Chtěli nejlepší hry v historii. Radost Japoncům ale zničil covid, říká Čech z Kjóta

Martin Novák Martin Novák
10. 6. 2021 6:12
Každý pořadatel olympijských her slibuje, že právě ty jeho budou v něčem nové, jedinečné, nezapomenutelné. O olympiádě v Tokiu, která začne 23. července, to bezpochyby říci lze. I když ne ve smyslu, v jakém by si Japonci představovali.
Příslušníci bezpečnostních složek trénují 9.června organizaci maratónského olympijského běhu v Sapporu.
Příslušníci bezpečnostních složek trénují 9.června organizaci maratónského olympijského běhu v Sapporu. | Foto: Reuters

Hry budou bez zahraničních diváků a není jisté, jestli tribuny nezůstanou úplně prázdné. O tom, zda alespoň někteří japonští diváci budou moci spatřit sportovce v akci na vlastní oči, se stále nerozhodlo.

Na rozdíl od jiných zemí pandemie koronaviru v Japonsku zatím neustupuje. Země se potýká se čtvrtou vlnou, od loňského jara v asijské zemi zemřelo na covid-19 přes 13 600 lidí a více než tři čtvrtě milionu se jich nakazilo.

Nejsou to sice závratná čísla například ve srovnání s mnoha evropskými zeměmi - včetně České republiky s desetinou obyvatel, kde zemřelo 30 tisíc nemocných a nakazilo se 1,66 milionu lidí. Pořádat ale za takové situace grandiózní podnik, jako jsou olympijské hry, je složité. V Tokiu stále platí mimořádná opatření a maximálně možné omezení kontaktů mezi lidmi.

Organizační výbor už oznámil akreditovaným novinářům, že nebudou mít přístup nikam mimo sportoviště a ubytování. Budou navíc monitorováni přes GPS.

Problémem Japonska je v tuto chvíli nízká proočkovanost. Předsedkyně organizačního výboru Seiko Hašimotová v úterý slíbila, že očkování veškerého personálu, který má na starosti průběh her, začne v polovině června.

Vytrvalost a nezlomnost

Hlasy, že olympiáda se raději měla zrušit, nejsou v zemi ojedinělé. Členka olympijského výboru a bronzová medailistka v judu z her v Soulu v roce 1988 Kaori Jamagučiová tvrdí, že Japonsko bylo k pořádání her dotlačeno.

"Pro koho tato olympiáda bude a o čem? Ztratila smysl a pořádá se jen kvůli samotnému pořádání. Bohužel jsme už propásli možnost ji zrušit," napsala Jamagučiová v komentáři pro agenturu Kjódó.

Předseda neziskové organizace Česko-japonská společnost Ondřej Hýbl mnoho let žil a pracoval v Kjótu, do České republiky se vrátil loni kvůli pandemii koronaviru. Podle něj je v zemi patrné zklamání.

"Japonci se na hry moc těšili a s jejich pověstnou precizností je chtěli udělat absolutně nejlepší v historii. Měl to být zlatý hřeb nového úspěšného a hrdého období, ke kterému směřovaly reformy nastartované premiérem Šinzóem Abem. Po organizační stránce Japonsko chtělo ukázat světu svůj perfekcionismus a pohostinnost," vysvětluje pro Aktuálně.cz.

"V současné situaci ale o ideál usilovat nelze. Lze jen minimalizovat škody a uspořádat něco, co se původnímu plánu nebude ani vzdáleně podobat. Frustrace je značná jak mezi těmi, kteří přesto chtějí hry uspořádat, tak u těch, kteří jsou proti. O rok odložené hry se ale snad nakonec mohou stát symbolem jiných japonských rysů: vytrvalosti a nezlomnosti," dodává Hýbl.

Podpora her půl na půl

Poslední průzkumy dotazující se, zda pořádat, či nepořádat, vyznívají nejednoznačně. V průzkumu televize TBS na začátku června se vyslovilo pro zrušení či odložení olympiády 55 procent lidí. Hry se měly uskutečnit loni v létě, tehdy to však bylo nemyslitelné a někdejší premiér Abe oznámil roční odklad.

Přední japonský virolog a vládní poradce pro otázky pandemie Hitoši Ošitani nyní řekl britskému deníku Times, že měsíc a půl před začátkem sportovního svátku situaci nepovažuje za dobrou.

"Vláda a organizační výbor neustále opakují, že hry budou bezpečné. Ale každý ví, že existuje velké riziko rozšíření infekce jak v Japonsku, tak i ve světě po skončení her. Není možné zajistit stoprocentní bezpečnost," cituje list virologa.

