Jaroslaw Kaczyński vystoupal do vlády po smolenských rakvích, tvrdí polský spisovatel

Jan Gazdík Jan Gazdík
10. 4. 2020 7:18
Přesně před deseti lety u Smolenska havaroval polský letoun, zemřelo všech 96 lidí na palubě včetně polského prezidenta Lecha Kaczyńského. Vládní delegace mířila uctít památku obětí katyňského masakru v roce 1940. Polský novinář a spisovatel Maciej Bernatt-Reszczyński v rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje národní trauma z obou tragických událostí.
Foto: ČTK

Před deseti lety havaroval u ruského Smolenska polský letoun Tu-154 s vládní delegací v čele s prezidentem Lechem Kaczyńským. Zahynulo navíc i kompletní velení polské armády. Tragédii pak provázely silné emoce, předsudky i nenávist. Už to pominulo?

Jde o strašlivou a nešťastnou souhru náhod, že vládní letoun havaroval s polskými elitami zrovna nedaleko Katyně. Jakkoliv tragická, avšak prozaická, letecká katastrofa se přeměnila v něco neuvěřitelného. V jeden okamžik tak do sebe narazily katyňská legenda se současnou nekompromisní a tvrdou politikou Polska.

Víte, já letěl před dvaceti lety na padesátiletou pietní vzpomínku v Katyni do Smolenska stejným vládním speciálem. Tehdy ještě s polským exilovým prezidentem Ryszardem Kaczorowským, který při onom tragickém letu před deseti lety ve Smolensku zahynul. A proč o tom hovořím? Na palubě stroje bylo při tom mém letu velmi veselo, vládl tam euforický zmatek, každý mohl do kokpitu. I tehdy se tam, stejně jako před deseti lety při tom nešťastném letu, pilo.

Tu-154 odstartovalo v ten tragický den (10. dubna 2010) s hodinovým zpožděním, protože se čekalo na prezidenta Lecha Kaczyńského. Piloti letounu neměli na tomto typu nalétaný potřebný počet hodin. A připomínám i to, že na smolenském letišti se nemělo v nepříznivých klimatických podmínkách, které tam tehdy vládly, v žádném případě přistávat. Za katastrofu tedy nemohl ani Stalin, ani Putin - ale jen my.

Následovalo pak to, co už jednou v minulosti: jasná fakta přebilo bolestivé trauma z Katyně a v jisté míře i fanatismus.

Jak tahle deset let stará tragédie ovlivnila Polsko?

Předseda polské strany Právo a spravedlnost Jaroslaw Kaczynski.
Předseda polské strany Právo a spravedlnost Jaroslaw Kaczynski. | Foto: Reuters

Jaroslaw Kaczyński, nynější předseda strany Právo a spravedlnost, vystoupal do vlády po smolenských rakvích. A nemyslím to vůbec jako urážku či výčitku. Smolenskou katastrofu chápu jako nesmírně silnou událost, která otřásla Polskem, měla obrovský vliv na polskou společnost a která Jaroslawa Kaczyńského vynesla k moci. Nic víc a nic míň.

Vraťme se ke katyňskému masakru v roce 1940, při kterém Sověti zavraždili 22 tisíc polských vojáků, policistů, lékařů, soudců či inženýrů. Jak tato tragédie ovlivnila Poláky, jejich mentalitu a vztah k Rusku?

Vlastně tu jde o jakési dvě fáze vlivu tohoto neštěstí na Poláky. Trauma z tohoto obludného vraždění se v Polácích zakořenilo tak hluboko zejména proto - a to je ta druhá fáze -, že Katyň obestíraly po mnohá léta lži a zamlčování pravdy o tom, co se tam v dubnu a květnu 1940 odehrálo. O Katyni se nemohlo až do pádu komunistického režimu mluvit. A tento zákaz katyňskou legendu a trauma z ní ještě posiloval, gradoval. Stejně jako legendu varšavského povstání proti hitlerovcům, o němž se také nemohlo mluvit. Katyň má ovšem pro Poláky i velký symbolický význam.

