Johannesburg - Jihoafričané dnes rozhodují o složení nového parlamentu a nepřímo i o příštím prezidentovi, kterého si poslanci ze svých řad vyberou.
K volbám se zaregistrovalo rekordních 23 miliónů oprávněných voličů, z nichž mnozí tvořili fronty před volebními místnostmi, jichž je v zemi téměř dvacet tisíc, už od časného rána.
Přestože o vítězi prakticky nikdo nepochybuje, nabízí dnešní hlasování zřejmě největší drama od roku 1994, kdy se voleb vůbec poprvé směli zúčastnit všichni občané bez ohledu na barvu pleti.
Očekává se totiž, že si vládnoucí Africký národní kongres (ANC) vůbec poprvé oproti minulým volbám pohorší. Otázkou je jen o kolik křesel. Těsný souboj se pak očekává zejména o pozici druhé nejsilnější strany v zemi, a tedy hlavní opoziční síly v parlamentu.
Nová konkurence
Většina předvolebních průzkumů přisuzovala ANC podporu 60-66 procent voličů. Minule přitom tento hegemon jihoafrické politiky, jehož dominanci zlí jazykové označují za prosté nahrazení někdejšího bílého nacionalismu za jeho černou obdobu, získal téměř 70 procent.
Ve hře tedy není o nic méně než dvoutřetinová parlamentní většina, která dosud ANC (alespoň teoreticky) umožňovala měnit ústavu dle libosti.
Pravděpodobnost, že toto privilegium nejmocnější strana v zemi ztratí, posiluje fakt, že v dnešních volbách čelí nezvykle silné konkurenci.
Vedle dosud hlavní opoziční strany Demokratická aliance (DA), jež reprezentuje především zájmy bílé menšiny v zemi, je tu i nováček jihoafrické politické scény - strana Lidový kongres (COPE), jež vznikla odštěpením skupiny nespokojenců z ANC, a má potenciál oslovit všechny vrstvy multietnické jihoafrické společnosti.
Coby volebního lídra, a tím pádem i kandidáta na prezidenta (toho následně ze svých řad vybere nový parlament), si COPE poněkud překvapivě vybral na veřejnosti málo známého biskupa metodistické církve Mvumeho Dandalu.
Podle analytiků se tím chce před voliči prezentovat jako morálně bezúhonná alternativa vůči skandály stíhanému ANC v čele s někdejším viceprezidentem Jacobem Zumou, nad nímž se ještě počátkem měsíce jako Damoklův meč vznášela hrozba (opakovaného) obvinění z korupce, podvodů, vydírání, praní špinavých peněz a daňových úniků.
Prezident z lidu
Zuma sice nakonec stíhán nebude, jelikož ale soudnímu procesu zabránila spíše technická pochybení na straně prokuratury než nedostatek důkazů o jeho pochybných aktivitách, pro řadu lidí zůstává těžko stravitelným kandidátem na hlavu státu.
A nic na tom zřejmě nezmění ani požehnání, jehož se mu na posledním předvolebním mítinku uplynulou neděli dostalo od největší morální autority v zemi, exprezidenta Nelsona Mandely.
Na rozdíl od Mandely i jeho dvou následovníků v čele státu (Thabo Mbekiho a Kgalemy Motlantheho) totiž Zuma není uhlazeným intelektuálem s hladkým vystupováním, ale mužem z lidu, jemuž nebylo dopřáno vychodit ani základní školu, a číst a psát se prý naučil až v dospělosti.
Více než jeho možných faux pas se ale investoři obávají možného výrazného vybočení vládní politiky vlevo, neboť Zuma je za své zvolení do čela ANC před rokem a půl vděčný především svým spojencům ze spřízněného Kongresu jihoafrických odborových svazů (COSATU) a Jihoafrické komunistické strany (SACP).