Sem rakety KLDR doletí. Japonsku chybí armáda, nechce ale už spoléhat na Američany

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
26. 2. 2019 17:59
Ve středu se ve Vietnamu koná druhý summit Spojených států a Severní Koreje. Donalda Trumpa a Kim Čong-una bude sledovat celý svět. Pro jednu zemi, která leží v bezprostřední blízkosti KLDR, jde ale o víc. Japonsko na americké vyjednávání spoléhá. Od konce druhé světové války nemá vlastní armádu a veškerá jeho bezpečnost je v rukou USA.
Šinzo Abe na vojenské základně Hjakuri.
Šinzo Abe na vojenské základně Hjakuri. | Foto: Reuters

Tokio (od naší zpravodajky) - Před budovou ministerstva obrany v Tokiu vlaje vedle japonské vlajky i americká. Pod nimi stojí zástup uniformovaných hudebníků. Armádní kapela zrovna zkouší a nádvořím se line melodie americké národní hymny. Kolem Spojených států se točí i následné proslovy ministerských poradců a úředníků v zasedací místnosti o několik pater výše.

První dojem neklame. Řeší-li se v Japonsku národní bezpečnosti, vše je pod taktovkou USA. Tak to ukládá japonská ústava už od konce druhé světové války a tak to také skutečně funguje. Garantem japonské obrany je americká armáda.

Nic na tom nemění ani fakt, že Spojené státy jsou daleko, zatímco Japonsko leží v bezprostřední blízkosti jaderných testů diktátora Kim Čong-una.

Když před dvěma lety provedla Severní Korea testy mezikontinentálních balistických raket, varovala, že je jimi schopná zasáhnout i americké území. Reálně ale vyděsila obyvatele japonského ostrova Hokkaidó.

Raketa Hwasong-12 urazila přes 3000 kilometrů, a než dopadla do Tichého oceánu, přeletěla nad Japonskem. Spustila sirény, zastavila dopravu a na několik minut se dostala do mimořádného zpravodajství na všech místních televizních obrazovkách. Premiér Šinzó Abe se nechal slyšet, že šlo o "vážné a smrtelné ohrožení země".

Útok raketami nehrozí

Že by se podobná akce opakovala, není moc pravděpodobné. Podle Alice Kizekové z Ústavu mezinárodních vztahů, která se věnuje bezpečnostním otázkám v Asii, šlo o akci, kterou by si KLDR znovu nedovolila. "Bylo by to příliš nerozvážné a Kimovi by to jen uškodilo. Už tenkrát šlo podle mě o ne moc promyšlenou akci, která ale byla efektivní, dost lidí to znervóznilo," myslí si.

Japonské síly sebeobrany

Od konce druhé světové války budovalo Japonsko své ozbrojené síly jako čistě obranné. Japonské síly sebeobrany vznikly v roce 1954 a řídí je ministerstvo obrany. Přestože jde o čtvrtou největší armádu s obrovským rozpočtem, její pravomoci jsou japonskou ústavou velmi omezené. Slouží na mírových misích OSN nebo pomáhá v zahraničí po přírodních katastrofách.

V posledních letech ale v Japonsku roste vůle po změně ústavy, která by zemi dovolila mít regulérní armádu se všemi pravomocemi. Premiér Šinzó Abe se snaží tuto změnu v brzké době prosadit.

Severní Korea přesto dodnes zůstává pro japonskou bezpečnost největší reálnou hrozbou. Obě země jsou od sebe vzdušnou čarou vzdálené jen něco málo přes tisíc kilometrů. Na jedné straně stojí uzavřená a silně militarizovaná země s jaderným arzenálem a nebezpečným vůdcem v čele, na straně druhé Japonsko, které ani nedisponuje vlastní armádou.

V Japonsku jsou ale desítky tisíc amerických vojáků na několika základnách. V případě jedné podobné základny - na americkém tichomořském ostrově Guam - Severokorejci ještě před dvěma roky vyhrožovali, že bude terčem jejich raket.

Nicméně od doby, co nad Japonskem střela přeletěla, se vztahy mezi USA a KLDR poměrně razantně proměnily. Z úplného dna, kdy si americký prezident a severokorejský vůdce vyhrožovali na Twitteru, se obě země dostaly až k osobnímu setkání a potřesení rukou obou nejvyšších státníků. Ve středu se v Hanoji Donald Trump s Kim Čong-unem sejde už podruhé. Poprvé to bylo loni v červnu v Singapuru.

Američané Japonsko zklamali

A zatímco v Tokiu ministerstvo obrany vysvětluje skupince zahraničních novinářů, že se současná vláda zamýšlí nad tím, jestli nebylo příliš naivní se po válce vzdát armády, hrozbu jménem Severní Korea ve Vietnamu opět řeší Spojené státy.

Současné japonské vládě to ale přestává stačit. "Co se týče prvního summitu, žádná změna po něm nenastala. Ohledně denuklearizace jsme poměrně pesimističtí," vysvětluje úředník z japonského ministerstva obrany. Ten se shoduje i s názory odborníků.

Také řada amerických médií hodnotila loňský summit spíše jako symbolický. Jedním z jeho výsledků bylo, že KLDR slíbila, že začne pracovat na odstranění jaderných zbraní z Korejského poloostrova. Žádný termín ale stanoven nebyl.

"Reálné dopady summit na státy v regionu neměl," doplňuje Kizeková s tím, že ani není jisté, jestli Donald Trump své kroky směrem ke KLDR s Japonskem vůbec konzultuje. "Japonci se cítí být na druhé koleji. Proto v zemi roste skupina lidí, kteří by rádi změnili ústavu a vybudovali armádu."

Podle ní ale Japonci nejspíš nepůjdou do bilaterárních rozhovorů s KLDR. "Japonci nemají v Koreji z historických důvodů moc dobré jméno, Severokorejci budou vždycky raději vyjednávat s Čínou," dodává odbornice.

Video: Kim Čong-un cestuje ve svém slavném vlaku

Kim Čong-un přijel vlakem na návštěvu Číny | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 7 hodinami

Polská PiS žádá přepočítání hlasů senátních v šesti obvodech, kde její kandidáti neuspěli

Polská vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) v pondělí požádala polský nejvyšší soud o přepočítání hlasů v několika volebních obvodech, kde předminulou neděli neuspěli její kandidáti na senátory poměrně malým rozdílem hlasů. PiS podle televize TVN 24 zatím požádala o přepočítání hlasů v šesti obvodech, kde údajně byla jako neplatná vyřazena část hlasů. V Polsku o půlnoci vyprší čas na námitky stran vůči volbám. PiS si v parlamentních volbách 13. října udržela většinu v dolní komoře parlamentu, Sejmu, ale přišla o většinu právě v senátu, což jí může komplikovat další vládnutí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy