Sem rakety KLDR doletí. Japonsku chybí armáda, nechce ale už spoléhat na Američany

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
26. 2. 2019 17:59
Ve středu se ve Vietnamu koná druhý summit Spojených států a Severní Koreje. Donalda Trumpa a Kim Čong-una bude sledovat celý svět. Pro jednu zemi, která leží v bezprostřední blízkosti KLDR, jde ale o víc. Japonsko na americké vyjednávání spoléhá. Od konce druhé světové války nemá vlastní armádu a veškerá jeho bezpečnost je v rukou USA.
Šinzo Abe na vojenské základně Hjakuri.
Šinzo Abe na vojenské základně Hjakuri. | Foto: Reuters

Tokio (od naší zpravodajky) - Před budovou ministerstva obrany v Tokiu vlaje vedle japonské vlajky i americká. Pod nimi stojí zástup uniformovaných hudebníků. Armádní kapela zrovna zkouší a nádvořím se line melodie americké národní hymny. Kolem Spojených států se točí i následné proslovy ministerských poradců a úředníků v zasedací místnosti o několik pater výše.

První dojem neklame. Řeší-li se v Japonsku národní bezpečnosti, vše je pod taktovkou USA. Tak to ukládá japonská ústava už od konce druhé světové války a tak to také skutečně funguje. Garantem japonské obrany je americká armáda.

Nic na tom nemění ani fakt, že Spojené státy jsou daleko, zatímco Japonsko leží v bezprostřední blízkosti jaderných testů diktátora Kim Čong-una.

Když před dvěma lety provedla Severní Korea testy mezikontinentálních balistických raket, varovala, že je jimi schopná zasáhnout i americké území. Reálně ale vyděsila obyvatele japonského ostrova Hokkaidó.

Raketa Hwasong-12 urazila přes 3000 kilometrů, a než dopadla do Tichého oceánu, přeletěla nad Japonskem. Spustila sirény, zastavila dopravu a na několik minut se dostala do mimořádného zpravodajství na všech místních televizních obrazovkách. Premiér Šinzó Abe se nechal slyšet, že šlo o "vážné a smrtelné ohrožení země".

Útok raketami nehrozí

Že by se podobná akce opakovala, není moc pravděpodobné. Podle Alice Kizekové z Ústavu mezinárodních vztahů, která se věnuje bezpečnostním otázkám v Asii, šlo o akci, kterou by si KLDR znovu nedovolila. "Bylo by to příliš nerozvážné a Kimovi by to jen uškodilo. Už tenkrát šlo podle mě o ne moc promyšlenou akci, která ale byla efektivní, dost lidí to znervóznilo," myslí si.

Japonské síly sebeobrany

Od konce druhé světové války budovalo Japonsko své ozbrojené síly jako čistě obranné. Japonské síly sebeobrany vznikly v roce 1954 a řídí je ministerstvo obrany. Přestože jde o čtvrtou největší armádu s obrovským rozpočtem, její pravomoci jsou japonskou ústavou velmi omezené. Slouží na mírových misích OSN nebo pomáhá v zahraničí po přírodních katastrofách.

V posledních letech ale v Japonsku roste vůle po změně ústavy, která by zemi dovolila mít regulérní armádu se všemi pravomocemi. Premiér Šinzó Abe se snaží tuto změnu v brzké době prosadit.

Severní Korea přesto dodnes zůstává pro japonskou bezpečnost největší reálnou hrozbou. Obě země jsou od sebe vzdušnou čarou vzdálené jen něco málo přes tisíc kilometrů. Na jedné straně stojí uzavřená a silně militarizovaná země s jaderným arzenálem a nebezpečným vůdcem v čele, na straně druhé Japonsko, které ani nedisponuje vlastní armádou.

V Japonsku jsou ale desítky tisíc amerických vojáků na několika základnách. V případě jedné podobné základny - na americkém tichomořském ostrově Guam - Severokorejci ještě před dvěma roky vyhrožovali, že bude terčem jejich raket.

Nicméně od doby, co nad Japonskem střela přeletěla, se vztahy mezi USA a KLDR poměrně razantně proměnily. Z úplného dna, kdy si americký prezident a severokorejský vůdce vyhrožovali na Twitteru, se obě země dostaly až k osobnímu setkání a potřesení rukou obou nejvyšších státníků. Ve středu se v Hanoji Donald Trump s Kim Čong-unem sejde už podruhé. Poprvé to bylo loni v červnu v Singapuru.