Jak to myslíte?

Byla pouhým vrcholem ledovce toho, jak si Sovětský svaz podrobil Polsko na začátku druhé světové války. Sověti například vysídlili z území jimi okupovaného východního Polska až milion a půl Poláků. Vraždění v Katyni a dalších táborech bylo tedy něco strašného, ale je to jen ten nejviditelnější důkaz porobení Polska Sovětským svazem.

Víte, hodně Poláků se mnou teď asi nebude souhlasit, ale…

Maciej Bernatt-Reszczyński, polský novinář a spisovatel, který emigroval do Irska. Do roku 2011 působil v BBC. O moderní polské historii napsal čtyři knihy.
Maciej Bernatt-Reszczyński, polský novinář a spisovatel, který emigroval do Irska. Do roku 2011 působil v BBC. O moderní polské historii napsal čtyři knihy. | Foto: Aktuálně.cz

Ano? 

Polsko přišlo v druhé světové válce o šest milionů obyvatel. Katyň tedy je - i přes veškerou tragickou hrůzu, která s ní souvisí - kapkou v moři lidských ztrát Poláků i jejich válečného utrpení.

Problém je ale v tom, že se o této tragédii nesmělo po dlouhá desetiletí mluvit. A když tedy po pádu komunismu už mohlo, vedlo to k dost vyhrocené hysterii. Což ani trochu nesnižuje rozsah katyňské tragédie. Říkám to i proto, že Poláci se na můj vkus až příliš vracejí do historie. A mám-li to říci ostřeji, tak se v ní někdy doslova patlají.

Katyň zkrátka byla, tak jako mnoho událostí v polské i české historii, "zakázaným ovocem". A když už je teď možné toto "ovoce" jíst, měli bychom si dávat velký pozor, abychom se ho nepřejedli a nebylo nám z něj špatně. A Poláci si, bohužel, udělali z Katyně nové náboženství - náboženství z utrpení předků.

K tomu jen poznámku. Pokud lidé neznají historii své země, potom snadno opakuji omyly i tragédie, již se jejich předci dopustili.

Souhlasím. Dnes jsme ostatně v Evropě svědky mnohých těchto nepoučení. A pokud jde o Katyň, někteří polští fanatici nedokážou stále rozlišit mezi represivním stalinským režimem a ruským národem. Stejně jako nelze nenávidět tři generace po druhé světové válce každého Němce, tak ani každého Rusa, jen proto, že Stalin naplánoval vraždění Poláků v Katyni. Tím, že leckdy vidíme ve všech Rusech stále Sověty, děláme přesně to, co ruský prezident (Vladimir Putin).

Polské Centrum dialogu a porozumění zorganizovalo nedávno konferenci, na které se diskutovalo i o tom, aby nebyli všichni Rusové považováni za sovětské stalinovce. Co všechno totiž dokáže historický fanatismus, je dnes vidět právě v Rusku. Vězní tam například už dva roky člověka, který prohlásil, že Rusové napadli v roce 1939 Polsko.

Ruský prezident Putin toleruje, aby se ve veřejném prostoru mluvilo o tom, že v Katyni to bylo možná jinak, že nebyli vražděni jen Poláci, ale i Rusové. I proto se v Moskvě hovoří o obnovení exhumací v Katyni. A to jen proto, aby se se tam našly ostatky Sovětů. Má to jediný smysl: odvést pozornost od jediného viníka masakru - sovětského stalinského režimu.

Přesto je ale asi důležité o katyňské tragédii hovořit, ne? Stále žijí přímí potomci katyňského vraždění.

Historie je pro nás důležitá jen tehdy, když nás připraví na budoucnost. Jestli je ale jediným poučením z Katyně to, že všichni Rusové jsou zlí, tak je to pro nás nejhorší možná lekce. Katyň vypovídá hlavně o tom, čeho všeho jsou lidé schopni v daném - v tomto případě stalinském - režimu či systému.

I proto je dobré si uvědomit, že Stalin byl nejenom diktátorem, ale podle dnešních měřítek i nesmírně oblíbeným populistou. Všichni ho v Rusku velmi milovali. Rodiče mně vyprávěli, že když Stalin v březnu 1953 zemřel, Poláci žalem plakali a modlili se za spásu jeho duše. Oblíbení populisté vládnou v některých zemích znovu - to by pro nás mělo být varováním, lekcí, z níž bychom se měli poučit.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Brémy podlehly Frankfurtu 0:3, Pavlenka inkasoval po 342 minutách

Fotbalisté Brém v dohrávce 24. kola německé ligy podlehli Frankfurtu 0:3 a zůstali na předposledním místě tabulky. Brankář Jiří Pavlenka byl v bundeslize překonán po 342 minutách, celý zápas za domácí Werder odehrál i krajní obránce Theodor Gebre Selassie.

Brémy prohrály poprvé po třech ligových zápasech a ztrácí dva body na šestnáctý Düsseldorf, který drží barážovou pozici. Eintracht zvítězil podruhé za sebou a poskočil na 11. příčku.

Domácí si v úvodním poločase vytvořili víc nebezpečných šancí než soupeř, ale brankář Trapp zneškodnil dalekonosnou ránu Klaasena nebo Selkeho pokus z úhlu.

Druhé dějství jasně patřilo Frankfurtu. V 61. minutě si na Kostičův centr naskočil Silva a přesnou hlavičkou překonal Pavlenku. Reprezentační gólman podruhé inkasoval v 81. minutě z rohu od nepokrytého Ilsankera a hostující náhradník ještě v poslední minutě uzavřel skóre hlavou.

Hráči Werderu potvrdili pozici nejhoršího domácího týmu německé ligy, v aktuální sezoně na Weserstadionu ze 14 utkání získali pouhých šest bodů a vyhráli jen v září nad Augsburgem (3:2).

před 5 hodinami

V případě Maddie McCannové, jež zmizela před třinácti lety, je podezřelý Němec

Němečtí vyšetřovatelé podezřívají z vraždy britské dívky Maddie McCannové, která zmizela před 13 lety při rodinné dovolené v Portugalsku, 43letého muže z Německa. Vyšetřování otevřelo státní zastupitelství v Braunschweigu, informoval dnes Spolkový kriminální úřad. Podezřelý, který byl už v minulosti podle agentury DPA vícekrát trestán kvůli sexuálním deliktům i na dětech, si v současnosti odpykává víceletý trest ve vězení.

Tehdy tříletá Madeleine McCannová zmizela v květnu 2007 z apartmánu v turistickém komplexu v Praia da Luz u jihoportugalského města Lagos v regionu Algarve. Její rodiče byli tehdy na večeři v blízké restauraci. O osud dívenky se zajímala média na celém světě. 

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Anderson, Ozon, McQueen. Festival v Cannes zveřejnil výběr filmů pro letošní ročník

Nové filmy amerického režiséra Wese Andersona, francouzského Françoise Ozona či britského Steva McQueena jsou součástí oficiálního výběru 56 snímků pro letošní ročník mezinárodního filmového festivalu v Cannes. Filmový svátek se letos v květnu nekonal kvůli koronavirové pandemii, pro snímky je ale zařazení na jeho program prestižním oceněním, uvedla agentura AFP. Žádný český film se do výběru neprobojoval.

Na seznamu oficiálního výběru se nachází Andersonův film The French Dispatch (Francouzská spojka), Ozonův Eté 85 (Léto 85), britský filmař Steve McQueen má ve výběru snímky hned dva - Lovers Rock (Skála milenců) a Mangrove (Mangrovník).

Žádný český film v letošním oficiálním výběru festivalu nefiguruje. Ze zemí střední a východní Evropy zde mají své zástupce pouze Litva (film Soumrak režiséra Šarunase Bartase) a Bulharsko (snímek Únor od režiséra Kamena Kaleva).

Zdroj: ČTK
Další zprávy