Plazivý kolaps zdravotnictví. Každý třetí Slovák s covidem v nemocnici teď umírá

Slovensko jako jediná evropská země zavedlo plošné testování občanů na koronavirus. Loni na konci roku proběhla první vlna testování, letos v lednu další. Teď se ale zdá, že opatření, které mělo pomoci v boji s pandemií, nestačí. Počty nově nakažených už několik týdnů neklesají a rekordních 4000 pacientů je hospitalizovaných.
Slovenský ministr zahraničí Korčok žádá evropské partnery o vakcínu. | Video: Reuters

Slovensko má nejvíce pacientů s covidem-19 v nemocnicích v přepočtu na obyvatele. Zatím nejvyšší je i počet nemocných ve vážném stavu a na plicních ventilátorech.

Podle slovenského epidemiologa z Trnavské univerzity Marka Majdana se situace v zemi už několik týdnů nelepší, a to ani přes přísná protiepidemická opatření. "Počet nových případů se nemění, nevidíme ani velký nárůst, ale ani pokles. Nesnižuje se ani počet lidí, kteří mají těžší průběh. Máme poměrně hodně lidí v těžkém stavu, takže i smrtnost v nemocnicích je poměrně vysoká. To jsou ty nejvýznamnější problémy," uvedl pro server Aktuálně.cz.

V zemi jsou přitom zavřené restaurace i obchody a lidé musí nosit roušky. Slovenský premiér Igor Matovič navíc jako jediný v Evropě razí cestu plošného testování obyvatel, kdy jen lidé s negativním testem mohou chodit do práce nebo třeba do banky. Proč to nezabírá?

"Testování je dobrý nástroj na identifikaci případů a antigenní testování je dostupné a ve velkém se používá. Hlavní je ale odizolování pozitivních případů, což se možná neděje. Nejsem si jistý, jestli to funguje tak, jak by mohlo," vysvětluje Majdan.

Falešný pocit negativity

Někteří tamní novináři jsou k slovenskému postupu ještě kritičtější. Například podle šéfredaktora slovenského magazínu Týždeň Štefana Hriba testování epidemickou situaci zhoršilo. Lidé začali více cestovat, aby se nechali otestovat, a negativní výsledek antigenního testu jim pak dal falešný pocit bezpečí.

S tím souhlasí i jeho kolega Dušan Mikušovič ze slovenského Denníku N. "Lidé dostali falešný pocit svobody, protože jim to politici řekli - že negativní test je propustka na svobodu. Teď odborníci spekulují, že plošné testování přispělo k šíření viru," vysvětluje.

Ačkoliv Majdan i Mikušovič zdůrazňují, že k tomu nejsou přesná data, mobilita lidí se podle nich zvýšila a už jen pocitově jsou slovenská města živější než třeba během první vlny pandemie.

V zemi se navíc podobně jako v Česku začala rychle šířit tzv. britská mutace, která je nakažlivější. I proto nejsou opatření dostatečná, myslí si epidemiolog Majdan. Některé nemocnice jsou už na hraně svých kapacit a žádají o pomoc ze zahraničí.

"Podle šéfa lékařských odborů Petera Visolajského může být kolaps zdravotnictví plazivý. Což je to, co teď pozorujeme na Slovensku. Každý třetí člověk, který se dostane do nemocnice, umírá," cituje poslední data Mikušovič.

Problémy ale mělo slovenské zdravotnictví i před pandemií, připomíná novinář Hrib. "Zdravotnictví bylo během vlád takzvaných sociálních demokratů zdecimované a vytunelované, takže jeho dnešní stav není překvapivý. Funguje už jen díky obrovskému osobnímu nasazení lékařů, sester a dalšího personálu, přičemž už roky způsobuje tisíce odvratitelných úmrtí."

Nedůvěra ve vládu

Opatření se navíc často v jednotlivých slovenských okresech liší a lidé kvůli změnám mnohdy nevědí, kam mohou jen s negativním testem a kde se dá naopak pohybovat volně. "Lidé jsou unavení z chaosu, který při řízení pandemie způsobil předseda vlády, čímž rekordně ztratil na popularitě. Vytratila se také základní důvěra ve vládní opatření, protože nevedou ke zlepšení situace," dodává novinář Hrib.

Podpora vládnoucího hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) Igora Matoviče se podle posledních průzkumů pohybuje okolo 10 procent. Přitom během loňských parlamentních voleb strana získala 25 procent. Samotný Matovič teď patří mezi nejméně oblíbené politiky vůbec.

Menší vládní strana Svoboda a solidarita (SaS) tento týden neuspěla s návrhem na výměnu ministra zdravotnictví Marka Krajčího. Matovič se ale se šéfem SaS Richardem Sulíkem dostal do slovní přestřelky už loni. Předseda vlády nejprve během první vlny epidemie Sulíka kritizoval za jeho snahy o rychlejší uvolňování karanténních omezení. Na konci loňska ho zase označil za idiota kvůli tomu, že podle něj nezajistil včas nákup antigenních testů.

Alternativu ale podle Hriba nenabízí ani slovenská opozice. "Opoziční strany nezodpovědně zpochybňují všechno, včetně vakcín. Slovenská opozice je celkově v hrozném stavu, protože je tvořená představiteli mafiánského státu a fašisty. To není alternativa, ale katastrofa," tvrdí.

Epidemiolog Majdan vidí největší naději v očkování. Pokud se Slovensku podaří očkovat jako doteď a dodávky vakcín budou spolehlivé, mohly by se podle něj počty nově nakažených začít pomalu snižovat. Sám ale zdůrazňuje, že budoucnost zůstává nejistá.

Laboratorní testy za úterý potvrdily na Slovensku 3547 nových případů nákazy.

Video: Slovensko je na hraně, řešíme český scénář, testování to může zvrátit, říká Majdan

Plošné testování protilátek Slováků proti koronaviru je logisticky srovnatelné s volbami, mělo vzniknout kolem 5000 odběrových míst, říká epidemiolog. | Video: DVTV, Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Nové radní České televize poslanci nezvolili. Není jasné, kdy se k volbě znovu dostanou

Sněmovna v úterý čtveřici členů Rady České televize nevolila. Předseda opozičního klubu lidovců Jan Bartošek si po zhruba půlhodinové debatě k výběru televizních radních vzal přestávku do konce jednacího dne, poslanci se opět sejdou ve středu. Kdy bude výběr členů rady pokračovat, není jasné.

K odkladu volby vyzývá část opozice i Senát. Mezi adepty jsou i lidé, kteří podle kritiků představují ohrožení nezávislosti veřejnoprávní televize. Pirát Tomáš Martínek dnes neprosadil návrh, aby výběr pokračoval až potom, co sněmovní volební výbor posoudí výtky senátní mediální komise. Bartošek zase chtěl, aby se výbor zabýval zákonností postupu nynější členky televizní rady Hany Lipovské.

Zdroj: ČTK
Další zprávy