Američané Japonsko zklamali

A zatímco v Tokiu ministerstvo obrany vysvětluje skupince zahraničních novinářů, že se současná vláda zamýšlí nad tím, jestli nebylo příliš naivní se po válce vzdát armády, hrozbu jménem Severní Korea ve Vietnamu opět řeší Spojené státy.

Současné japonské vládě to ale přestává stačit. "Co se týče prvního summitu, žádná změna po něm nenastala. Ohledně denuklearizace jsme poměrně pesimističtí," vysvětluje úředník z japonského ministerstva obrany. Ten se shoduje i s názory odborníků.

Také řada amerických médií hodnotila loňský summit spíše jako symbolický. Jedním z jeho výsledků bylo, že KLDR slíbila, že začne pracovat na odstranění jaderných zbraní z Korejského poloostrova. Žádný termín ale stanoven nebyl.

"Reálné dopady summit na státy v regionu neměl," doplňuje Kizeková s tím, že ani není jisté, jestli Donald Trump své kroky směrem ke KLDR s Japonskem vůbec konzultuje. "Japonci se cítí být na druhé koleji. Proto v zemi roste skupina lidí, kteří by rádi změnili ústavu a vybudovali armádu."

Podle ní ale Japonci nejspíš nepůjdou do bilaterárních rozhovorů s KLDR. "Japonci nemají v Koreji z historických důvodů moc dobré jméno, Severokorejci budou vždycky raději vyjednávat s Čínou," dodává odbornice.

Video: Kim Čong-un cestuje ve svém slavném vlaku

Kim Čong-un přijel vlakem na návštěvu Číny | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 19 minutami

"Zlej Kája" se kvalifikoval na mistrovství světa

Český profesionální šipkař Karel Sedláček, přezdívaný "Zlej Kája", si v prosinci zahraje na mistrovství světa.

V posledním kvalifikačním turnaji vyřadil postupně tři soupeře a na elitním dostaveníčku si zahází podruhé v kariéře. Rowbyho-Johna Rodrigueze smetl výsledkem 6:0, Nizozemce Benita van de Pase 6:2 a Nizozemce Jana Dekkera 7:2. 

Mistrovství světa se koná od 15. prosince v londýnském Alexandra Palace. 

před 1 hodinou

Soud ve Štrasburku připustil klimatickou žalobu na 33 zemí, včetně Česka

Za přípustnou označil Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku klimatickou žalobu šesti dětí a mladých lidí z Portugalska, kterou podali na 33 zemí včetně Česka. Informovala o tom agentura DPA, podle které tak padla první velká překážka ve snaze přimět evropské vlády ke zlepšení boje proti klimatickým změnám. Žalobu podala skupina, jejíž nejmladší člence je teprve osm let, v září. Žalované státy se k ní budou muset vyjádřit do konce února příštího roku.

"Cílem žaloby je získat právně závazné rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, který bude po vládách v Evropě vyžadovat, aby podnikly potřebné naléhavé kroky a zastavily klimatickou krizi," stojí na stránkách věnovaných žalobě.

Šestice mladých lidí z portugalského hlavního města Lisabonu a z města Leiria a jeho okolí, kterým je od osmi do 21 let, podala žalobu v reakci na ničivé požáry v roce 2017, při kterých v jihoevropské zemi zemřelo přes 120 lidí. Vědci podle stěžovatelů potvrdili, že klimatické změny hrály při vzniku a šíření požárů roli.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Pražští radní nesouhlasí se změnou územního plánu k nové ranveji na letišti

Pražští radní nedoporučili změnu územního plánu nutnou pro stavbu nové ranveje, kterou plánuje státem vlastněné ruzyňské letiště. Změna byla původně navržena ke schválení, radní však většinou hlasů byli pro nedoporučující stanovisko. O změnách s konečnou platností rozhodne zastupitelstvo. S výstavbou paralelní dráhy chce letiště začít zhruba za pět let.

Nová ranvej má doplnit stávající, a tím navýšit kapacitu až na 30 milionů cestujících ročně. Loni jich terminály na Ruzyni odbavily rekordních 17,8 milionu, což bylo podle zástupců letiště na hraně kapacity. Letos kvůli koronaviru provoz klesl na minimum. Podle dřívějších plánů by letiště chtělo získat stavební povolení ke stavbě v roce 2025 a stavbu dokončit o tři roky později. Náklady jsou odhadovány na zhruba devět miliard korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy