Jak zajistit demokracii v Barmě? Tlakem na Čínu

Pavel Vondra
10. 3. 2008 16:48
Barmský disident Min Zin odpovídal čtenářům Aktuálně.cz
Min Zin
Min Zin | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Když bylo Min Zinovi čtrnáct let, zapojil se ve své rodné Barmě do sílícího prodemokratického hnutí a založil celonárodní unii středoškolských studentů. Tím sice pohřbil naděje svých rodičů, že bude moci dostudovat, ale pomohl vzkřísit naděje celého národa, že se země po čtvrt století zbaví nenáviděné vojenské vlády.

V roce 1990 junta skutečně vyslyšela hlas lidu a vypsala svobodné volby, v nich ale utrpěla zdrcující porážku od opoziční Národní ligy pro demokracii (NLD), a výsledky hlasování proto neuznala.

Místo toho započala vleklý proces sepsání nové ústavy, který vrcholí právě nyní. O dokumentu, jehož přesné znění zatím stále nebylo zveřejněno, který má ale podle všeho zakotvit vedoucí úlohu armády v zemi i po plánovaném přechodu k demokracii, by měli v květnovém referendu rozhodnout voliči.

Čtěte více: Barmská junta slibuje referendum o ústavě a volby

Min Zin od konce 80. let úzce spolupracoval s vůdkyní NLD a pozdější laureátkou Nobelovy ceny míru a politickou vězeňkyní Aun Schan Su Ťij.

Min Zin je v Praze na pozvání festivalu dokumentárních filmů Jeden svět. V den zahájení festivalu se zúčastnil debaty s názvem Disidenti a svoboda, kde promluvil také Václav Havel
Min Zin je v Praze na pozvání festivalu dokumentárních filmů Jeden svět. V den zahájení festivalu se zúčastnil debaty s názvem Disidenti a svoboda, kde promluvil také Václav Havel | Foto: Naďa Straková

I proto se v Barmě dostal do hledáčku vojenské tajné služby a musel se dlouho skrývat. V polovině 90.let svou vlast definitivně opustil.

Nejprve působil v sousedním Thajsku jako editor exilového opozičního časopisu Irrawaddy a v roce 2001 přesídlil do USA, kde vystudoval žurnalistiku na Kalifornské univerzitě v Berkeley.

V současné době přispívá do různých exilových publikací a do vysílání barmské sekce Rádia Svobodná Asie (RFA) se sídlem ve Washingtonu.

Čtenářům Aktuálně.cz odpovídal na otázky k vývoji v rodné zemi; podělil se i o zkušenosti z disentu a boje proti jednomu z nejrepresivnějších režimů světa.

Odpovědi Min Zina čtěte zde

Odpovězeno: 10. 03. | 15:42Autor: Captain Boycott

Otázka: Zklamalo vás rozhodnutí MOV přidělit pořadatelství letošní olympiády Číně? Peking, pokud se nepletu, je nejbližším spojencem barmské junty. A myslíte si, že by svobodný svět měl hry bojkotovat, jak někteří aktivisté navrhují?

Min Zin: Někteří aktivisté o bojkotu mluvili, ale většina z nich si uvědomuje, že toho není možné dosáhnout. Asi vite, že i americký prezident se pekingské olympiády osobně zúčastní. K čemu ale řada barmských prodemokratických aktivistů doma i v zahraničí nyní vyzývá je to, aby lidé alespoň nesledovali zahajovací ceremoniál v televizi a nekupovali si olympijské suvenýry atd. v rámci protestu proti komunistické vládě v Číně, která podporuje režimy v Barmě, Súdánu a jiných diktaturách. Barmští aktivisté proto nyní chtějí nashromáždit alespoň milion podpisů pod petici, v níž se signatáři k takovému gestu zaváží. Také bychom v souvislosti s olympiádou rádi dosáhli zviditelnění různých prodemokratických a environmentálních protestů, což by v dnešním multimediálním světě nemělo být tak těžké. Jak prohlásil jeden novinář, na letošní olympiádě se Lenin utká s YouTube.

Odpovězeno: 10. 03. | 15:50Autor: Lukáš

Otázka: Zdravím. Viděl jste poslední díl Ramba, ve kterém hlavní hrdina bojuje proti barmským vojákům? Co si o filmu myslíte? Přeju hodně zdaru

Min Zin: Ano, film jsem viděl. Rozhodně se mu podařilo podstatně zvýšit světové povědomí o problémech v Barmě. Ale nemyslím si, že jsem stoupencem boje ve stylu Johna Ramba. Opoziční hnutí v Barmě, v jehož čele stojí Aun Schan Su Ťij, nevyzývá k žádným násilným akcím ze strany domácích odpůrců režimu či ze strany mezinárodního společenství. Nevyzývá dokonce ani ke svržení režimu. To, po čem vždy volali a bylo to vidět i při loňských protestech vedených buddhistickými mnichy je národní usmíření. Chtějí smysluplný politický dialog, v němž si k jednomu stolu sedne demokratická opozice, zástupci etnických menšin i armáda a budou společně hledat kompromis. Opozice celkou dobu tvrdí, že armáda je součástí problému, a musí proto být i součástí jeho řešení. To, co v Barmě potřebujeme, je hladká politická transformace.