Podle Hýbla k frustraci Japonců přispívá i nespokojenost s tím, jak stát pandemii zvládá.

"Očkování se rozbíhalo velice pomalu, vláda si teď dala za cíl do začátku her naočkovat alespoň čtyřicet až padesát procent populace. V deseti prefekturách včetně Tokia byl prodloužen mimořádný stav do 19. června. O den později má padnout rozhodnutí, jestli hry budou alespoň s účastí japonských diváků. Za téhle situace organizovat olympiádu s radostí a podporou lze opravdu jen těžko. Společnost je v názoru na hry hodně rozdělená, olej do ohně přilévají i některá média. Mezi lidmi, se kterými jsem v kontaktu, je podpora či odmítání her tak půl na půl," říká Hýbl.

Video: Martin Doktor o odkladu olympiády

Odložit olympiádu je dobré rozhodnutí, ale bylo překotné, mohlo proběhnout víc v klidu a stálo by to míň peněz, myslí si sportovní ředitel ČOV. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 3 hodinami

Německá armáda má prvního rabína za více než 100 let

V německé armádě bude po více než 100 letech sloužit vojenský rabín. Zsolt Balla, narozený v Maďarsku, byl do funkce uveden v synagoze v Lipsku. Podle agentury DPA v bundeswehru, který má na 180 000 příslušníků, působí zhruba 300 židů.

Německá vláda v roce 2019 schválila návrh Ústřední rady Židů v Německu na obnovení funkce náboženských poradců pro židy sloužící v ozbrojených silách. "Po desítky let to bylo nemyslitelné a stále to nelze brát jako samozřejmost," řekl šéf hlavní židovské organizace Josef Schuster. "Proto dnes máme všechny důvody být šťastní a vděční," dodal Schuster.

Za 1. světové války za Německo bojovalo mnoho židů a v jeho armádě vykonávaly pastorační službu desítky rabínů. Poté, co se v roce 1933 ujal moci Adolf Hitler, nacisté Židy vyloučili ze všech sfér veřejného života a později jich miliony vyvraždili.

Podle Schustera bude Balla zárukou, že židovští vojáci budou moci v armádě sloužit v souladu se svými náboženskými pravidly a že budou učit i nežidovské vojáky o židovských tradicích a svátcích, což má napomoci při odbourávání předsudků.

Dvaačtyřicetiletý rabín Balla, který byl vysvěcen v roce 2009, řekl, že pociťuje "neuvěřitelný vděk za to, že smí žít v zemi, která se vyrovnává se svou minulostí, ale také se rozhodla jít vpřed a aktivně měnit svět k lepšímu".

Židé tvoří v německé armádě malou menšinu. Zhruba polovina vojáků se hlásí ke křesťanství a muslimů je v bundeswehru přibližně 3000. Dosud v bundeswehru sloužili pouze katoličtí a luteránští kaplani a v plánu je zavedení náboženského poradenství i pro muslimy.

před 4 hodinami

Benátky pokutují neuctivé turisty, Češi se ve městě proháněli na kole

Italské Benátky se potýkají s neotesanými turisty, kteří porušují takzvané "urbánní dekorum", tedy pravidla slušného chování v historickém městě. 

Francouzský turista si vysloužil pokutu ve výši 150 eur (zhruba 3835 korun) za to, že na hlavním benátském kanále provozoval takzvaný paddleboarding, tedy jízdu na prkně vestoje s pádlem. Uvedla to dnes místní policie, která se zaměřuje i na dodržování pravidel slušného chování ve městě na laguně a provedla zátah proti "neuctivým" návštěvníkům. Ti se do starobylých Benátek opět vrací ve větším množství po posledním proticovidovém lockdownu.

Policie zmínila i další příklady pokleslého chování turistů, včetně případu dvou Čechů, kteří dostali pokutu ve výši 100 eur každý. Jeden z nich se projížděl po náměstíčku Campiello Selvatico na kole, druhý se proháněl před historickým palácem Palazzo Cavalli na elektrickém skútru.

Dvě Němky podle policie musely zaplatit pokutu v úhrnné výši 250 eur za to, že se slunily v bikinách u kostela San Stae, což policie označila za další příklad "degradace" města. Tři turisté z Bangladéše pak dostali každý pokutu 50 eur za to, že po historickém mostě Ponte della Costituzione hrkali s cestovními kufry na kolečkách.

Další zprávy