbami spojil s Viktorem Orbánem. Zjevně říkal venku něco jiného než doma," míní Novák.

Celkově si slovenský žurnalista prý nemůže na Babiše stěžovat. Možná i kvůli svojí jazykové vybavenosti se v Bruselu novinářům nevyhýbal, přestože mnozí se ptali i na jeho konflikt zájmů. "Rád se u reportérů vždycky na chvíli zastavil. Vtipkoval, audit zlehčoval," pokračuje Novák. "Nám Babišova přístupnost vyhovovala. Když nám slovenský premiér zrušil tiskovku, což třeba Robert Fico dělal často, chodili jsme na Babišovu," doplňuje.

Evropa musí prosperovat

Sám odcházející premiér pro deník Aktuálně.cz vzpomíná, jak se na svůj první summit v roli šéfa české vlády před čtyřmi lety těšil. "Požádal jsem pana prezidenta, aby jmenoval naši vládu den před konáním summitu, protože jsem na něm chtěl za každou cenu osobně být. Je to nejdůležitější místo pro Česko, kde můžeme prosazovat naše národní zájmy a já si myslím, že za ty čtyři roky jsme jich prosadili dost. Dovezli jsme až 1000 miliard," tvrdí Babiš a zmiňuje, jak v Bruselu například odmítl povinné kvóty na přijímání migrantů.

Že by teď v opozici Evropskou unii více kritizoval, podle svých slov neplánuje. Připouští ale, že by v institucích měly nastat změny. "Samozřejmě mám velký zájem na tom, aby Evropa prosperovala. Akorát mě mrzí to, že Evropská rada nemá tu roli, kterou by měla mít. Měla by se scházet každý měsíc a být dominantnější než Evropská komise, která uplatňuje svůj politický vliv přes peníze," nastiňuje Babiš s tím, že ekonomičtí konkurenti Evropy jako Čína, Rusko i USA "jsou v tomto směru akčnější".

 

Právě se děje

Další zprávy