Německo v současnosti dává na obranu výrazně více peněz, jeho armáda ale stále nemá dost sil na vedení velké války. Na konferenci Mezinárodního institutu pro strategická studia Prague Defence Summit v Praze to řekl náměstek tamního ministra obrany Nils Schmid. Berlín proto plánuje rozšířit Bundeswehr až na 460 tisíc vojáků, tedy přibližně na velikost, jakou měl během studené války.
Podle Schmida skončilo období klidu, které Evropa zažívala po konci studené války. Kontinent nyní čelí kombinaci ruského revizionismu, rostoucí čínské moci, užší spolupráce mezi Čínou, Ruskem a Severní Koreou, přesunu části amerických vojenských kapacit do Asie a rychlého rozvoje nových technologií včetně umělé inteligence.
Za nejvážnější hrozbu Schmid označil Rusko. Moskva podle něj obnovuje a modernizuje své ozbrojené síly, rozvíjí vojenskou infrastrukturu a vytváří si podmínky pro případný útok proti NATO. Evropa proto podle německého náměstka potřebuje důvěryhodné odstrašení, které nebude existovat pouze na papíře.
Právě Bundeswehr má představovat jeden z hlavních pilířů evropského konvenčního odstrašení. Po roce 2001 ale Německo armádu postupně přizpůsobilo především zahraničním misím. Snížilo její početní stavy i rozsah techniky.
Berlín však chce tento stav v příštích letech zásadně změnit. V letech 2025 až 2030 plánuje rozsáhlou modernizaci a do roku 2035 chce svou armádu dostat na úroveň nejmodernějších evropských ozbrojených sil. Počet vojáků má postupně vzrůst až na 460 tisíc.
Součástí změn bude také výrazné zvýšení obranných výdajů. Německo chce do konce této dekády vydávat na obranu 3,5 procenta HDP. Do konce roku 2027 zároveň plánuje trvale rozmístit v Litvě celou brigádu. Půjde o první trvalé zahraniční nasazení bojové jednotky Bundeswehru od jeho založení v roce 1955.
Schmid ale upozornil, že samotné peníze ani plány nestačí. Přestavba německé armády podle něj vyžaduje především dlouhodobou politickou vůli. Pokud chce Evropa převzít větší odpovědnost za vlastní obranu, bude podle něj muset počítat s výrazně vyššími náklady.
Mohlo by vás zajímat: Putin komentuje incident s dronem v Lipsku a vnitropolitickou situaci v Německu
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
ŽIVĚ „Má o dohodu větší zájem než Zelenskyj,“ řekl Trump o Putinovi
Ruský prezident Vladimir Putin má větší zájem dohodnout se než hlava ukrajinského státu Volodymyr Zelenskyj. V pondělí to prohlásil americký prezident Donald Trump, napsala v noci na dnešek agentura DPA. Trump také na otázku dodržování jím oznámeného energetického příměří řekl, že jeho porušování vidí na obou stranách. Ukrajina od února 2022 čelí ruské invazi.
V tmavé chlebové mouce bylo víc jedů z nebezpečné plísně, než povoluje zákon
Nenápadná houba, který napadá obilí, stála ve středověku za záhadnými epidemiemi a upalovali kvůli ní čarodějnice. Jedy v ní obsažené totiž mohou způsobovat halucinace i křeče. Jeho stopy teď inspektoři našli v tmavé chlebové mouce z jihočeského mlýna.
Kolem kritizovaného Součka to zase vře. V Londýně se řeší jeho „upřímné doznání“
Nastoupil poprvé od zranění na světovém šampionátu a konečně si vyzkoušel náročnou Championship, druhou anglickou ligu, ze které chce ambiciózní West Ham co nejrychleji zmizet zpět do fotbalové Premier League. Tomáš Souček se ale v nepovedeném duelu proti QPR stal nešťastným hrdinou a ze hřiště se poroučel už v poločase. Jeho návrat je teď v Londýně předmětem diskusí.
„Noha patří oběti masakru.“ Týden od hrůzného nálezu se situace v Postoloprtech hnula
Desítky let staré kosterní pozůstatky, které 1. října odkryla stavební technika v Postoloprtech, nejspíš patří jedné z dosud neidentifikovaných obětí tamějšího poválečného masakru. Krajské státní zastupitelství proto nyní hledá způsob, jak lokalitu v místě developerské výstavby prozkoumat a zjistit, zda se pod parcelami nachází masový hrob. Výstavba rodinného bydlení v okolí mezitím pokračuje.
Největší „politický čin“. Mladá poslankyně STAN nečekaně nabourala handl s ANO
I když je Anežka Nedomová od loňských parlamentních voleb poslankyní STAN, její zatím největší „politický čin“ není spojený s velkou politikou, ale „pouze“ s jejími Pardubicemi. Právě její postoj po víkendových komunálních volbách, kdy se postavila už proti takřka hotové dohodě o vládnutí STAN s hnutím ANO, vyvolal pořádný poprask. „Je to pro mě nepříjemně příjemné,“ říká pro Aktuálně.cz.