


Berlínská Die Linke chce po zářijových volbách zahájit rozsáhlé vyvlastňování bytových koncernů. Převod zhruba 220 tisíc bytů do veřejného vlastnictví strana považuje za podmínku své účasti v příští zemské vládě. Proti návrhu se však staví potenciální koaliční partneři, ekonomové i spolková vláda.

„Je to pro nás naprosto jasné. Za účasti berlínské Die Linke ve vládě dojde k převodu bytů do veřejného vlastnictví,“ řekla spolupředsedkyně strany Ines Schwerdtnerová v nedávném rozhovoru pro časopis Stern. Dodala, že o tom „vůbec není pochyb“.
Plán se má týkat společností, které v Berlíně vlastní více než 3000 bytů. Celkem by se tak podle představ Die Linke mohlo jednat zhruba o 220 tisíc bytů, včetně fondů velkých koncernů, jako jsou Vonovia nebo Deutsche Wohnen. Strana chce jejich převod pod veřejnou kontrolu využít jako nástroj proti vysokým nájmům.
Jde přitom o určitý paradox. V Berlíně totiž zhruba 65 tisíc městských bytů získali soukromí investoři v roce 2004, kdy radnici vládli sociální demokraté a postkomunistická Strana demokratického socialismu (PDS), z níž později vzešla právě Die Linke.
Politici levicové strany se přitom odvolávají zejména na referendum z roku 2021, ve kterém se 59 procent hlasujících vyslovilo pro vyvlastnění velkých bytových společností. Hlasování tehdy ale nebylo právně závazné a k samotnému vyvlastnění od té doby nedošlo. Berlínský lídr Die Linke Luigi Pantisano tvrdí, že jeho strana tento výsledek bere jako mandát pro další postup.
Právě na otázce vyvlastňování se může po volbách lámat budoucí berlínská koalice. Berlínské zemské volby se uskuteční už 20. září a Die Linke se podle průzkumů pohybuje kolem 20 procent a patří mezi nejsilnější strany. Podle analytiků se jako jedna pravděpodobných povolebních variant rýsuje koalice Die Linke, Zelených a SPD.
Právě sociální demokraté ale požadavek na vyvlastnění odmítají. Berlínský volební lídr SPD Steffen Krach řekl, že pokud je vyvlastnění „červenou linií“ Die Linke, jeho strana s ní do vlády nepůjde.
Krach rovněž sarkasticky poznamenal, že místo vyvlastňování bytů by se Die Linke měla zajímat o vyvlastnění takzvaného Ruského domu, kulturního centra Ruské federace v centru Berlína, který podle některých kritiků spíše než umělcům slouží ruským špionům.
Proti plánům Die Linke se staví řada ekonomů i podnikatelské svazy. „Když se začnou šířit fantazie o vyvlastňování, přesunou podniky, podnikatelé a vysoce kvalifikovaní pracovníci vždy své aktivity do zahraničí,“ řekla například listu Kölner Stadt-Anzeiger ekonomka a členka vládního poradního orgánu Veronika Grimmová. „Zejména v Berlíně přece ještě nemohou být zkušenosti se socialismem tak vybledlé,“ dodala.
Vyvlastňování odmítá i spolková vláda kancléře Friedricha Merze. Ta chce zákonem zabránit spolkovým zemím, aby prostřednictvím podobných zákonů převáděly soukromé nájemní byty do veřejného vlastnictví. Součástí stejného balíku má být vznik státní bytové společnosti zaměřené na výstavbu dostupného bydlení.
Právní otázka je nicméně složitější. Die Linke své plány opírá o článek 15 německé ústavy, který umožňuje převést půdu, přírodní zdroje a výrobní prostředky do společného vlastnictví. Toto ustanovení dosud nebylo použito pro rozsáhlý převod bytových fondů. Spor se proto vede i o to, zda může spolková vláda takový postup spolkovým zemím jednoduše zakázat.



Rekordní odměnu v Rusku za zverbování cizince do války proti Ukrajině teď nabízejí úřady v Irkutské oblasti na Sibiři. Tamní gubernátor Igor Kobzev podepsal dekret, podle něhož úřady vyplatí 1,5 milionu rublů (asi 370 tisíc korun) tomu, kdo pomůže, aby cizí občan či osoba bez občanství podepsala kontrakt s ministerstvem obrany. Informoval o tom server Vjorstka, který zveřejnil příslušný dokument.



Kazatel Cyril Burget odmítl svědčit proti jinému duchovnímu a komunisté ho poslali na sedm let do vězení. Dcera Věra ho ve Valdicích sotva poznala. Po jeho smrti se rodina směla rozloučit jen u zapečetěné rakve a sedmdesát let netušila, kde skončily jeho ostatky.



Rusko v noci na sobotu opět zaútočilo na ukrajinská města: dva mrtvé a jednu zraněnou ženu si vyžádal ruský útok na Záporoží, jeden člověk byl zabit při útoku na Kryvyj Rih, v Oděse je 16 zraněných, informují ukrajinské úřady. Na západě Ruska ukrajinský dron zaútočil na auto, na místě zahynula žena, další tři lidé, včetně dítěte, vyvázli se zraněním, tvrdí krizový štáb Belgorodské oblasti.



Saúdská Arábie v pátek oznámila, že dočasně uzavřela ropovod vedoucí z východu na západ země. Důvodem jsou čtvrteční útoky, při nichž bylo zraněno několik lidí. Ministerstvo energetiky nejprve neuvedlo, kdo za útoky stojí, v pátek večer ale Rijád podle agentury Reuters sdělil, že ropovod zasáhly drony vypuštěné z Iráku. Irák mezitím útoky odsoudil a nařídil vyšetřování.



Hrdá na to, že dokázala něco unikátního, byla po pátečním triumfu ve čtyřhře na US Open tenistka Kateřina Siniaková. S Američankou Taylor Townsendovou porazily ve finále Robin Montgomeryovou a Ashlyn Kruegerovou 5:7, 6:0, 6:2, přičemž zkompletovaly společný kariérní Grand Slam.