


Berlínská Die Linke chce po zářijových volbách zahájit rozsáhlé vyvlastňování bytových koncernů. Převod zhruba 220 tisíc bytů do veřejného vlastnictví strana považuje za podmínku své účasti v příští zemské vládě. Proti návrhu se však staví potenciální koaliční partneři, ekonomové i spolková vláda.

„Je to pro nás naprosto jasné. Za účasti berlínské Die Linke ve vládě dojde k převodu bytů do veřejného vlastnictví,“ řekla spolupředsedkyně strany Ines Schwerdtnerová v nedávném rozhovoru pro časopis Stern. Dodala, že o tom „vůbec není pochyb“.
Plán se má týkat společností, které v Berlíně vlastní více než 3000 bytů. Celkem by se tak podle představ Die Linke mohlo jednat zhruba o 220 tisíc bytů, včetně fondů velkých koncernů, jako jsou Vonovia nebo Deutsche Wohnen. Strana chce jejich převod pod veřejnou kontrolu využít jako nástroj proti vysokým nájmům.
Jde přitom o určitý paradox. V Berlíně totiž zhruba 65 tisíc městských bytů získali soukromí investoři v roce 2004, kdy radnici vládli sociální demokraté a postkomunistická Strana demokratického socialismu (PDS), z níž později vzešla právě Die Linke.
Politici levicové strany se přitom odvolávají zejména na referendum z roku 2021, ve kterém se 59 procent hlasujících vyslovilo pro vyvlastnění velkých bytových společností. Hlasování tehdy ale nebylo právně závazné a k samotnému vyvlastnění od té doby nedošlo. Berlínský lídr Die Linke Luigi Pantisano tvrdí, že jeho strana tento výsledek bere jako mandát pro další postup.
Právě na otázce vyvlastňování se může po volbách lámat budoucí berlínská koalice. Berlínské zemské volby se uskuteční už 20. září a Die Linke se podle průzkumů pohybuje kolem 20 procent a patří mezi nejsilnější strany. Podle analytiků se jako jedna pravděpodobných povolebních variant rýsuje koalice Die Linke, Zelených a SPD.
Právě sociální demokraté ale požadavek na vyvlastnění odmítají. Berlínský volební lídr SPD Steffen Krach řekl, že pokud je vyvlastnění „červenou linií“ Die Linke, jeho strana s ní do vlády nepůjde.
Krach rovněž sarkasticky poznamenal, že místo vyvlastňování bytů by se Die Linke měla zajímat o vyvlastnění takzvaného Ruského domu, kulturního centra Ruské federace v centru Berlína, který podle některých kritiků spíše než umělcům slouží ruským špionům.
Proti plánům Die Linke se staví řada ekonomů i podnikatelské svazy. „Když se začnou šířit fantazie o vyvlastňování, přesunou podniky, podnikatelé a vysoce kvalifikovaní pracovníci vždy své aktivity do zahraničí,“ řekla například listu Kölner Stadt-Anzeiger ekonomka a členka vládního poradního orgánu Veronika Grimmová. „Zejména v Berlíně přece ještě nemohou být zkušenosti se socialismem tak vybledlé,“ dodala.
Vyvlastňování odmítá i spolková vláda kancléře Friedricha Merze. Ta chce zákonem zabránit spolkovým zemím, aby prostřednictvím podobných zákonů převáděly soukromé nájemní byty do veřejného vlastnictví. Součástí stejného balíku má být vznik státní bytové společnosti zaměřené na výstavbu dostupného bydlení.
Právní otázka je nicméně složitější. Die Linke své plány opírá o článek 15 německé ústavy, který umožňuje převést půdu, přírodní zdroje a výrobní prostředky do společného vlastnictví. Toto ustanovení dosud nebylo použito pro rozsáhlý převod bytových fondů. Spor se proto vede i o to, zda může spolková vláda takový postup spolkovým zemím jednoduše zakázat.






Fotbalisté Sparty vstoupili do domácího poháru drtivou výhrou 5:0 nad Žižkovem a zvítězili po dvou ligových porážkách za sebou. Vojta dal hattrick.



Americká technologická společnost Apple ve středu představila svůj první skládací telefon iPhone Duo. Firma s ním přišla sedm let po jihokorejském konkurentovi Samsung. Apple přístroj uvedl na první prezentaci svých produktů, kterou vedl nový generální ředitel John Ternus. Přístroj má ve složeném stavu velikost cestovního pasu.



Írán zaútočil balistickými střelami na americkou základnu ve městě Azrak na severu Jordánska. Útok byl odvetou za předchozí americké údery na íránské tankery.



Podle německého ministra zahraničí Johanna Wadephula je nyní Německo největším podporovatelem Ukrajiny. "A německý zbrojní průmysl z toho musí samozřejmě profitovat," uvedl.



Japonská premiérka Sanae Takaičiová „důrazně vyzvala“ Moskvu, aby odstranila nově odhalený patnáctimetrový monument, na němž sovětský voják ničí symbol Japonska. Tokio odhalení pomníku vnímá jako záměrný vzkaz. Ten navíc přišel jen několik týdnů poté, co ruský prezident Vladimir Putin navštívil sporné Kurilské ostrovy, které Sovětský svaz obsadil v posledních dnech druhé světové války.