Odpovězeno: 10. 03. | 16:15Autor: Dana Levorová

Otázka: Věříte, že návštěvy pana Gambariho mohou barmskou vládu k něčemu donutit? Něchtělo by to tlačit hlavně na Čínu a Indii, potažmo i ASEAN?

Min Zin: Ne, mise pana Gambariho selhala. Proč? Protože jeho mandát v podstatě závisí na Valném shromáždění, nikoli na Radě bezpečnosti. Nemá tedy možnost vynutit si spolupráci. Jeho návštěvy vždy závisí na vstřícnosti barmského režimu a jeho klíčových spojenců v Číně. Pokud jeho mandát neposílí Rada bezpečnosti, zůstane bezzubý. K tomu, aby dosáhl podpory ze strany Rady bezpečnosti, musí Západ pracovat na Číně. Bez nátlaku z Pekingu se junta k žádnému pozitivnímu kroku neodhodlá. Samotnou diplomacií ale Čínu k ničemu nepřinutíte. Je také třeba činů ze strany mezinárodní veřejnosti, zejména teď, kdy se blíží olympiáda a Čína je velice citlivá na svou image. V současné chvíli ale žádné silné, vytrvalé a koordinované snahy na poli diplomacie či akcí veřejnosti s cílem přimět Čínu k hledání přijatelných změn v Barmě nevidím.

Odpovězeno: 10. 03. | 16:24Autor: Jiřina Rodinová

Otázka: Máte v Barmě přibuzné? Jste s nimi v kontaktu? Pokud ano, jak s nimi udržujete kontakt, pokud to není tajné? Jak na tom jsou?

Min Zin: Ano, mám v Barmě dva bratry a jednu sestru. Můj nejstarší bratr Thet Zin byl bohužel 15.února vojenským režimem zatčen. Pracuje jako editor jednoho týdeníku, do jehož redakce třikrát v rozmezí jediného týdne vtrhli vojáci. Při výslechu ho mučili a teď jej chtějí obvinit z držení ilegálních tiskovin. Při razii v redakci vojáci zabavili zprávu zmocněnce OSN pro lidská práva. To tedy znamená, že mít v rukou oficiální dokument OSN je v Barmě nezákonné. Říkal své ženě, že mu za to hrozí deset let. Ve vězení už byl zatkli jej při studentských protestech v roce 1988. Vlastně téměř všichni členové mé rodiny byli za posledních dvacet let za svou nenásilnou politickou aktivitu zatčeni.

Odpovězeno: 10. 03. | 16:29Autor: Karel

Otázka: Můžu se zeptat na váš názor na ty připravované volby? Co si o nich myslíte? A co si myslíte o tom, že barmská vláda odmítla pozorovatele z OSN?

Min Zin: Barmská junta odmítla veškeré návrhy, které OSN učinila: 1) utvořit komisi pro přezkoumání nové ústavy a zajistit,a by byl politický proces v zemi co nejvíce otevřený, 2) utvořit komisi pro boj s chudobou a řešení humanitární a ekonomické krize v zemi, 3) pustit do země na volby pozorovatele (tento požadavek přišel až po odmítnutí předchozích dvou). Režim všechny tyto návrhy zamítl. Odůvodňují to tím, že by přítomnost mezinárodních pozorovatelů porušovala suverenitu země. To je ale absurdní. Přijetí mezinárodních pozorovatelů by pozici režimu posílilo, nikoli oslabilo. Referendum o ústavě nebude svobodné a čestné a slibovaných parlamentních voleb se nebude moci zúčastnit ani Aun Schan Su Ťij, ani jini opoziční aktivisté. Tzv. cestovní mapa k demokracii, kterou junta předložila, nevede k demokracii, ale k otroctví, protože nova ústava staví armádu nad zákon, například umožňuje šéfovi ozbrojených sil chopit se legálně moci, pokud má pocit, že v zemi nastala mimořádná situace. To de facto znamená legalizaci puče.

Odpovězeno: 10. 03. | 16:36Autor: ivo

Otázka: Jak vnímají lidé v Barmě Su Ťij? Znají ji vůbec?

Min Zin: Samozřejmě, ona je jedinou nadějí pro Barmu, pokud má naše země pokročit na cestě ke změnám. Podporují ji nejen etničtí Barmánci, pro něž je její otec, generál Aun Schan, hrdinou boje za nezávislost, ale i etnické menšiny, které už půl století bojují za autonomii. Dokonce i obyčejní vojáci jí ve volbách v roce 1990 dávali své hlasy, výsledky to jasně dokazují. Vnímali ji jako někoho, kdo dokáže zemi sjednotit a usmířit.

Odpovězeno: 10. 03. | 16:40Autor: Ivo2

Otázka: A mohou k něčemu vést současná jednání mezi opozicí a vládou?

Min Zin: Mezi režimem a opozicí žádné skutečné vyjednávání neprobíhá. Zinscenované schůzky s Aun Schan Su Ťij, k nimž došlo po loňské Šafránové revoluci, měly za cíl jen snížit mezinárodní tlak. Nyní se věci vrátily na začátek. Opozice v čele s Aun Schan Su Ťij byla ze všech plánovaných voleb i politického procesu předem vyloučena. A právě v tom nyní leží jádro sporu.

Odpovězeno: 10. 03. | 16:54Autor: LT

Otázka: Jaký je váš vůbec nejhorší zážitek z Barmy? Viděl jste někdy na vlastní oči mučení, znásilňování či zabíjení civilistů, z něhož bývá barmská armáda často obviňována?

Min Zin: Viděl jsem, jak bylo několik lidí zastřeleno přímo před mými zraky, když jsem se v srpnu 1988 účastnil protestů, známých dnes jako 8888 (začaly 8.srpna 1988). Byl jsem tenkrát 14letý středoškolský student. Vím, že mnoho lidí z mého bezprostředního okolí (včetně sourozenců) ve vězení mučili, někteří z nich tam i zemřeli (můj strýc, blízcí kolegové, přátelé z dětství). Když jsem pak utekl na barmsko-thajské hranice, setkal jsem se s řadou žen, vesměs příslušnic etnických menšin, které vojáci zneužívali a znásilňovali. Tyto případy jsou také dobře zdokumentovány.

Odpovězeno: 10. 03. | 17:07Autor: Jirka

Otázka: I kdyby nyní režim v Barmě padl, nevznikla by v zemi třeba občanská válka? Barma má spoustu kmenů, které mezi sebou vedou spory, které by mohly přejít v otevřený konflikt..

Min Zin: Barma je už dnes považována za nefunkční stát a občanská válka tam trvá už půl století, přestože patří k těm nejzapomenutějším konfliktům světa. Kromě toho v zemi existuje nucená práce, dětští vojáci, porušování lidských práv, na dva tisíce politických vězňů, korupce, humanitární krize atd. Ve všech těchto kategoriích se Barma v hodnocení mezinárodních organizací, jako je Amnesty International, Human Rights Watch, Freedom House, Transparency International, Výbor na ochranu novinářů, ale i ve zprávách EU, USA či OSN umisťuje zcela vespod pomyslných žebříčků. Myslím si, že nastal čas přestat o Barmě pouze mluvit jako o nefunkčním státě a začít místo toho jednat, abychom zabránili dalšímu krveprolévání a násilí.

Odpovězeno: 10. 03. | 17:13Autor: Ivan Hrozný

Otázka: Doporučoval byste lidem do Barmy cestovat? Byl jsem v Barmě loni a viděl jsem tam skupinové zájezdy Španělů, kteří se nezajímali o nic jiného než o suvenýry, a bylo mi z toho na nic..

Min Zin: Opoziční hnutí v Barmě vyzývá k turistickému bojkotu, a to nikoli proto, že by mělo cokoli proti cestování jako takovému, ale proto, že vojenská vláda využívá otrocké práce k budování turistické infrastruktury. Co se mě týče, nestavím se proti individuálnímu zodpovědnému cestování, pokud si budete dávat pozor, abyste neutráceli peníze ve velkých hotelích a dalších zařízeních, které patří armádě. Je to těžké, ale existují způsoby, jak toho docílit. Ke skupinovému cestování prostřednictvím cestovních agentur mám o něco větší výhrady, protože toho může armáda využít nejen finančně, ale také propagandisticky, když se bude těmito velkými turistickými operátory zašťiťovat.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Hackeři zaútočili na běloruskou státní televizi, ukázali protesty

Běloruští hackeři narušili internetové vysílání běloruské státní televizní a rozhlasové společnosti BT a místo večerních zpráv umístili na její web videa natočená na protivládních protestech. Nahrávky ukazovaly bití a zatýkání demonstrantů běloruskou policií, informuje server Tut.by.

Hackeři přerušili v sobotu večer přímý přenos na webu televize BT ve chvíli, kdy její redaktoři mluvili s náměstkem ministra zdravotnictví o onemocnění covid-19 v Bělorusku. Místo toho se na stránkách objevily záběry z protivládních protestů, které na sociální síti Telegram umístil televizní kanál Current Time TV a kanály Nexta, Onliner a TUT.BY.

Ve stejnou dobu se na telegramovém kanálu skupiny s názvem Kyber-Partyzáni objevila zpráva "Pokud BT nechce lidem ukázat pravdu, ukážeme ji my". Později přestala stránka televize fungovat.

Zdroj: ČTK
Další zprávy