


Berlínská Die Linke chce po zářijových volbách zahájit rozsáhlé vyvlastňování bytových koncernů. Převod zhruba 220 tisíc bytů do veřejného vlastnictví strana považuje za podmínku své účasti v příští zemské vládě. Proti návrhu se však staví potenciální koaliční partneři, ekonomové i spolková vláda.

„Je to pro nás naprosto jasné. Za účasti berlínské Die Linke ve vládě dojde k převodu bytů do veřejného vlastnictví,“ řekla spolupředsedkyně strany Ines Schwerdtnerová v nedávném rozhovoru pro časopis Stern. Dodala, že o tom „vůbec není pochyb“.
Plán se má týkat společností, které v Berlíně vlastní více než 3000 bytů. Celkem by se tak podle představ Die Linke mohlo jednat zhruba o 220 tisíc bytů, včetně fondů velkých koncernů, jako jsou Vonovia nebo Deutsche Wohnen. Strana chce jejich převod pod veřejnou kontrolu využít jako nástroj proti vysokým nájmům.
Jde přitom o určitý paradox. V Berlíně totiž zhruba 65 tisíc městských bytů získali soukromí investoři v roce 2004, kdy radnici vládli sociální demokraté a postkomunistická Strana demokratického socialismu (PDS), z níž později vzešla právě Die Linke.
Politici levicové strany se přitom odvolávají zejména na referendum z roku 2021, ve kterém se 59 procent hlasujících vyslovilo pro vyvlastnění velkých bytových společností. Hlasování tehdy ale nebylo právně závazné a k samotnému vyvlastnění od té doby nedošlo. Berlínský lídr Die Linke Luigi Pantisano tvrdí, že jeho strana tento výsledek bere jako mandát pro další postup.
Právě na otázce vyvlastňování se může po volbách lámat budoucí berlínská koalice. Berlínské zemské volby se uskuteční už 20. září a Die Linke se podle průzkumů pohybuje kolem 20 procent a patří mezi nejsilnější strany. Podle analytiků se jako jedna pravděpodobných povolebních variant rýsuje koalice Die Linke, Zelených a SPD.
Právě sociální demokraté ale požadavek na vyvlastnění odmítají. Berlínský volební lídr SPD Steffen Krach řekl, že pokud je vyvlastnění „červenou linií“ Die Linke, jeho strana s ní do vlády nepůjde.
Krach rovněž sarkasticky poznamenal, že místo vyvlastňování bytů by se Die Linke měla zajímat o vyvlastnění takzvaného Ruského domu, kulturního centra Ruské federace v centru Berlína, který podle některých kritiků spíše než umělcům slouží ruským špionům.
Proti plánům Die Linke se staví řada ekonomů i podnikatelské svazy. „Když se začnou šířit fantazie o vyvlastňování, přesunou podniky, podnikatelé a vysoce kvalifikovaní pracovníci vždy své aktivity do zahraničí,“ řekla například listu Kölner Stadt-Anzeiger ekonomka a členka vládního poradního orgánu Veronika Grimmová. „Zejména v Berlíně přece ještě nemohou být zkušenosti se socialismem tak vybledlé,“ dodala.
Vyvlastňování odmítá i spolková vláda kancléře Friedricha Merze. Ta chce zákonem zabránit spolkovým zemím, aby prostřednictvím podobných zákonů převáděly soukromé nájemní byty do veřejného vlastnictví. Součástí stejného balíku má být vznik státní bytové společnosti zaměřené na výstavbu dostupného bydlení.
Právní otázka je nicméně složitější. Die Linke své plány opírá o článek 15 německé ústavy, který umožňuje převést půdu, přírodní zdroje a výrobní prostředky do společného vlastnictví. Toto ustanovení dosud nebylo použito pro rozsáhlý převod bytových fondů. Spor se proto vede i o to, zda může spolková vláda takový postup spolkovým zemím jednoduše zakázat.



Volby v Sasku-Anhaltsku změnily Německo, nelze pokračovat jako dřív. Na tiskové konferenci to v pondělí řekl německý kancléř Friedrich Merz, který je zároveň předsedou Křesťanskodemokratické unie (CDU).



V současnosti nepanují podmínky pro věcný dialog s USA o strategické stabilitě, uvedlo v pondělí podle agentury Reuters ruské ministerstvo zahraničí. Moskva tvrdí, že rozmístění amerických raketových systémů v Evropě včetně Norska by mohlo zničit všechny zbývající podmínky pro takové jednání.



Dav lidí v pondělí ráno v Bělehradě obklopil rakev s bývalým bosenskosrbským vojenským vůdcem Ratkem Mladičem, který zemřel na konci srpna ve věku 84 let ve vězeňské nemocnici v Haagu. Následoval okázalý smuteční obřad, který předem vyvolal mezinárodní odsouzení. Usvědčený válečný zločinec má být odpoledne pohřben na bělehradském Topčiderském hřbitově.



Let z amerického Dallasu do Newarku musel ve čtvrtek večer neplánovaně přistát v Baltimoru poté, co jeden z cestujících začal podle svědků vyvolávat konflikt a napadat ostatní. Muže nakonec několik cestujících znehybnilo pomocí lepicí pásky a stahovacích pásů a připoutalo ho k sedačce. Na incident upozornila v pátek stanice ABC.



Po čtyřech letech v OSN míří Jakub Kulhánek na ambasádu do Washingtonu s jasným úkolem – proměnit dobré vztahy s Trumpovou Amerikou v konkrétní výsledky. Nový český velvyslanec pro Aktuálně.cz nastínil, co všechno se musí stát, aby premiér Andrej Babiš (ANO) dostal svou druhou cestu za Donaldem Trumpem do Bílého domu. A jak mohou pomoct kontakty Petra Macinky (Motoristé).